Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 236/2025-56

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlou Nippertovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce A., IČO IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A

o 329 924,01 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci

- částku 44 080,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 44 080,60 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení,

- částku 222 434,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 222 434,48 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení,

a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení

 částky 15 764,51 Kč,

 kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 798,41 Kč,

 kapitalizovaného úroku ve výši 2 788,34 Kč,

 zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 764,51 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení,

 úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 58 945,11 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení,

 částky 47 644,42 Kč,

 kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 13 112,32 Kč,

 kapitalizovaného úroku ve výši 9 096,96 Kč,

 zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 47 644,42 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení,

 úroku ve výši 9,81 % ročně z částky 269 178,90 Kč od 17. 9. 2024 do zaplacení,

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 24 892,10 Kč tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta tituly před jménem Anonymizováno tituly za jménem, sídlem Jméno žalobce B/Anonymizováno, adresa.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci- částku 44 080,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 44 080,60 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení,- částku 222 434,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 222 434,48 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 15 764,51 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 798,41 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 788,34 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 764,51 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 58 945,11 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, částky 47 644,42 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 13 112,32 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 096,96 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 47 644,42 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 9,81 % ročně z částky 269 178,90 Kč od 17. 9. 2024 do zaplacení,III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 24 892,10 Kč tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , tituly za jménem, , sídlem , Jméno žalobce B, /, Anonymizováno, , , adresa, .

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 6. 2025 doplněnou podáním ze dne 24. 7. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky 59 845,11 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 798,41 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 788,34 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 59 845,11 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 58 945,11 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, částky 270 078,90 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 13 112,32 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 096,96 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 270 078,90 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 9,81 % ročně z částky 269 178,390 Kč od 17. 9. 2024 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Nárok 1

Žalobu odůvodnil tvrzením, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba., IČ: IČO, a žalovaným došlo dne 19. 1. 2023 k uzavření Smlouvy o úvěru-Expres půjčka, kterou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému z účtu č. č. účtu na účet žalovaného částku 70 000 Kč. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy se staly Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky splátkového úvěru a Sazebník. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve formě sjednaných splátek se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto právní předchůdce žalobce prohlásil úvěr za splatný ke dni 23. 9. 2024. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 17. 2. 2025 došlo s účinností ke dni 19. 2. 2025 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Žalovaná částka ve výši 59 845,11 Kč představuje neuhrazenou jistinu ve výši 58 945,11 Kč a poplatky ve výši 900 Kč. Žalovaný byl předžalobní upomínkou vyzván k úhradě žalované částky.

3. Nárok 2

Žalobu odůvodnil tvrzením, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba., IČ: IČO, a žalovaným došlo dne 18. 10. 2022 k uzavření Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet-Konsolidace půjček, kterou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému z účtu č. č. účtu na účet žalovaného částku 300 000 Kč. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy se staly Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky splátkového úvěru a Sazebník. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve formě sjednaných splátek se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 9,81 % ročně. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto právní předchůdce žalobce prohlásil úvěr za splatný ke dni 16. 9. 2024. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 17. 2. 2025 došlo s účinností ke dni 19. 2. 2025 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Žalovaná částka ve výši 270 078,90 Kč představuje neuhrazenou jistinu ve výši 269 178,90 a poplatky ve výši 900 Kč. Žalovaný byl předžalobní upomínkou vyzván k úhradě žalované částky.

