Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 265/2025-51
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlou Nippertovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 17 488,85 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14 994,95 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 994,95 Kč od 16. 7. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení
částky 2 493,90 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 868,44 Kč od 16. 7. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 083,10 Kč k rukám advokáta Jméno advokáta, sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14 994,95 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 994,95 Kč od 16. 7. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 493,90 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 868,44 Kč od 16. 7. 2024 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 083,10 Kč k rukám advokáta , Jméno advokáta, , sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 5. 7. 2025 ve znění jejího doplnění ze dne 22. 8. 2025 a ze dne 14. 10. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky 17 488,85 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 863,39 Kč od 16. 7. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba., IČO IČO, uzavřel se žalovaným dne 27. 2. 2024 Smlouvu k službě Twisto účet, jejíž nedílnou součástí byly rovněž všeobecné obchodní podmínky. jméno FO základě této smlouvy byla žalovanému zřízena služba Twisto nákupní účet (dále jen „Účet“), přičemž dle čl. 1.2 Smlouvy činil limit odložených plateb žalovaného až 10 000 Kč s tím, že žalovaný mohl čerpat opakovaně vždy až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu. Žalovaný zároveň využil i služby „Twisto Karta“ (dále jen „Karta“), kterou si žalovaný objednal prostřednictvím Twisto Účtu za podmínek daných obchodními podmínkami Twisto Karta․ Žalovaný dále s právním předchůdcem žalobcem uzavřel dne 3. 3. 2024 Smlouvu o splátkovém limitu, na základě které právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl prostřednictvím odložené platby úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž nedílnou součástí Smlouvy je Příloha ke Smlouvě o splátkovém limitu. Sjednaný splátkový limit určuje maximální částku, kterou lze rozložit do jednotlivých splátek, přičemž takto rozložit na splátky lze každou platbu nad 1 500 Kč do 3 až 12 měsíců prostřednictvím detailu platby ve svém Nákupním účtu po přihlášení na internetových stránkách. Žalovaný využil v období od 3. 3. 2024 do 30. 6. 2024 služeb v celkové výši 15 863,39 Kč, jak vyplývá z přiložených vyúčtování, přičemž částku ve výši 8 596,20 Kč prostřednictvím karty a částku ve výši 7 267,19 Kč čerpal prostřednictvím splátkového limitu. Žalovaný se dále zavázal uhradit poplatek za odložení splatnosti ve výši 4,50 Kč za každou odloženou první až dvacátou stokorunu o 1 měsíc při platbě minimálně 10 % z celkové jistiny, a poplatek za správu a vedení účtu ve výši dle Ceníku. Žalovaný vzal rovněž na vědomí, že v případě prodlení má právní předchůdce žalobce nárok na úhradu poplatku z prodlení, jakožto účelně vynaložených nákladů spojených s prodlením, přičemž jeho výše je dána délkou trvání prodlení. Přestože byl žalovaný ze strany právního předchůdce žalobce opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě, své závazky neplnil řádně a včas. Z toho důvodu právní předchůdce žalobce uplatnil v souladu s ustanovením čl. 1.12 Smlouvy o splátkovém limitu své právo požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze Smlouvy, o čemž byl žalovaný informován. Jelikož žalovaný v dodatečné lhůtě dlužné splátky neuhradil, byl Úvěr zesplatněn ke dni 30. 6. 2024. Na poplatcích bylo naúčtováno celkem 4 525,46 Kč sestávajících z poplatků za prodlení ve výši 3 987 Kč, poplatku za službu Twisto účet ve výši 207,46 Kč a poplatku za odložení splatnosti ve výši 331 Kč. Žalovaný uhradil na vyúčtování celkem částku 2 900 Kč, která byla započtena na poplatky. Žalobci tak vznikla pohledávka ze Smlouvy se splatností 15. 7. 2024, která byla vyčíslena celkem na 17 488,85 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2025 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu ze dne 12. 5. 2025.
