Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 294/2025-41

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně,

sídlem Adresa žalobkyně,

zastoupena Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:Jméno žalovaného A

bytem Adresa žalovaného A

o zaplacení částky 34 255,16 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 600 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalovaném domáhala zaplacení částky 14 655,16 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně jdoucím z částky 34 255,16 Kč od 1. 3. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 600 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalovaném domáhala zaplacení částky 14 655,16 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně jdoucím z částky 34 255,16 Kč od 1. 3. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 34 255,16 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost Anonymizováno dne 6.9.2024. Na základě této smlouvy uvedená společnost žalovanému poskytla úvěr v celkové výši 25 900 Kč na účet č. č. účtu ve dnech 6.9.2024, 11.10.2024 a 12.11.2024. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit do 28.2.2025. Žalovaný dluh zcela neuhradil, uhradil toliko částku 6 300 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na svůj dluh dále neuhradil nic, ani na základě zaslané předžalobní výzvy.

2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že žalovaný odsouhlasil, že má stálý příjem a je schopen zápůjčku uhradit. Původní věřitel pak úvěruschopnost žalovaného prověřoval v databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI.

3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den 3.12.2025, se ani bez omluvy nedostavil. Z jednání se omluvil zástupce žalobkyně, soud tedy věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků.

4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:

5. Společnost Anonymizováno a žalovaný spolu dne 6.9.2024 uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému na účet č.č. účtu postupně poskytnut úvěr od 6.9.2024 do 12.11.2024 v celkové výši 25 900 Kč (smlouva o úvěru, fotokopie OP, potvrzení o poskytnutí úvěru). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě včetně poplatků vrátit do jednoho roku počínaje dnem prvního čerpání v měsíčních splátkách počínajících jeden měsíc po dni prvního čerpání, výše splátky je 13% z nesplaceného úvěru, min. 1000 Kč (smlouva o úvěru, standardní informace o úvěru). Žalovaný splátky řádně nehradil (souhrn dluhu), dluh byl tedy zesplatněn (podmínky úvěrové smlouvy). Žalovaný uhradil na dluh celkem částku 6 300 Kč (souhrn dluhu). Pohledávka z úvěrové smlouvy byla smlouvou 27.1.2020 postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, dodatek ze dne 18.11.2021, seznam), žalovaný o tom byl vyrozumět dopisem ze dne 11.4.2025 (oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Žalobkyně pak žalovaného k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby (předžalobní výzva ze dne 11.4.2025 a podací lístek).

6. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela uvedená společnost při poskytování úvěru toliko z prohlášení dlužníka o tom, že má stálý měsíční příjem, a dále z lustrace žalovaného ve veřejných rejstřících, jejich výpisy k důkazům nedoložila.

7. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný a netvrdil ani neprokazoval, že by na dluh u žalobkyně uhradil více.

8. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.

13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Že toto právní předchůdkyně žalobkyně skutečně učinila, však v daném případě neměl soud za prokázané; žalobkyně nedoložila, z jakých tvrzených příjmů žalovaného vycházela, ani že tyto nějak ověřila, to samé pak ohledně výdajové stránky žalovaného. Žalobkyně k důkazům nedoložila ani výsledky lustrace žalovaného v registrech, na které měla právní předchůdkyně dotazy na žalovaného směřovat. Soud tedy v dané věci nemohl učinit závěr o tom, že právní předchůdkyně skutečně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalovaného a vycházela u toho ze skutečných a doložených údajů. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o.z..

15. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel dne na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku 25 900 Kč, uhradil na tento dluh dosud toliko částku 6 300 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 19 600 Kč a ve zbytku žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.

16. Jelikož ustanovení , o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, jež odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, nevznikl v tuto chvíli žalobkyni ani nárok na úhradu úroků z prodlení (viz. Slanina, Jemelka, Vetešník, Wachtlová, Flídr, Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář, , C.H.beck, 2017, dále rozhodnutí NS ČR ). Soud v dané věci určil splatnost dlužné jistiny ve splátkách ve výši 500 Kč, jež se mu jevily být splátkami přiměřenými s ohledem na to, že nezná poměry žalovaného. Splátky pak byly stanoveny pod ztrátou jejich výhody.

17. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu prostřednictvím exekuce.