Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 173/2025-53

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Fricem ve věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

adresa adresa bydliště žalovaného

o zaplacení 33 388 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších 20 388 Kč a úroku a úroku z prodlení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 360 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších 20 388 Kč a úroku a úroku z prodlení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 360 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26. 8. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 388 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo hodnota uzavřené dne 29. 8. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba., IČ IČO, adresa a žalovaným, na základě které právní předchůdce žalobkyně dle žaloby poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Celkovou částku poskytnutého úvěru se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti, celkem se zavázal uhradit částku 27 888 Kč. Poslední splátku byl žalovaný povinen uhradit nejpozději do 29. 10. 2024. Poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne 30. 8. 2023 ve výši 2 000 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkového dlužné částky, která činila na jistině úvěru 13 974,23 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 660,80 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 6 817 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 928,83 Kč a úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 2 507,14 Kč. Následně nebylo žalovaným nic uhrazeno. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12. 3. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena na současnou žalobkyni, a to s účinností ke dni 25. 3. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno.

2. Soud usnesením ze dne 10. 9. 2025 vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o skutečnosti prokazující, že právní předchůdce žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného (soud z důvodu stručnosti na citované usnesení čj. -29 odkazuje). Zároveň byla žalobkyně poučena dle ustanovení

3. Žalobkyně žalobu doplnila podáním doručeným soudu dne 30. 9. 2025 a 23. 10. 2025. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy a jejich ověření doklady od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů, tj. NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Doložení příjmu žadatele“, konkrétní pracovní smlouvou a výplatními páskami. V žádosti žalovaný uvedl, že je od 1. 4. 2023 na dobu neurčitou zaměstnán u společnosti právnická osoba., IČ IČO, výše jeho měsíčního příjmu činila 32 699 Kč, výše jeho výdajů 10 822 Kč. Použitelný měsíční příjem byl vypočten na částku 21 877 Kč. V žádosti dále žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, je ženatý a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Příjmy žalovaného byly zkoumány dle výplatních pásek a výdaje žalovaného byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu. Žalobkyně dále uvedla, že po uzavření smlouvy žalovaný uhradil dne 30. 8. 2023 částku 2 000 Kč. Na podané žalobě trvala.

4. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřil.

5. K soudem nařízenému jednání dne 30. 10. 2025 se žalovaný bez omluvy nedostavil. Zástupce žalobkyně uvedl, že žalobkyně na podané žalobě trvá, odkázal na žalobu a její doplnění a na v řízení předložené důkazy. S ohledem na nepřítomnost žalovaného navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Soud shrnul důvody nevydání rozsudku pro zmeškání. Dále zástupce žalobkyně uvedl, že pokud bylo soudem zmiňováno, že v žádosti o úvěr v kolonce doložení příjmu není zatržen výpis z bankovního účtu, tak uvedl, že se jednalo o otázku příjmů, nikoliv výdajů. Soudce konstatoval, že sama žalobkyně opakovaně ve svých vyjádřeních uvedla, že výdaje žalovaného zkoumala i z předložených výpisů z účtu. Z žádosti o úvěr se nepodává, že by nějaký výpis z účtu byl žalobkyní předložen a ani přes opakovanou výzvu soudu, žalobkyně žádný výpis z účtu nepředložila, ač se na něj opakovaně odvolávala. Žalobkyně nepřišla s žádnými dalšími skutkovými tvrzeními a ani neoznačila žádné další důkazy. I přes prezentovaný názor soudu měla za to, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána dostatečně. Z podaného doplnění žaloby dle žalobkyně vyplynulo, že se žalobkyně dostatečně věnovala otázkám příjmovým i výdajovým, z výpočtu příjmů a výdajů žalobkyně dovodila, že žalovaný bude schopen úvěr řádně splácet.

6. Z žádosti o úvěr ze dne 29. 8. 2023 vyplynulo že, žalovaný před poskytnutím úvěru žádal o úvěr ve výši 30 000 Kč, uvedl, že je od 1. 4. 2023 zaměstnán, doložil výplatní pásku a pracovní smlouvu, výdaje uvedl ve výši 10 822 Kč a čistý použitelný měsíční příjem uvedl ve výši 21 877 Kč, mzdu od zaměstnavatele uvedl ve výši 32 699 Kč. Dále žalovaný uvedl, že žije u rodičů, je ženatý, nemá žádnou vyživovací povinnost, má základní vzdělání, nemá bankovní účet a předložil občanský průkaz.

7. Ze smlouvy o úvěru číslo hodnota ze dne 29. 8. 2023 uzavřené mezi společnosti právnická osoba. a žalovaným soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti s využitím služeb obchodního zástupce, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit dlužnou částku ve 14 splátkách ve výši 1 992 Kč, celková dlužná částka splatná dlužníkem byla ve výši 27 888 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 888 Kč.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025, účinné ke dni 25. 3. 2025, seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 4. 2025 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na současnou žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 7. 2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného informovala o postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 37 234,20 Kč, a to nejpozději do 1. 8. 2025 s poučením, že v případě jejího neuhrazení bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva žalovanému odeslána téhož dne.

10. Z předložené pracovní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán v době poskytnutí úvěru u společnosti právnická osoba. na dobu neurčitou. Z výplatní pásky za měsíc květen 2023 bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného činil 36 074 Kč.

11. Podle zákona číslo , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle ,2 zákona číslo , o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebitel spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob potažmo společnosti jako celku způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. , v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti, povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.

14. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Je věcí žalobkyně (respektive její právní předchůdkyně), jakým způsobem ke zkoumání úvěruschopnosti přistoupí, pokud však je konkrétní věc předložena soudu, je to soud, který přezkoumává, zda žalobkyně či její právní předchůdkyně dostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost či nikoli. K takovému přezkumu žalobkyně musí nabídnout nejen tvrzení, ale i důkazy o řádném splnění této povinnosti (břemeno tvrzení a břemeno důkazní stíhá žalobkyni). Je pak na soudu, aby po provedeném dokazování vyhodnotil, zda žalobkyně splnila shora uvedenou povinnost plynoucí z citovaných zákonných ustanovení. Aby povinnost žalobkyně mohla být splněna, je třeba vycházet zejména z porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů. Soud nepovažuje za dostatečné vycházet z tvrzení žalobkyně, že před uzavřením úvěru byla úvěruschopnost žalovaného ověřována z tvrzení žalovaného a výplatních pásek žalovaného. Je třeba řádně zkoumat a ověřovat i výši měsíčních výdajů, dále zjišťovat, zda žalovaný v době čerpání úvěru čerpal již jiné úvěry, jak tyto splácel apod. Žalobkyně odkázala na zákaznickou kartu, pracovní smlouvu žalovaného a jednu výplatní pásku žalovaného s příjmem 36 047 Kč. Tvrzení žalovaného o jeho měsíčních výdajích nebylo nijak doloženo či ověřováno. Přes výzvu soudu nebyl předložen žádný výpis z účtu žalovaného za období před uzavřením smlouvy o úvěru, ač se na něj žalobkyně několikrát odvolala. Tento výpis či výpisy z účtu mohly podat odpověď na to, jaké byly tehdy skutečné výdaje žalované.

16. Ze shora uvedeného soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr poskytla, aniž by při jeho poskytnutí byla úvěruschopnost žalovaného posuzována, respektive byla posouzena zcela formálně a nedostatečně, a to bez patřičné a očekávatelné obezřetnosti ze strany právní předchůdkyně žalobkyně a bez vyžádání dalších informací a podkladů od žalovaného.

17. Důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná, dle které nelze žalobkyni požadované právo přiznat, lze jí přiznat pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle . Žalovaný byl v řízení nečinný, na výzvy soudu nereagoval. V řízení bylo prokázáno, že peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč byly žalovanému poskytnuty (když žalovaný převzetí této částky potvrdil podpisem smlouvy) a dále to, že žalovaný na tuto pohledávku uhradil 2 000 Kč. Žalovaný je tak dle povinen vrátit žalobkyni to, co podle neplatné smlouvy obdržel a dosud neuhradil, tedy 13 000 Kč. V řízení bylo prokázáno postoupení pohledávky na současnou žalobkyni i to, že o postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn. Soud výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 13 000 Kč. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy nemá žalobkyně nárok na žádné plnění sjednané v úvěrové smlouvě s výjimkou přiznaného bezdůvodného obohacení.

18. Žalobkyně nemá nárok ani na úrok z prodlení podle , neboť je třeba vycházet z toho, že spotřebitelský úvěr ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byl žalovanému poskytnut v rozporu s požadavky na zkoumání úvěruschopnosti podle a násl. uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru, pak nutně z toho musí vyplývat i nutnost použít důsledky s tím spojené vyjádřené v ust. uvedeného zákona, tedy nejen závěr o neplatnosti, ale současně i pravidlo, že v takovém případě je pak spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V této souvislosti je třeba připomenout závěry vyplývající z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 20. 4. 2022, tedy že je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. , věta druhá, , ve znění pozdějších předpisů, nemá poskytovatel úvěru nárok na sjednané úroky a poplatky; a nárok na zákonné úroky z prodlení dle mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době určené podle , ve znění pozdějších předpisů. To tak znamená, že pokud stranami takto neplatně sjednaného úvěru nedojde k dohodě o splatnosti vrácení poskytnutých finančních prostředků, bude tato splatnost teprve určena soudem (dle závěrů Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky Pardubice čj. -78 ze dne 17. 12. 2024). Soud tak výrokem II. s ohledem na shora uvedené žalobu v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších 20 388 Kč a úroku a úroku z prodlení, zamítl.

19. O nákladech řízení soud rozhodl dle Žalobkyně se žalobou domáhala přiznání částky 33 388 Kč, v řízení byla úspěšná pro částku 13 000 Kč a pro částku 20 388 Kč a příslušenství byla žaloba zamítnuta. Ve věci úspěšnější žalovaný by tak měl právo na poměrnou část z účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný byl v řízení nečinný, na výzvy soudu nereagoval, žádné náklady řízení neúčtoval a z obsahu spisu není zřejmé, že by mu nějaké náklady řízení vznikly. Soud proto výrokem III. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

20. Poplatková povinnost žalobkyně uhradit soudní poplatek vyplývá ze sazebníku poplatků zákona číslo , položky 2 bodu 1. písm. c) ve spojení s bodem 2. stejné položky. Výše soudního poplatku činí 1 670 Kč, žalobkyně na soudním poplatku uhradila 1 310 Kč. Soud výrokem IV. tohoto rozsudku rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 360 Kč.

21. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny dle ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, a to prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce Pardubice.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem výkonu soudního rozhodnutí nebo exekucí.

Doplatek soudního poplatku je žalobkyně povinna uhradit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách číslo 3703-424591/0710 pod VS 0711017325.

V případě, že doplatek soudního poplatku nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, bude předán k vymáhání orgánu celní správy.