Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

117 C 18/2025-58

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 106.911,50 Kč

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 65.390 Kč s úrokem z prodlení z částky 65.390 Kč ve výši 11,5 % ročně od 5.8.2025 do zaplacení.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni pohledávku ve výši 26.097 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 91.487 Kč ve výši 12 % ročně od 25.2.2025 do 4.8.2025, úrokem z prodlení z částky 26.097 Kč ve výši 12 % ročně od 5.8.2025 do zaplacení, úrokem z prodlení z částky 65.390 Kč ve výši 0,5 % ročně od 5.8.2025 do zaplacení, pohledávku ve výši 15.424,50 Kč, úrok ve výši 3.295,92 Kč, úrok ve výši 12,75 % p.a z částky 75.329,66 Kč od 21.3.2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok za dobu od 25.2.2025 dosáhne částky 268.128,00 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 65.390 Kč s úrokem z prodlení z částky 65.390 Kč ve výši 11,5 % ročně od 5.8.2025 do zaplacení.II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni pohledávku ve výši 26.097 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 91.487 Kč ve výši 12 % ročně od 25.2.2025 do 4.8.2025, úrokem z prodlení z částky 26.097 Kč ve výši 12 % ročně od 5.8.2025 do zaplacení, úrokem z prodlení z částky 65.390 Kč ve výši 0,5 % ročně od 5.8.2025 do zaplacení, pohledávku ve výši 15.424,50 Kč, úrok ve výši 3.295,92 Kč, úrok ve výši 12,75 % p.a z částky 75.329,66 Kč od 21.3.2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok za dobu od 25.2.2025 dosáhne částky 268.128,00 Kč, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částek uvedených ve výrocích I a II tohoto rozsudku. Tvrdí, že mezi účastníky řízení byla uzavřena dne 24. 9. 2024 smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 76.000 Kč, který se zavázal spolu s úrokem ve výši 68,36 % p. a. splácet ve splátkách po 5.305 Kč měsíčně. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátek, v důsledku čehož byl úvěr ke dni 23.2.2025 zesplatněn. Žalobkyně se domáhá jistiny navýšené o úrok ve výši 88.139,05 Kč, smluvní pokuty za prodlení ve výši 998 Kč a ve výši 15.424,50 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, úhrady za pojištění ve výši 1.950 Kč, úroků a úroků z prodlení. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně zaplatil na úvěru první dvě splátky v celkové výši 10.610 Kč. K zjišťování úvěruschopnosti žalobkyně tvrdí, že vycházela z informací žalovaného při poskytnutí úvěru, z výpisů z insolvenčního rejstříku, SOLUS, NRKI, z dokladů o příjmech.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Z návrhu smlouvy o úvěru, z oznámení o schválení úvěru a z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalobkyně schválila návrh žalovaného, spotřebitele, ze dne 24. 9. 2024 na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 76.000 Kč za úrok ve výši 68,35 % p.a. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 48 splátkách po 5.305 Kč měsíčně. Částka 76.000 Kč byla dne 24. 9. 2024 vyplacena žalovanému na účet. Žalovaný podepsal smluvní podmínky, ve kterých byl seznámen s pravidly zesplatnění úvěru, smluvními pokutami a náklady účtovanými v případě prodlení.

4. Žalovaný o sobě v žádosti o úvěr uvedl (zjištěno z formuláře hodnocení klienta a ze smlouvy o úvěru), že by potřeboval 250.000 Kč, je svobodný, v domácnosti s ním nežijí děti, bydlí ve vlastním, má trvalé bydliště na adrese shodné s adresou uvedenou v tomto rozsudku, adresu pro doručování má v Brně. Příjem ze zaměstnání činí 33.500 Kč měsíčně čistého, je zaměstnán od roku 2021 na dobu neurčitou. Žalovaný uvedl výdaje: životní minimum 4.860 Kč, partner 0 Kč, spoření 0 Kč, splátky 6.838 Kč, náklady na bydlení 6.008 Kč, doprava, kurzy, záliby apod. 0 Kč. Doložil příjem ze zaměstnání za měsíce červen až září 2024 ve výši 34.000 Kč měsíčně, občanský průkaz vydaný v roce 2016, ve kterém je uvedeno, že je svobodný. Žalovaný neměl negativní záznam v rejstříku SOLUS. Dle Nebankovního registru klientských informací měl k 24.9.2024 záznam 10 žádostí o úvěr, měl registrovány celkové finanční závazky s nebankovními subjekty, včetně těch, které jsou spláceny, i těch, které jsou v procesu schvalování, ve výši 596.878 Kč a úvěrový limit 98.600 Kč. Žalovaný prohlásil, že nemá splatné dluhy, není proti němu vedeno soudní, insolvenční ani exekuční řízení. (zjištěno z občanského průkazu, výpisem z účtu, z prohlášení, z citovaných rejstříků)

5. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. Anonymizováno bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným i smlouvu o úvěru dne 15.5.2024, přičemž mu poskytla úvěr ve výši 100.000 Kč, který se zavázal splácet po 7.792 Kč měsíčně. Žalovaný splátky hradil do listopadu 2024. Žalovaný o sobě v žádosti o úvěr uvedl, že by potřeboval 250.000 Kč, osobní údaje uvedl shodně jako shora. Žalovaný uvedl výdaje: životní minimum 4.860 Kč, partner 0 Kč, spoření 0 Kč, splátky 0 Kč, náklady na bydlení 6.008 Kč, doprava, kurzy, záliby apod. 0 Kč. Doložil příjem ze zaměstnání za měsíce leden až duben 2024 ve výši 34.000 Kč měsíčně. Žalovaný neměl negativní záznam v rejstříku SOLUS. Dle Nebankovního registru klientských informací měl k 15.5.2024 záznam 6 žádostí o úvěr, měl celkové finanční závazky s nebankovními subjekty, včetně těch, které jsou spláceny, i těch, které jsou v procesu schvalování, ve výši 182.901 Kč a úvěrový limit 30.000 Kč.

