Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 182/2025-47

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 24 209 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 %, v této části se žaloba zamítá.

III. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, v této části se žaloba zamítá.

IV. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši částka, v této části se žaloba zamítá.

V. Domáhala-li se žalobkyně zaplacení úroku 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobkyně je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet soudu č. Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol var. symbol.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 %, v této části se žaloba zamítá.III. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , v této části se žaloba zamítá.IV. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , v této části se žaloba zamítá.V. Domáhala-li se žalobkyně zaplacení úroku 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.VII. Žalobkyně je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet soudu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala na žalované ve výroku uvedených částek a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba., IČO IČO (dále jen „původní věřitelka“), uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s úrokem v pevné výši částka, poplatkem za poskytnutí úvěru částka, poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částka a poplatkem za umožnění splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště částka, tedy celkem částka, vrátit ve 14 měsíčních splátkách po částka do datum. Poslední splátka byla uhrazena datum ve výši částka a dále již žalovaná neuhradila ničeho. Dnem následujícím po splatnosti další řádné splátky vzniklo původní věřitelce právo na uhrazení dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Neuhrazená jistina úvěru ve výši částka se od datum dále úročí sazbou 8 % ročně. V důsledku prodlení vzniklo původní věřitelce právo na úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z neuhrazené jistiny úvěru ve výši částka a v souladu se smlouvou také z neuhrazeného úroku částka od datum do zaplacení a dále na smluvní pokutu částka.

2. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalované především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy a jejich ověřením doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů, tj. NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Žalovaná v žádosti uvedla, že je na rodičovské dovolené, od datum je na dobu neurčitou zaměstnaná u společnosti Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno., s příjmem částka a výše jejích výdajů činí částka. Žalovaná dále uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná, má základní vzdělání a má jednu vyživovací povinnost. Majetkovou situaci žalované si původní věřitelka ověřila z výpisu z účtu, dohody o provedení práce a usnesení o opatrovnictví. Z uvedených poznatků původní věřitelka zjistila, že žalovaná je schopná splácet úvěr částka s měsíční splátkou částka.

3. Pohledávka za žalovanou byla ze strany původní věřitelky postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno.

4. Žalovaná dosud uhradila částka.

5. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny částka, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru částka, poplatku za poskytnutí úvěru částka, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částka, poplatku za umožnění splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště částka, smluvní pokuty částka, úroku vyčísleného od datum do datum z dlužné jistiny ve výši částka, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do datum ve výši částka. Žalobkyně dále požaduje úrok 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % z částky částka od datum do zaplacení.

6. Před podáním žaloby byla žalované zaslána předžalobní upomínka.

7. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

8. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s předpokládal, že žalovaná nemá žádné námitky. Žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě. Soud tedy rozhodl bez nařízení jednání dle

9. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

10. Původní věřitelka poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum (č.l. 12-13) neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěru s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou ve výši částka. Žalovaná ve smlouvě potvrdila, že před podpisem smlouvy obdržela celkovou výši spotřebitelského úvěru v hotovosti. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit a zaplatit původní věřitelce úrok částka, poplatek za poskytnutí úvěru částka, náklady na vyhodnocení úvěrového případu částka a inkasní poplatek částka. Celkovou částku částka se zavázala vrátit ve 14 měsíčních splátkách po částka. Roční úroková sazba činila 8 %, RPSN činilo 272,44 %.

11. Z žádosti o úvěr ze dne datum (č.l. 41) bylo zjištěno, že žalovaná původní věřitelce před uzavřením smlouvy sdělila, že je zaměstnaná od datum a současně je na rodičovské dovolené. Dále prohlásila, že nemá sjednaný rezidenční úvěr (úvěr zajištěný nemovitostí určenou k bydlení). Uvedla, že má mzdu částka, sociální dávky částka a rodičovský příspěvek částka, výdaje na bydlení částka a ostatní výdaje částka. Dále uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná, má základní vzdělání a má jednu vyživovací povinnost.

12. Z dohody o provedení práce ze dne datum (č.l. 39) bylo zjištěno, že žalovaná pracovala jako výpomoc v rozsahu nejvýše 250 hodin za kalendářní rok s odměnou ve výši částka za hodinu u společnosti právnická osoba.

13. Ze záznamů obrazovky mobilního telefonu (č.l. 35-37) bylo zjištěno, že žalovaná je majitelem účtu č. č. účtu. Žalovaná v listopadu Anonymizováno až lednu Anonymizováno pobírala příspěvek na dítě a rodičovský příspěvek ve výši částka měsíčně (dávka vyplacená v listopadu Anonymizováno byla vyšší, protože zahrnovala i příspěvek na dítě za říjen). Na účet byla dále datum připsána částka částka a dne datum částka částka od protistrany označené jako „mzdový účet“. Na konci listopadu Anonymizováno byl na účtu záporný zůstatek -částka a na konci prosince Anonymizováno záporný zůstatek -částka.