2. K výzvě soudu žalobce doplnil, že úvěruschopnost žalovaného zkoumal tak, že vyšel zejména z informací, které si sám aktivně zjišťuje a ověřuje ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především těch neveřejných, v neposlední řadě vychází také z historických informací o spotřebiteli (např. předchozích uzavřených smluv). V interní databázi neměl žalovaný negativní informaci, žalovaný uvedl, že má příjem 38 000Kč, výdaje 7 000 Kč, splácí 15 000 Kč, je zaměstnaný, má 1 dítě a je rozvedený. Žalovaný dále nebyl v insolvenci, nebyla proti němu vedena exekuce a neměl negativní záznam v SOLUS. Žalobce dále využívá scoringové modely, které pomocí historických zkušeností s žadateli a z jejich vlastností predikují pravděpodobnost, že žadatelé řádně dostojí svým úvěrovým závazkům.
3. Žalobce dále doplnil, že žalovaná částka ve výši 17 488,85 Kč se skládá z dlužné čerpané částky ve výši 15 863,39 Kč a poplatků ve výši 4 525,46 Kč ponížených o úhradu žalovaného ve výši 2 900 Kč. Poplatky ve výši 4 525,46 Kč tvoří poplatky z prodlení, poplatky za odložení splatnosti a poplatky za službu.
4. V dalším podání žalobce doplnil, že žalovaný využil prostřednictvím Twisto Karty služeb ve výši 8 596,20 Kč, když za měsíc březen 2024 učinil 21 karetních transakcí, ze kterých bylo zpracovaných a zaúčtovaných 18, a za měsíc duben 2024 učinil 7 karetních transakcí, ze kterých bylo zpracovaných a zaúčtovaných 4. Na základě Přílohy ke Smlouvě o splátkovém limitu ze dne 10. 3. 2024 si žalovaný rozložil do splátek částku 2 476 Kč a na základě Přílohy ke Smlouvě o splátkovém limitu ze dne 4. 3. 2024 si žalovaný rozložil do splátek částku 3 922,75 Kč.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.
6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
7. Na základě žalobcem předložených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému zjištění. Z žalobce jako společnost zřídil žalovanému jako zákazníkovi Twisto účet, v rámci kterého mu zpřístupnil v rámci služby Twisto limitní rámec 10 000 Kč. Podmínkou bylo zřízení Twisto účtu a závazek žalovaného řádně splácet poskytnuté prostředky v souladu s touto listino u a všeobecnými obchodními podmínkami. Žalovaný byl oprávněn realizovat platby za zboží prostřednictvím zřízeného Twisto účtu. Žalovaný potvrdil, že převzal Obchodní podmínky, seznámil se s nimi, bez výhrad s nimi souhlasil a zavázal se je dodržovat (ze Smlouvy k službě Twisto účet ze dne 27. 2. 2024). Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do limitu 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit ve splátkách s tím, že v podrobnostech bylo odkázáno na Přílohy (ze Smlouvy o splátkovém limitu ze dne 3. 3. 2024). Ze sjednaného úvěrového rámce byla čerpána částka 3 922,75 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit ve 3 měsíčních splátkách po 1 460,46 Kč se sjednanou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 57,80 % ročně a RPSN 75,36 %. (Z Přílohy ke Smlouvě o splátkovém limitu ze dne 4. 3. 2024). Dále byla ze sjednaného úvěrového rámce byla čerpána částka 2 476 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit v 9 měsíčních splátkách po 344,54 Kč se sjednanou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 54,80 % ročně a RPSN 70,80 % (Z Přílohy ke Smlouvě o splátkovém limitu ze dne 10. 3. 2024). Žalovaný provedl v měsíci březnu 2024 platby v podobě karetních transakcí ve výši 8 171,30 Kč (z Vyúčtování za měsíc březen 2024) a v měsíci dubnu 2024 platby v podobě karetních transakcí ve výši 424,90 Kč (z Vyúčtování za měsíc duben 2024). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek do 29. 6. 2024 a upozorněn na zesplatnění úvěru (z Emailu právního předchůdce žalobce ze dne 26. 5. 2024). Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 20 536,50 Kč do 7 dnů (z Výzvy k úhradě dluhu ze dne 12. 5. 2025). Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2025). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 5. 2025). Ohledně úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný k žádosti uvedl, že má příjem 38 000Kč, výdaje 7 000 Kč, splácí 15 000 Kč, je zaměstnaný, má 1 dítě a je rozvedený (z Výstupu z interního systému ze dne 14. 8. 2025).
