Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 304/2025-13

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Buškovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, 330 23 Nýřany

o 22 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o smluvní úrok ve výši 15 % měsíčně za období Anonymizováno dnů, počítaných od datum, z titulu smlouvy o úvěru, která byla dne datum uzavřena mezi žalovaným a společností právnická osoba., IČ: IČO, se sídlem Adresa advokáta, (dále jen „původní věřitel“), na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, (dále jen „smlouva“). Žalobkyně dále odkázala na rozhodnutí Okresního soudu Plzeň-sever ze dne datum, č. j. spisová značka, kterým bylo rozhodnuto o jistině pohledávky z této smlouvy tak, že byla žalovanému ve prospěch původního věřitele uložena povinnost zaplatit částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky částka od datum do zaplacení a částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku, přičemž žalobkyně uvedla, že tímto rozsudkem byla smlouva shledána jako platně a řádně uzavřená, čímž odůvodnila oprávněnost nároku ve zbývající výši, tedy smluveného úroku, který je předmětem této žaloby, a který žalobou ve věci spisová značka původní věřitel neuplatnil. Ani přes předžalobní výzvu žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil datum předávacím protokolem žalobkyni v souladu s a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn oznámením ze dne datum ve smyslu o. z.

3. Žalovaný je občanem Anonymizováno, tím je dán mezinárodní prvek. Právní předchůdkyně žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měl bydliště také žalovaný. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) nařízení Rady EU č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalovaného v době podání žaloby. Podle čl. 6 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy je rozhodným právem právní řád České republiky (níže uvedené právní předpisy) s ohledem na to, že jde o nárok ze smlouvy o úvěru, žalovaný jako spotřebitel ve smyslu shora citovaného ustanovení nařízení má bydliště v době podání žaloby na území České republiky a právní předchůdkyně žalobkyně provozovala svou profesionální, resp. podnikatelskou činnost, v České republice a smlouva spadá do rozsahu této činnosti.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu , (dále jen „ “), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy ze dne datum uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným bylo zjištěno, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku částka. Žalovaný se zavázal, že úvěr uhradí původnímu věřiteli nejpozději do datum společně s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši částka. Ze smlouvy dále vyplývá, že výše úrokové sazby byla stanovena na 15 % měsíčně, respektive 18 % měsíčně, a RPSN 435,096 %. Z předžalobní výzvy ze dne datum ve spojení s poštovním podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z titulu smlouvy uzavřené dne datum se stanovením lhůty k úhradě nejpozději do datum.

6. Podle , (dále jen „o. z.“), výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

7. Podle nálezu Ústavního soudu výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními , ale především s článkem 36 y. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , dále sp. zn. vyplývá, že „Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. Soud se nejprve zabýval tím, zda je sjednaná úvěrová smlouva z hlediska smluvních ujednání jako celku platným právním jednáním. Z obsahu smlouvy vyplývá, že původní věřitel žalovanému poskytl částku částka, a žalovaný se mu naopak zavázal vrátit částku částka (včetně úroku ve výši 15 % měsíčně z částky částka za období od datum do datum, tj. 12 měsíců). Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný musel být v tíživé situaci. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, původní věřitel do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka zaplatit nepřiměřeně velké navýšení, úrok 180 % ročně, a to za stavu, kdy obvyklá výše úroku podle statistiky úrokových sazeb ČNB v prosinci 2023 činila 9,29 % ročně. Podle výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení úroku 27,87 % ročně. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne datum za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence, naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-488/11). Žalovaný měl původnímu věřiteli uhradit zjevně nepřiměřeně vysoké úroky. V souhrnu měl žalovaný uhradit téměř trojnásobek poskytnuté jistiny za 12 měsíců, jedná se o rozpor s dobrými mravy a současně o rozpor se zákonem.

11. Žalobkyně odkázala na odůvodnění rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever ze dne datum, č. j. spisová značka, kterým soud vyhověl žalobě o zaplacení jistiny z uvedené smlouvy. K tomu uvedla, že z rozhodnutí vyplývá, že smlouva o úvěru byla platně uzavřena, a tudíž i nárok na zaplacení předmětu tohoto řízení, tj. úroku, je oprávněný. Soud se platností uzavřené smlouvy v tamním řízení podrobně v odůvodnění nezabýval, předmětem řízení bylo zejména rozhodnutí o vrácení jistiny, když tomuto nároku by bylo nutné vyhovět i s odkazem na vypořádání neplatné smlouvy z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. Soud se neztotožňuje se závěrem o platnosti smlouvy o úvěru, jak je uvedeno shora, přičemž soud není vázán vyřešením předběžné otázky v odůvodnění v jiném řízení.

12. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud žalobu o zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, tedy o zaplacení smluvního úroku ve výši 15 % měsíčně za období 90 dnů ze smlouvy o úvěru ze dne datum uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným, v celém rozsahu zamítl.

13. V dané věci nebyl vydán platební rozkaz, soud pokračoval v řízení, a proto podle položky 2, bod 2 Sazebníku poplatků , o soudních poplatcích doměřil soud soudní poplatek částkou ve výši částka a uložil jej výrokem II žalobkyni doplatit na účet Okresního soudu Plzeň-sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná a žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.

15. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Pokud nebude částka uvedená ve výroku II tohoto rozsudku zaplacena ve stanovené lhůtě, bude po marném uplynutí lhůty 30 dní od splatnosti vymáhána celním úřadem.