14. Ze záznamu obrazovky mobilního telefonu (č.l. 38) bylo zjištěno, že na účet pana jméno FO byla datum připsána částka částka od Úřadu práce ČR s poznámkou „PnP“ a dne datum částka částka s poznámkou „PnM“.

15. Z usnesení Okresního soudu v Kroměříži č. j. spisová značka (č.l. 40) bylo zjištěno, že žalovaná je opatrovníkem pana jméno FO.

16. Z přehledu transakcí (č.l. 14) bylo zjištěno, že žalovaná původní věřitelce zaplatila celkem částka.

17. Ze smlouvy o postoupení pohledávek (č.l. 15-17), seznamu postoupených pohledávek (č.l. 18), potvrzení o zaplacení kupní ceny (č.l. 19) a oznámení o postoupení pohledávky (č.l. 20) bylo zjištěno, že pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany původní věřitelky postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo původní věřitelkou žalované písemně oznámeno dopisem ze dne datum.

18. Výzvou k plnění ze dne datum spolu s podacím lístkem (č.l. 21-22) bylo zjištěno, že žalované byla před podáním žaloby zaslána předžalobní upomínka.

19. Podle , (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni datum (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

26. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

27. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem:

28. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí absolutní neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

29. Soud proto vycházel z ustanovení § 580 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z. a přihlédl i bez návrhu k neplatnosti jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že „nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka).

30. Soud má tedy v předmětné věci za to, že původní věřitelka nepostupovala dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalované, a proto je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z.

31. Soud dospěl k závěru, že původní věřitelka důsledně nezkoumala příjmy a výdaje žalované. Původní věřitelka se spokojila toliko s formálním zaznamenáním informací poskytnutých žalovanou, které řádně neověřila ani se jimi skutečně nezabývala. Přestože měla k dispozici údaje z bankovního účtu žalované, skutečnosti, které z nich vyplývaly, však při posouzení úvěruschopnosti nezohlednila. Kdyby původní věřitelka postupovala řádně, musela by zjistit, že žalovaná nedosahovala takových příjmů, které uvedla v žádosti o úvěr. Příjem částka ve skutečnosti nepatřil žalované, ale jednalo se o příspěvek na péči a na mobilitu pana jméno FO, který je opatrovancem žalované. Žalovaná rovněž nemohla mít mzdu částka měsíčně. Dle dohody o provedení práce měla odpracovat nejvíce 250 hodin ročně při odměně částka za hodinu, tedy její průměrný měsíční příjem mohl činit nejvýše částka. Příjem částka je jen průměrem za dva měsíce a je zkreslený tím, že v jednom z těchto měsíců žalovaná odpracovala více hodin. Výdaje původní věřitelka nijak neověřila, neboť jejich výše z údajů z bankovního účtu nevyplývá. Výdaje uvedené v žádosti o úvěr jsou navíc nerealisticky nízké, zvlášť vzhledem k tomu, že žalovaná měla vyživovací povinnost. Neschopnost žalované úvěr splácet vyplývá také z toho, že zůstatek na jejím účtu byl v celém původní věřitelkou zkoumaném období záporný a ke konci roku Anonymizováno dluh žalované na běžném účtu dokonce přesahoval souhrn jejích příjmů.

32. Původní věřitelka tak porušila povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když poskytla žalované spotřebitelský úvěr, přestože ze skutečností, které jí musely být při uzavření smlouvy zřejmé, vyplývalo, že žalovaná není schopna úvěr splácet.

33. Původní věřitelka tedy poskytla žalované plnění na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru, a to konkrétně ve výši částka. Žalovaná dosud uhradila částku částka. Soud proto uložil žalované, aby uhradil žalobkyni, na niž byla pohledávka v souladu s § 1879 o. z. postoupena, částku částka z titulu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně také dle § 2991 odst. 1 o. z.

34. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, a to i pro úroky, poplatky a smluvní pokutu, na které žalobkyni, resp. původní věřitelce, právo vzhledem k neplatnosti smlouvy nevzniklo. Žalobkyně nemá právo ani na úroky z prodlení, a to z následujících důvodů. Z ustanovení § 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne datum sp. zn. spisová značka dospěl k následujícím závěrům: „… Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze právnická osoba vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. . Komentář. adresa: právnická osoba. Beck, 2017, s. 436-440). ….. Obecně shrnuto, ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“

35. Promítnutím shora uvedených judikaturních závěrů Nejvyššího soudu do poměrů projednávané věci dospěl soud k přesvědčení, že nárok žalobkyně na úroky z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaná dostane až tehdy, pokud neuhradí dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím, kterou považuje soud za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

36. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení věta první po středník

37. O nákladech řízení soud rozhodl podle tak, že nárok na náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků. V řízení byla převážně úspěšná žalované, které však žádné náklady nevznikly.

38. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků částku částka, dosud bylo na poplatku uhrazeno částka. Je tedy povinností žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši částka.

39. V případě, že tato částka nebude uhrazena, bude pohledávka předána nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.