4. V podání ze dne 30. 7. 2025 žalobce uvedl, že posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. U nároku 1 zjistil z potvrzení o výši příjmu žalovaného, že byl od 1. 3. 2019 zaměstnán, jeho průměrný čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce byl ve výši 24 497 Kč, výše čistého příjmu žalovaného za posledních 12 měsíců byla 271 743 Kč. Právní předchůdce žalobce od žalovaného zjistil měsíční výdaje a dále porovnal příjmy a výdaje, které právní předchůdce žalobce odhadl na základě historických dat z ČSÚ. Z interních a externích zdrojů zjistil závazky žalovaného. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 25 919,40 Kč. U nároku 2 zjistil z potvrzení o výši příjmu žalovaného, že byl od 1. 3. 2019 zaměstnán, jeho průměrný čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce byl ve výši 24 497 Kč, výše čistého příjmu žalovaného za posledních 12 měsíců byla 271 743 Kč. Právní předchůdce žalobce od žalovaného zjistil měsíční výdaje a dále porovnal příjmy a výdaje, které právní předchůdce žalobce odhadl na základě historických dat z ČSÚ. Z interních a externích zdrojů zjistil závazky žalovaného. Konsolidovala závazky žalovaného s výši nové splátky ve výši 3 933 Kč. Do výdajů žalovaného právní předchůdce žalobce započetl výdaje deklarované žalovaným a dále částku životního minima. Právní předchůdce žalobce vypočetl disponibilní částku, když od zjištěného příjmu odečetl zjištěné splátkové a nesplátkové výdaje. Právní předchůdce žalovaného Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 77 565,52 Kč.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.

6. Soud ve věci nařídil jednání. Žalovaný se k jednání nedostavil, z jednání se neomluvil ani nepožádal včas o odročení jednání. Doručení předvolání k jednání bylo u obou účastníků vykázáno včetně lhůty k zachování přípravy k jednání.

7. Soud tedy projednal věc v souladu s , (dále jen ) v nepřítomnosti žalovaného.

8. Žalobce trval na podané žalobě a na výzvu soudu sdělil, že k procesu prověřování úvěruschopnosti již nebude ničeho doplňovat, jelikož má za to, že byla prověřena řádně.

9. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:

Nárok 1)

Právní předchůdce žalobce právnická osoba. se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 72 měsíčních anuitních splátkách ve výši 1 427,45 Kč, poslední měsíční splátka byla sjednána ve výši 1 368,74 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,60 % ročně, RPSN ve výši 14,48 % ročně. Žalovaný měl splatit celkovou částku 102 717,69 Kč (ze Smlouvy o úvěru-Expres půjčka ze dne 19. 1. 2023). Právní předchůdce žalobce prohlásil celý dluh ke dni 23. 9. 2024 za okamžitě splatný v částce 62 736,86 Kč a vyzval žalovaného k jeho úhradě do 9. 10. 2024 (z Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 25. 9. 2024). Ke dni 19. 2. 2025 představoval zůstatek na úvěrovém účtu č. č. účtu částku ve výši 58 945,11 Kč (z Výpisu z úvěrového účtu). Žalovaný uhradil do 5. 6. 2024 částku 25 919,40 Kč (tvrzení žalobce č.l. 37 verte). Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku ze Smlouvy na žalobce (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 2. 2025 včetně příloh). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27. 2. 2025 odeslaným žalovanému dne 11. 3. 2025 (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 2. 2025 a z Podacího lístku ze dne 11. 3. 2025). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 18. 6. 2025 dopisem ze dne 3. 6. 2025 odeslaným dne 3. 6. 2025 (z Předžalobní upomínky ze dne 3. 6. 2025 včetně podacího lístku). Právní předchůdce žalobce při zkoumání úvěruschopnosti vycházel z deklarovaných údajů od žalovaného, provedl kontrolu veřejných databází a pomocí matematického modelu vypočetl maximální měsíční splátku na částku 1 894,94 Kč, když od zjištěného příjmu (24 497 Kč) odečetl interní splátky (3 986,36 Kč), externí splátky (1 076 Kč) a životní náklady (17 540 Kč) a dospěl k závěru, že žalovaný je schopen splácet částku 1 427,45 Kč. (z Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 17. 7. 2025). Právní předchůdce žalobce zjistil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za poslední tři měsíce byl ve výši 24 497 Kč, výše čistého příjmu žalovaného za posledních 12 měsíců byla 271 743 Kč, to vše za období předcházející datum 18. 12. 2022 (z Potvrzení o výši příjmu).