8. Žalobce a žalovaný se tedy ve dnech 27. 2. 2024 dohodli, že právní předchůdce žalobce poskytne žalovanému služby Twisto účet, ze kterého bude moci hradit služby až do určeného úvěrového limitu 10 000 Kč, oproti závazku žalovaného poskytnuté prostředky splácet. Dne 3. 3. 2024 se právní předchůdce poskytl žalovanému úvěrový rámec až 30 000 Kč. Dne 4. 3. 2024 právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 3 922,75 Kč a dne 10. 3. 2024 poskytl právní předchůdce žalovanému úvěr ve výši 2 476 Kč. Žalovaný v období od března 2024 až dubna 2024 čerpal prostřednictvím Twisto služby (provedl úhrady) v celkové výši 8 596,20 Kč. Úvěr byl ke dni 30. 6. 2024 zesplatněn. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému oznámeno a zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.
9. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaném jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.
10. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.
18. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, III. ÚS 4129/18 ).
19. Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
20. Soud uzavřel, že předmětné úvěrové smlouvy jsou podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatné z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Právní předchůdce při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, jeho osobních a majetkových poměrů, vyšel z údajů sdělených žalovaným. Žalobce měl však zaměřit svůj zájem právě na skutečné příjmy a výdaje žalovaného, tj. ověřit skutečné příjmy a nezbytné měsíční výdaje na bydlení a jiné životní náklady, výživného…např. z pracovní smlouvy, nájemní smlouvy, SIPO, výpisů z účtu, … Tento krok byl z hlediska předvídatelnosti, že žalovaný bude úvěr řádně splácet nutný. Postup žalobce, kdy vyšel při posouzení úvěruschopnosti u žalovaného především ze sdělených údajů a z výstupů z databází bez jakéhokoliv ověření skutečných příjmů a výdajů, může vést u spotřebitele ke sklouznutí do dluhové pasti (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2021, I. ÚS 1543/2021 ). Údaje sdělené žalovaným a jiné údaje o příjmové a výdajové stránce tak bylo zapotřebí konkrétními doklady zobjektivizovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Žalobce se tak neměl s údaji poskytnutými žalovaným jako spotřebitelem bez dalšího spokojit a byl povinen informace s odbornou péčí vyhodnotit a prověřit. Žalobce jako poskytovatel úvěru byl povinen zjistit a dostatečným způsobem ověřit individuální příjmy a výdaje žalovaného. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnuté spotřebitelské úvěry proto nebylo dle závěru soudu dostatečné a správné, proto právní předchůdce žalobce nemohl dostát svým povinnostem.
21. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Žalovanému byla poskytnuta částka 14 994,95 Kč (8 596,20 Kč načerpáno z Karty, 3 922,75 Kč a 2 476 Kč načerpáno ze smlouvy o splátkovém limitu). Žalovaný se tudíž bezdůvodně obohatil právě o 14 994,95 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně dalších poplatků zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalovaném úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.). Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 14 994,95 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 7. 2024 do zaplacení, a to podle § 1970 o.z. Žalovaný je právě od 16. 7. 2024 v prodlení, když uplynula lhůta ke splatnosti úvěru. Žalovaný byl v řízení nečinný netvrdil žádné okolnosti o nemožnosti vrátit poskytnutou jistinu.
22. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.
23. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. , neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovaném zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí částky 20 218,16 Kč (včetně příslušenství), měl ve věci úspěch pouze z 87 % předmětu řízení (přiznána mu byla částka 17 574,85 Kč), a žalovaný měl ve věci úspěch ze 13 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou ze 74 % (87 % minus 13 %). Účelně vynaložené náklady řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněné opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 1 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) , d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva) po 400 Kč, náhradě hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu ve výši 300 Kč a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. , celkem tedy náklady řízení ve výši 2 815 Kč, z čehož 74 % představuje částku 2 083,10 Kč, kterou soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně, ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna v uvedených lhůtách dobrovolně, smí se věřitel domáhal jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.