Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

227 C 138/2025-56

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 12 850,55 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 2 850,55 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 779,80 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 073,92 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 900 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 454,46 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky 2 850,55 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 779,80 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 073,92 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 900 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 454,46 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 12 850,55 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne 6. 3. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla bezhotovostně částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného tak, že ho prověřila v registrech a zhodnotila příjmy a výdaje žalovaného. Žalovaný však smluvní podmínky porušoval, když právní předchůdkyni nic nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni 9. 7. 2024 zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla následně s účinností ke dni 27. 1. 2025 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný marně vyzýván k úhradě dluhu. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje nezaplacenou jistinu ve výši 10 000 Kč, poplatek ve výši 900 Kč, úrok z částky 10 000 Kč ve výši 1 950,55 Kč, kapitalizovaný úrok od 10. 7. 2024 do 27. 1. 2025 ve výši 1 073,92 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 10. 7.2024 do 27. 1. 2025 ve výši 779,8 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 900 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 29. 10. 2025. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy na jednání soudu nedostavil. Soud tak věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle , (dále jen „“).

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně.

6. Zy nazvané jako „Osobní podmínky – Smlouva o spotřebitelském úvěru“ ze dne 6. 3. 2024 a standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně si sjednala s žalovaným dohodu, dle které poskytla žalovanému částku 10 000 Kč. Částka byla poskytnuta na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 60 % ročně. Celkem měl žalovaným zaplatit 13 639,19 Kč. RSPN bylo 81,02 %.y neobsahovaly podpis žalovaného.

7. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně dne 6. 3. 2024 čerpal částku 10 000 Kč, avšak zpět nic nezaplatil.

8. Z výzvy ze dne 4. 6. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.

9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 a podacího lístku ze dne 27. 2. 2025 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, žalovaný byl současně vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 16.4.2025 včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl pod hrozbou žaloby vyzýván k úhradě dlužné částky do 1. 5. 2025.

11. Z fotokopie občanského průkazu žalovaného a fotografie žalovaného soud nezjistil žádnou relevantní skutečnost pro věc samou.

12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval , (dále jen „o. z.“), a , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), ve znění k datu právního jednání.

13. Podle § 2395 o.z, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle , spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle odst. 1, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle odst. 1, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

17. Podle , poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle , poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle , o ochraně spotřebitele, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

18. Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Shodně rovněž argumentace v rozsudcích Krajského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2020, č. j. -101, a ze dne 8. 10. 2020, č. j. -103.

19. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, která svou pohledávku žalobkyni postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o.z., a žalovaného je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o.z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel ( o.z.) a žalobkyně jako podnikatelka, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování úvěrů ( o.z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení .

23. Soud má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. V tomto směru žalobkyně pouze obecně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací získaných od žalovaného a z lustrace žalovaného v registrech. Žalobkyně byla na konaném jednání ve smyslu poučena, že je povinna tvrdit a označit důkazy ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně však nic nedoplnila. Žalobkyně tak neunesla již své břemeno tvrzení, neboť konkrétně netvrdila, z jakých konkrétních údajů vycházela a jakým způsobem z nich právní předchůdkyně dovodila úvěruschopnost žalovaného. Ke svému tvrzení ani neoznačila žádný důkaz, neunesla tedy rovněž břemeno důkazní.

24. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní o tom, že právní předchůdkyně dostála povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného. Na základě takového nedostatečného posouzení nemohla mít právní předchůdkyně žalobkyně bez důvodných pochybností za to, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jak vyžaduje věta druhá .

25. Vzhledem ke shora uvedenému soud s ohledem na eurokonformní výklad českého práva (viz rozhodnutí SDEU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance) předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou pro rozpor s . Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání není moderace soudem na místě, jako je tomu u případů relativní neplatnosti. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních ( o.z.).

26. Veden zásadou hospodárnosti řízení se soud blíže nezaobíral otázkou, že smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, zjevně bez uznávaného či kvalifikovaného elektronického podpisu žalovaného (a žalobkyně, potažmo právní předchůdkyně), což navozuje i otázky zachování potřebné písemné formy právního jednání podle a o.z. ve spojení s a . Neplatnost smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti dopadá na všechny smlouvy bez ohledu na zachování povinné písemné formy.

27. Právní předchůdkyně žalobkyně nicméně žalovanému na základě neplatného závazku poskytla celkem 10 000 Kč, z nichž žalovaný doposud nic nevrátil. Poskytnutá částka proto představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 o. z.) na straně žalovaného, které je povinen vrátit v době přiměřené jeho možnostem. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky poprvé výzvou ze dne 27. 1. 2025 odeslanou dne 27. 2. 2025 (doručení výzvy dle o. z.). Ve výzvě byla uvedena lhůta k plnění do 10 dnů. Počínaje dnem 15. 3. 2025 je tak žalovaný v prodlení a od tohoto dne náleží žalobkyni zákonný úrok z prodlení podle a o. z.ve výši určené

28. Na základě výše uvedeného soud uložil žalovanému zaplacení částky 10 000 Kč spolu a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ve spojení s tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 454,46 Kč, přičemž tato částka představuje 55,62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77,81 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22,19 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 850,55 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění podle a. t., z částky 400 Kč za písemné podání ve věci samé podle a. t. ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle a. t. a z náhrady daně z přidané hodnoty podle ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Postup podle a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně dle

30. Lhůty k plnění se opírají o

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem řádně splněny v uvedených lhůtách, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).