10. Nárok 2)

Právní předchůdce žalobce právnická osoba. se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč. Částka ve výši 87 185,94 Kč byla žalovanému poskytnuta účelově na úplnou úhradu dluhů sjednaných mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným evidovaných na úvěrovém účtu č. č. účtu. Zbývající poskytnutá částka byla žalovanému poskytnuta neúčelově ve prospěch běžného účtu č. č. účtu. První den čerpání byl 18. 10. 2022. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 120 měsíčních anuitních splátkách ve výši 4 366,03 Kč, která zahrnovala měsíční anuitní splátku (3 933 Kč) a úhradu pojištění (433 Kč). Poslední měsíční splátka byla sjednána ve výši 3 072,64 Kč. Měsíční splátka byla splatná vždy 12. dni v měsíci počínaje dnem 12. 11. 2022. Úroková sazba byla sjednána ve výši 9,81 % ročně, RPSN ve výši 10,47 % ročně. Žalovaný měl splatit celkovou částku 473 165,21 Kč (ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Konsolidace půjček). Právní předchůdce žalobce prohlásil celý dluh za okamžitě splatný v částce 279 456,46 Kč a vyzval žalovaného k jeho úhradě do 2. 10. 2024 (z Oznámení o výši pohledávky ze dne 18. 9. 2024). Ke dni 19. 2. 2025 představoval zůstatek na úvěrovém účtu č. č. účtu částku ve výši 269 178,90 Kč (z Výpisu účtu klienta). Žalovaný uhradil do 12. 6. 2024 částku 77 565,52 Kč (tvrzení žalobce č.l. 39 verte). Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku ze Smlouvy na žalobce (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 2. 2025 včetně příloh). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27. 2. 2025 odeslaným žalovanému dne 11. 3. 2025 (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 2. 2025 a z Podacího lístku ze dne 11. 3. 2025). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 18. 6. 2025 dopisem ze dne 3. 6. 2025 odeslaným dne 3. 6. 2025 (z Předžalobní upomínky ze dne 3. 6. 2025 včetně podacího lístku). Právní předchůdce žalobce při zkoumání úvěruschopnosti vycházel z deklarovaných údajů od žalovaného, provedl kontrolu veřejných databází a pomocí matematického modelu vypočetl maximální měsíční splátku na částku 15 474,50 Kč, když od zjištěného příjmu (24 497) Kč odečetl interní splátky (0 Kč), externí splátky (1 076 Kč) a životní náklady (7 946,50 Kč) a dospěl k závěru, že žalovaný je úvěruschopný (z Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 17. 7. 2025). Právní předchůdce žalobce zjistil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za poslední tři měsíce byl ve výši 24 497 Kč, výše čistého příjmu žalovaného za posledních 12 měsíců byla 271 743 Kč, to vše za období předcházející datum 18. 12. 2022 (z Potvrzení o výši příjmu).

11. Další navrhované důkazy soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl.

12. Soud shrnuje skutkový závěr takto:

Nárok 1)

Žalovaný od právního předchůdce žalobce obdržel dne 19. 1. 2023 od právního předchůdce žalovaného částku ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátil právnímu předchůdci žalobce celkovou částku ve výši 102 717,69 Kč v 72 měsíčních splátkách ve výši 1 427,45 Kč, poslední splátka byla sjednána ve výši 1 368,74 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením. Ke dni 23. 9. 2024 došlo k okamžitému zesplatnění dluhu. Na tento nárok žalobce žalovaný uhradil 25 919,40 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávku za žalovaným, když postoupení pohledávky následně oznámil žalovanému a vyzval jej k úhradě dlužné částky. Žalobce dále vyzval žalovaného k úhradě žalované částky do 18. 6. 2025 v předžalobní výzvě. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr na základě zjištěného příjmu žalovaného s použitím matematického modelu.

Nárok 2)

Žalovaný od právního předchůdce žalobce obdržel dne 18. 10. 2022 od právního předchůdce žalovaného částku 300 000 Kč s tím, že částka ve výši 87 185,94 Kč byla poskytnuta žalovanému na splacení jiných dluhů a zbývající částka byla poskytnuta neúčelově. Žalovaný se zavázal vrátil právnímu předchůdci žalobce celkovou částku ve výši 473 165,21 Kč ve 120 měsíčních splátkách ve výši 4 366,03 Kč zahrnující i splátku pojištění. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením. Ke dni 16. 9. 2024 došlo k okamžitému zesplatnění dluhu. Na tento nárok žalobce žalovaný uhradil 77 565,52 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávku za žalovaným, když postoupení pohledávky následně oznámil žalovanému a vyzval jej k úhradě dlužné částky. Žalobce dále vyzval žalovaného k úhradě žalované částky do 18. 6. 2025 v předžalobní výzvě. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr na základě zjištěného příjmu žalovaného s použitím matematického modelu.

13. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení a násl. , (dále jen o.z.), ale i , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen ZoSÚ).

14. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle , (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.

23. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, ).

24. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. odst. 26). Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. ).

25. Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 26. 2. 2019 zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

26. Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C –679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.

27. S ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení , soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

28. Nárok 1

Jelikož žalobce u jednání uvedl, že již k procesu prověřování úvěruschopnosti nebude doplňovat ničeho, soud ho již nepoučoval podle Soud uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je podle a ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, jeho osobních a majetkových poměrů, vyšel zejména z údajů sdělených žalovaným, kdy se spokojil s uvedením příjmové a výdajové stránky, aniž by zaměřil svůj zájem právě na skutečné výdaje žalovaného, a to zejména za situace, kdy žalovaný sám uváděl, že splácí další závazky. Žalobce měl k dispozici pouze údaje o příjmech žalovaného, avšak tyto nebyly aktuální, když sloužily právnímu předchůdci žalobce k posuzování úvěruschopnosti u jiného závazku. Bylo tedy zapotřebí důkladně prověřit aktuální příjmy žalovaného a dále jeho skutečné nezbytné měsíční výdaje podle vyžádaných dokladů (např. z SIPA, smlouvy na energie, internet, telefon…) nebo podle aktuálních výpisů z účtu a zjistit u žalovaného skutečný potenciál splácet. Postup u žalovaného, kdy se spokojil především na údaje od žalovaného bez jakéhokoliv ověření výdajů a dokonce ověření aktuálních příjmů, může vést u spotřebitele ke sklouznutí do dluhové pasti (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2021, ), a to zejména i v případě, kdy původnímu věřiteli bylo známo, že žalovaný již jiné závazky splácí. Žalobce měl vzít v potaz hledisko předvídání toho, jestli žalovaný skutečně bude schopen úvěr splácet. K takovému závěru byly zjištěné údaje nedostatečné, a tak bylo zapotřebí tyto údaje, a to zejména výdajovou stránku, konkrétními doklady zobjektivizovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Poskytovatel úvěru je povinen zjistit a dostatečným způsobem i ověřit individuální příjmy a výdaje každého spotřebitele, kterému úvěr poskytne. Nemůže se tak omezit na kritéria stanovená nařízeními vlády, jako je životní a existenční minimum, ani na výstupy z celonárodní statistiky (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. ).

Nárok 2

Jelikož žalobce u jednání uvedl, že již k procesu prověřování úvěruschopnosti nebude doplňovat ničeho, soud ho již nepoučoval podle Soud uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je podle a ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, jeho osobních a majetkových poměrů, vyšel zejména z údajů sdělených žalovaným, kdy se spokojil s uvedením příjmové a výdajové stránky, aniž by zaměřil svůj zájem právě na skutečné výdaje žalovaného, a to zejména za situace, kdy žalovaný sám uváděl, že splácí další závazky. Žalobce měl k dispozici pouze údaje o příjmech žalovaného. Bylo ale dále zapotřebí důkladně prověřit jeho skutečné nezbytné měsíční výdaje podle vyžádaných dokladů (např. z SIPA, smlouvy na energie, internet, telefon…) nebo podle aktuálních výpisů z účtu a zjistit u žalovaného skutečný potenciál splácet. Postup u žalovaného, kdy se spokojil především na údaje od žalovaného bez jakéhokoliv ověření výdajů, může vést u spotřebitele ke sklouznutí do dluhové pasti (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2021, ), a to zejména i v případě, kdy původnímu věřiteli bylo známo, že žalovaný již jiné závazky splácí. Žalobce měl vzít v potaz hledisko předvídání toho, jestli žalovaný skutečně bude schopen úvěr splácet. K takovému závěru byly zjištěné údaje nedostatečné, a tak bylo zapotřebí tyto údaje, a to zejména výdajovou stránku, konkrétními doklady zobjektivizovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Poskytovatel úvěru je povinen zjistit a dostatečným způsobem i ověřit individuální příjmy a výdaje každého spotřebitele, kterému úvěr poskytne. Nemůže se tak omezit na kritéria stanovená nařízeními vlády, jako je životní a existenční minimum, ani na výstupy z celonárodní statistiky (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. ).

