Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

39 C 164/2025-66

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Anonymizováno bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 142 447,13 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 137 264,13 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 183 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 137 264,13 Kč od 30. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 137 264,13 Kč od 30. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 7 664,18 Kč a s úrokem v kapitalizované výši 16 505,91 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 14 693 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 137 264,13 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 183 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 137 264,13 Kč od 30. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 137 264,13 Kč od 30. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 7 664,18 Kč a s úrokem v kapitalizované výši 16 505,91 Kč, zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 14 693 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 142 447,13 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti uzavřela s žalovaným dne 25. 10. 2023 smlouvu o úvěru č. Anonymizováno (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu úvěru splácet spolu s úrokem ve výši 17,19 % ročně v pravidelných měsíčních, nicméně uhradil pouze 12 735,87 Kč. Žalovaná částka je složena z nesplacené jistiny ve výši 137 264,13 Kč a z poplatků za zaslání upomínek ve výši 5 183 Kč. Dále žalobkyně požaduje na příslušenství smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), za použití soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 25. 10. 2023 Smlouvu, na základě které se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 17,19 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 337 Kč splatných 14. dne v měsíci (viz Smlouva). Dne 25. 10. 2023 poskytla žalobkyně žalovanému 150 000 Kč převodem na jeho bankovní účet (viz výpis z účtu). Žalovaný uhradil celkem 12 735,87 Kč (viz přehled plateb).

4. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, je zaměstnán a jeho pravidelný měsíční čistý příjem činí 40 000 Kč, žije v nájmu a jeho měsíční výdaje bez splátek úvěrů činí 12 000 Kč a výdaje na splátky úvěrů činí 8 000 Kč (viz žádost o poskytnutí úvěru). Žalobkyně potvrzením o výši pracovního příjmu zjistila, že žalovaný je zaměstnán u společnosti právnická osoba, jeho průměrný měsíční příjem činil v roce 2022 celkem 43 667 Kč a od 1. 7. 2023 do 30. 9. 2023 činil 43 162 Kč (viz potvrzení o výši pracovního příjmu). Lustrací v systému CBCB žalobkyně zjistila, že žalovaný měl 3 existující splátkové kontrakty s nesplacenou jistinou 1 251 706 Kč a měsíční splátkou 14 270 Kč, 1 existující kreditní kontrakt/úvěrovou kartu/stavební spoření s nesplacenou jistinou 87 836 Kč a jeden nesplátkový kontrakt/debet s vyčerpanou částkou 5 298 Kč. Z lustrace je dále patrné, že 13 splátkových kontraktů bylo ukončeno a 4 žádosti o poskytnutí splátkových kontraktů byly zamítnuty bankou (viz informace z právnická osoba).

5. Žalobkyně dále předložila výpis z účtu žalovaného za měsíc 9/2023, který měla k dispozici, ze kterého je patrné, že počáteční zůstatek na účtu činil 1 065,56 Kč, konečný zůstatek činil – 5 297,35 Kč, na účet bylo připsáno bylo připsáno 41 621 Kč a odešlo 47 983,91 Kč. Z výpisu je patrné, že žalovaný hradil nájemné ve výši 12 000 Kč a že mu v daný měsíc od zaměstnavatele přišlo 36 984 Kč (viz výpis z účtu žalovaného).

6. Podle , , v účinném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyně coby úvěrující a žalovaný coby úvěrovaný uzavřeli 25. 10. 2023 smlouvu o úvěru ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje Žalobkyně ověřila, že žalovaný je zaměstnán a má pravidelný příjem, který činí měsíčně 43 162 Kč, přičemž nahlédnutím do výpisu z účtu žalovaného zjistila, že v měsíci 9/2023 činil 36 984 Kč. Co se týče jeho výdajů, ty žalobkyně neověřovala vůbec a spokojila se pouze se sdělením žalovaného. Přitom skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek. Žalovaný uvedl, že žije v nájmu a jeho měsíční výdaje činí 12 000 Kč + 8 000 Kč tvoří splátky jiných úvěrů. Z výpisu z účtu žalovaného však mohla žalobkyně zjistit, že výdaje žalovaného u těchto částek nekončí, neboť 12 000 Kč představuje pouze úhrada nájemného, nadto měsíční splátky úvěrů nečiní 8 000 Kč, ale 14 270 Kč. Vzhledem k těmto nepravdivým údajům uvedených ze strany žalovaného měla být žalobkyně obezřetnější a zkoumat skutečnou výši jeho pravidelných výdajů, a to zejména za situace, kdy měla k dispozici výpis z jeho účtu. Z něj totiž v měsíci 9/2023 odešlo celkem 47 983,91 Kč, a žalovaný na něm koncem tohoto měsíce nedisponoval žádnými finančními prostředky. Příjmy žalovaného tak zjevně nepostačovaly na úhradu jeho výdajů a své závazky hradil jen za cenu postupného zadlužování. Soud vzhledem k uvedenému shledal posuzování úvěruschopnosti nedostatečným. Vzhledem k absenci finančních prostředků na účtu, vysokým výdajům, které dosahovaly výši jeho příjmů, a vysoké míře zadlužení, bylo nadto před uzavřením Smlouvy zřejmé, že žalovaný nebude schopen úvěr splácet.

10. S účinností od 29. 5. 2022 stanoví , že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s , je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.

11. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného uvedenou smlouvou. Při závěru o neplatnosti smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z.

12. Žalovaný obdržel od Společnosti v případě Smlouvy 150 000 Kč náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaný poskytl Společnosti celkově částku 12 735,87 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodné obohacení.

13. Z ustanovení věty třetí rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

14. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky 137 264,13 Kč coby poskytnuté jistiny. Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu zápůjčky, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Jelikož poměry žalovaného zůstaly soudu pro jeho pasivitu v řízení neznámé, postupoval soud v souladu s věty první tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 137 264,13 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyni byla ke dni vydání rozhodnutí přiznána částka 137 264,13 Kč, naopak žalobou požadovala celkem částku 173 855,73 Kč (142 447,13 + smluvní úrok ve výši 16 505,91 Kč + úrok z prodlení ve výši 7 664,18 Kč + úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 137 264,13 Kč od 30. 8. 2025 v kapitalizované výši 2 906,23 Kč + úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 137 264,13 Kč od 30. 8. 2025 v kapitalizované výši 4 332,28 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 79 % v poměru k neúspěchu 21 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 58 %. Náklady řízení v celkové výši 29 387 Kč se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 123 Kč, odměny za zastupování advokátem za 2,5 úkony právní služby po 6 820 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby, jednoduchá předžalobní výzva) v celkové výši 17 050 Kč dle , advokátní tarif (dále jen advokátní tarif); náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 450 Kč dle a 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 350 Kč a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 3 864 Kč ( ). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 58 % z výše uvedené částky 29 387 Kč, tedy částku 14 693 Kč.

16. Za doplnění žaloby na základě výzvy soudu žalobkyni odměna advokáta ani náhrada hotových výdajů nepřísluší, neboť tato doplněná tvrzení měla být obsažena již v žalobě, za kterou byla žalobkyni odměna advokáta i náhrada hotových výdajů přiznána. Podle je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně, ve dvou vyhotoveních.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněná strana podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.