Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 159/2025-18

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Babicem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 16 123,90 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 548,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 548,22 Kč od 25. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 6 575,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 123,90 Kč od 24. 2. 2025 do 24. 3. 2025 a z částky 6 575,68 Kč od 25. 3. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 507 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve adresa číslo účtu č. účtu, variabilní symbol var. symbol, doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 548,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 548,22 Kč od 25. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 6 575,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 123,90 Kč od 24. 2. 2025 do 24. 3. 2025 a z částky 6 575,68 Kč od 25. 3. 2025 do zaplacení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 507 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve , adresa, číslo účtu , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, , doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 123,90 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 23. 9. 2024 uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností Multitude Bank p.l.c., smlouvu o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit nejpozději do 23. 2. 2025. Žalovaná poskytnutý úvěr ve sjednané splatnosti nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Žalovaná na uplatněný nárok neuhradila ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy k úhradě.

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, jako i nahlédnutím do dlužnických registrů a veřejných rejstříků. Před postoupením úvěrové pohledávky žalovaná na úvěr zaplatila celkem 1 451,78 Kč, po postoupení pohledávky nezaplatila ničeho. Žalobou uplatněný nárok sestává z jistiny úvěru ve výši 9 548,22 Kč, náhrady vynaložených nákladů ve výši 750 Kč a smluvního úroku ve výši 5 825,68 Kč.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (resp. nereagovali na výzvu soudu, aby se vyjádřili k možnému rozhodnutí věci bez jednání), postupoval soud dle a k projednání věci jednání nenařizoval.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 23. 9. 2024 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr původně ve výši 10 000 Kč, který byl následně 30. 10. 2024 navýšen o dalších 1 000 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut bezhotovostní bankovním převodem na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve 0,4026 % denně (smlouva o úvěru, informace o smlouvě, 2x potvrzení o úhradě). Žalovaná na úvěr zaplatila celkem 1 451,78 Kč (přehled čerpání a plateb). Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek vč. dodatku č. hodnota a seznamu poheldávek), o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna a současně byla vyzvána k úhradě dluhu (oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva ze dne 14. 3. 2025). Soudu je z jiného řízení (spisová značka) známo, že majitelem bankovního účtu č. č. účtu je žalovaná.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil závěr, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o úvěru ve smyslu a násl. , (dále jen „o. z.“). Jelikož žalovaná smlouvu uzavírala v postavení spotřebitele, uplatní se na tuto smlouvu i právní úprava zakotvená v zákoně č. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), a to včetně ustanovení a 87 tohoto zákona.

7. Podle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Podle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Vycházejíc z výše citovaných zákonných ustanovení a s odkazem na rozsudek NS ČR, sp. zn. , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné úvěrové smlouvy, a konkrétně tím, jestli právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Soud dospěl k závěru, že tuto povinnost právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o jeho příjmech a výdajích, aniž by si dlužníkem uvedené údaje náležitě ověřila. Soud v tomto směru odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. (zejména bod 26.), z něhož vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

11. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí a úvěr poskytla pouze na základě (neověřených) informací o příjmech a výdajích, které uvedla samotná žalovaná. Žalobkyně ani jen netvrdila, že by její právní předchůdkyně jakkoliv ověřovala skutečné příjmy a výdaje žalované. Bez takového posouzení právní předchůdkyně žalobkyně nemohla komplexně zhodnotit majetkovou situaci žalované a její schopnost splácet poskytnutý úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnosti vyplývající jí z , což má za následek neplatnost předmětné úvěrové smlouvy, k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

12. V důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy je nutné vzájemný vztah účastníků vypořádat dle ustanovení věty třetí , podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 11 000 Kč, přičemž žalovaná jí vrátila 1 451,78 Kč. Žalovaná je proto povinna žalobkyni zaplatit částku 9 548,22 Kč. Žalovaná byla vyzvána k vrácení dlužné částky dopisem ze dne 14. 3. 2025, který jí byl odeslán téhož dne prostřednictvím České pošty, s.p. Při řádném doručování by se zásilka dostala do dispozice žalované nejpozději třetí pracovní den, tj. 19. 3. 2025, a třídenní lhůta k vrácení poskytnutého úvěru (uvedená v předžalobní výzvě) uplynula 24. 3. 2025. Žalovaný se proto dostal do prodlení s vrácením dlužné částky následujícího dne po uplynutí lhůty a dle je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 12 % ročně od 25. 3. 2025 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.)

13. Lhůta ke splnění dluhu činí tři dny od právní moci rozsudku (160 odst. 1 )

14. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 123,90 Kč, přičemž přiznána jí byla částka 9 548,22 Kč. Lze tedy konstatovat, že žalobkyně byla procesně úspěšná v rozsahu 59 % a ve zbývajícím rozsahu (41 %) byla úspěšná žalovaná. Žalobkyni proto byla přiznána náhrada v rozsahu 18 % účelně vynaložených nákladů, sestávajících z odměny advokáta dle vyhlášky , advokátní tarif (dále jen „a. t.“) za 3 úkony právní služby po 400 Kč ( a. t.), 3x režijní paušál po 100 Kč ( a. t.), což po zvýšení o 21 % DPH (315 Kč) a připočtení soudního poplatku v částce 1 000 Kč (včetně jeho doměřené části – viz níže), činí celkem 2 815 Kč. 18 % z této částky pak odpovídá částce 507 Kč, kterou soud uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení. Soud v daném případě aplikoval , jelikož z úřední činnosti mu je známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech podává větší množství návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu (tj. podání na ustáleném vzoru), a zároveň požadované plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč.

15. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 16 123,90 Kč (z níž jistina úvěru a náklady vymáhání činí 10 298,22 Kč, zbytek tvoří kapitalizovaný smluvní úrok) domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek podle položky 2 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. a) Sazebníku (tj. do výše 1 000 Kč), tedy doplatek ve výši 200 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , případně exekucí dle příslušných ustanovení , exekučního řádu.