29. Nárok 1

S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal 70 000 Kč a uhradil ve splátkách celkem 25 919,40 Kč. Žalovaný se tudíž bezdůvodně obohatil o 44 080,60 Kč (70 000 Kč mínus 25 919,40 Kč). Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly (vyjma přiznaného zákonného úroku z prodlení) a žaloba byla ohledně dalších nároků zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalovaném úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o. z.). Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 44 080,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. 2. 2025 do zaplacení, a to podle § 1970 o.z. Žalovaný je právě od 2. 9. 2024 v prodlení se zaplacením dlužné částky. Žalovaný byl v řízení nečinný netvrdil žádné okolnosti o nemožnosti vrátit poskytnutou jistinu.

30. Nárok 2)

S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal 300 000 Kč a uhradil ve splátkách celkem 77 565,52 Kč. Žalovaný se tudíž bezdůvodně obohatil o 222 434,48 Kč (300 000 Kč mínus 77 565,52 Kč). Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly (vyjma přiznaného zákonného úroku z prodlení) a žaloba byla ohledně dalších nároků zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalovaném úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o. z.). Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 222 434,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. 2. 2025 do zaplacení, a to podle § 1970 o.z. Žalovaný je právě od 2. 9. 2024 v prodlení se zaplacením dlužné částky. Žalovaný byl v řízení nečinný netvrdil žádné okolnosti o nemožnosti vrátit poskytnutou jistinu.

31. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovaném zaplacení částky včetně příslušenství ve výši 418 242,13 Kč (včetně příslušenství), měl ve věci úspěch pouze z 69 % předmětu řízení (přiznána mu byla částka 287 089,68 Kč včetně příslušenství), a žalovaný měl ve věci úspěch z 31 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou z 38 % (69 % minus 31 %). Náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 16 497 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 38 480 Kč podle bodu 5. ve spojení s , d) a g) , advokátního tarifu za 4 úkony právní služby (výzva k plnění, převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast na jednání), tj. 4 úkonů po 9 620 Kč, 4 režijních paušálech po 450 Kč (celkem 1 800 Kč) podle , advokátního tarifu, náhradě za promeškaný čas ve výši 100 Kč (kráceno o 1/3 vzhledem k dalším jednáním téhož dne) odpovídající dvěma započatým půlhodinám po 150 Kč, cestovném ve výši 123 Kč (kráceno o 1/3 vzhledem k dalším jednáním téhož dne) vypočteném jako součet náhrady za spotřebované pohonné hmoty (114,56 Kč) při cestě právního zástupce žalobce z Valašského Meziříčí a zpět v celkové vzdálenosti 44 km osobním automobilem Volvo M1, RZ SPZ při kombinované spotřebě 7,3 litrů na 100 km a ceně 35,80 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů podle , 3 a 4 , ve spojení s a sazby základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel ve výši 5,80 Kč při vzdálenosti 44 km podle ve spojení s (255 Kč) a 21 % DPH z částky 40 503 Kč ve výši 8 505,63 Kč, celkem tedy náklady řízení ve výši 65 505,63 Kč, z čehož 38 % představuje částku 24 892,10 Kč, kterou soud podle uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení. Za úkony ze dne 24. 7. 2025 a ze dne 30. 7. 2025 nebyla odměna přiznána, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady, byly činěny na výzvu soudu a obsah sdělení měl být uveden již v řádné žalobě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně, ve dvou vyhotoveních.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna v uvedených lhůtách dobrovolně, smí se věřitel domáhal jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.