6. Z výzvy a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného o platby ze smlouvy upomínala výzvou podanou u pošty dne 30.7.2025.

7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle a 2 věta prvá , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZosÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

11. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Oddíl 5

14. Podle § 570 odst. 1 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

15. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

16. Ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“). Česká republika se zavázala implementovat směrnici do národního práva a soudy či jiné instituce jsou povinny aplikovat transponované normy evropského práva eurokonformně, tedy v souladu se zněním a účelem směrnice, přičemž jsou také vázány judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Závaznost judikatury Soudního dvora byla vyjádřena v rozsudcích ve věci C-453/00 Kűhne Heitz a ve věci 283/81 CILFIT. Zásada nepřímého účinku evropského práva byla vyjádřena např. v rozhodnutí Soudního dvora ve věci 14/83 jméno FO. Pravidlo výkladu norem českého práva v souladu s ustanovením a cíli směrnice EU a s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora je vyjádřeno mj. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39.

17. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena ( an, an.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§ , an. ). Z jednotlivých ustanovení je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním.

18. V rozsudku ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18 Soudní dvůr EU dovodil, že články 8 a 23 směrnice musí být jednoznačně vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice. V rozsudku ze dne 11. 1. 2024 ve věci sp. zn. C-755/22 uzavřel, že i přesto, že je úvěr po určitou dobu splácen, je nutno se zabývat tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele a že články 8 a 23 směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky. Soudní dvůr zdůraznil, že povinnost stanovená v článku 8 směrnice má za cíl nejen chránit spotřebitele před riziky škodlivých následků, ale také to, aby věřitelé jednali zodpovědně a úvěry nebyly poskytovány spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Pokud by uplatnění sankce neplatnosti úvěrové smlouvy, jakož i zániku nároku věřitele na zaplacení sjednaných úroků bylo podmíněno tím, že spotřebitel utrpěl škodlivé následky, mohlo by to přispět k nedodržování povinnosti věřitelů, která pro ně vyplývá z článku 8 směrnice. Taková situace by mohla povzbudit věřitele k tomu, aby neprováděli systematické a vyčerpávající posouzení úvěruschopnosti všech spotřebitelů, kterým poskytují úvěry, což by bylo v rozporu s účelem spočívajícím v zajištění odpovědného jednání věřitelů a v předcházení nezodpovědným praktikám při poskytování úvěrů spotřebitelům. Takový výklad by ostatně mohl ohrozit skutečně odrazující povahu stanovené sankce.

19. Ustanovení § 86 ZosÚ nespecifikuje okruh informací, které by měl věřitel získat ani rozsah ověření informací. V každém jednotlivém případě uvažované smlouvy o spotřebitelském úvěru je tak věřitel jako osoba v oboru orientovaná povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda bude po zamýšlenou dobu trvání úvěrového vztahu spotřebitel schopen úvěr splácet či nikoli.

20. Žalobkyně povinnost uloženou § 86 ZosÚ nesplnila, neboť nezjišťovala, zda žalovaný nemá vyživovací povinnosti (ptala se jen na děti v domácnosti), nezjišťovala, jaké jiné má žalovaný závazky (když ne všechny závazky se splácí splátkami, na které se žalobkyně ptala), přestože z rejstříku NRKI věděla, že jiné závazky má nebo je aktuálně sjednává. Neověřila tvrzení žalovaného o výši nákladů na bydlení, které jsou výrazně nižší, než je obvyklé, ani nijak neověřovala tvrzení žalovaného o vlastním bydlení, byť měla přihlédnout ke skutečnosti, že trvalé bydliště žalovaného je dlouhodobě adresou obecního úřadu. Nezjišťovala ani, k čemu žalovaný potřebuje 250.000 Kč zmiňovaných v žádosti o úvěr.

21. Ve smyslu § 87 ZoSÚ má žalobkyně, která prokázala poskytnutí hotovosti a svou aktivní legitimaci, právo jen na vrácení dosud neuhrazené jistiny v částce 65.390 Kč. Ve zbylém rozsahu, vyjma úroků z prodlení, nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.

22. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s ZoSÚ a o.z. ve výši dle Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dopisem podaným dne 30.7.2025. V souladu s ustanoveními § a 573 o.z. se stala pohledávka splatnou k 4.8.2025 a následujícího dne se žalovaný ocitl v prodlení s její platbou. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru nemohl soud přihlížet k splatnosti sjednané účastníky v této smlouvě. Lhůta k platbě se jeví jako přiměřená, když žalovaný si existence a výše svého závazku vůči věřiteli musel být vědoma už od data poskytnutí částky, nadto nebylo žalovaným tvrzeno cokoli, z čeho by bylo možné nepřiměřenost usuzovat.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle – úspěch účastníků řízení je s přihlédnutím k příslušenství kapitalizovanému ke dni vyhlášení rozsudku obdobný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.