Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
23 C 113/2025-72
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Krumlovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro 478 873,38 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 461 438,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 461 438,44 Kč od 19. 6. 2025 do zaplacení.
II. V části, kterou se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaný zaplatil částku ve výši 17 434,94 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 439,39 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 782,9 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 127 956,18 Kč od 22. 2. 2025 do 18. 6. 2025, s úrokem 11,2% ročně z částky 124 976,18 Kč od 10. 9. 2024 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 17 953,23 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 627,21 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % ročně z částky 350 917,2 Kč od 22. 2. 2025 do 18. 6. 2025, spolu s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 346 501,2 Kč od 10. 9. 2024 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 434,94 Kč od 19. 6. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 441 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 461 438,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 461 438,44 Kč od 19. 6. 2025 do zaplacení.II. V části, kterou se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaný zaplatil částku ve výši 17 434,94 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 439,39 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 782,9 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 127 956,18 Kč od 22. 2. 2025 do 18. 6. 2025, s úrokem 11,2% ročně z částky 124 976,18 Kč od 10. 9. 2024 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 17 953,23 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 627,21 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % ročně z částky 350 917,2 Kč od 22. 2. 2025 do 18. 6. 2025, spolu s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 346 501,2 Kč od 10. 9. 2024 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 434,94 Kč od 19. 6. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 441 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 478 873,38 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba., IČ: IČO uzavřela se žalovaným dvě smlouvy o úvěru, na základě kterých si žalobkyně nárokuje dlužnou částku. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným nejprve dne 11. 3. 2024 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník. Předchůdkyně žalobkyně posoudila před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr vyhodnocením informací získaných od žalovaného. Z informací poskytnutých žalovaným Předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný je zaměstnán od 23. 8. 2021 na dobu neurčitou jako dělník u společnosti právnická osoba Jeho čistý měsíční příjem činí 30 674 Kč. Dále uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný a má vyživovací povinnost. Celkový čistý měsíční příjem domácnosti tvrdil v částce 35 000 Kč, na nákladech za bydlení se podílí 87,64 %. Na základě uzavřené smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 350 000 Kč na konsolidaci jeho závazků, kdy výši nové splátky stanovila částkou 5 267,24 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky ve výši 12,75 % ročně. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkem na úvěr uhradil částku 12 298,56 Kč. Předchůdkyně žalobkyně proto dluh zesplatnila ke dni 9. 9. 2024. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 2. 2025 postoupila předchůdkyně žalobkyně výše uvedenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Pohledávka ke dni postoupení činila celkem 384 497,64 Kč. Žalovaný na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku zaslanou mu zástupcem žalobkyně nic neuhradil. Dále předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 10. 4. 2024 smlouvu o úvěru – smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčku. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných od žalovaného. Žalovaný v žádosti o úvěru uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 29 980 Kč. Od 23. 8. 2021 je zaměstnán jako dělník u společnosti právnická osoba, bydlí u rodičů, je svobodný a má vyživovací povinnost. Celkový čistý měsíční příjem domácnosti tvrdil v částce 60 000 Kč, na nákladech za bydlení se podílí 50 %. Z interních zdrojů předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný měl vůči ní závazky s celkovou výší měsíčních splátek 5 267,24 Kč. Z externích zdrojů bylo zjištěno, že žalovaný neměl další závazky. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 126 000 Kč jednorázově převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky ve výši 11,20 % ročně. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkem na dluh uhradil částku 2 263,02 Kč. Předchůdkyně žalobkyně proto dluh zesplatnila ke dni 9. 9. 2024. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 2. 2025 postoupila předchůdkyně žalobkyně výše uvedenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Pohledávka ke dni postoupení činila celkem 139 178,47 Kč. Žalovaný na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku zaslanou mu zástupcem žalobkyně nic neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně požádala o odročení z důvodu, že se jí nepodařilo zajistit substituci, nicméně neuvedla z jakého důvodu se nemůže zúčastnit jednání její zástupce tituly před jménem jméno FO. Soud omluvu žalobkyně nepovažoval za řádnou, a proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
4. Z provedených důkazů soud došel k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Konsolidace půjček ze dne 11. 3. 2024 a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, a z informace o pojištění vkladů má soud za prokázané, že žalovaný podepsal s předchůdkyní žalobkyně téhož dne listinu označenou jako smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Konsolidace půjček, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 350 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit a zaplatit jí úrok ve výši 13,20 % ročně, s tím, že celková částka, kterou bude povinen uhradit bude činit 632 206,07 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku hradit formou měsíčních splátek ve výši 5 846,24 Kč sestávající ze splátky úvěru ve výši 5 267,24 Kč a pojištění ve výši 579 Kč. Část úvěru ve výši 196 388,10 Kč měla být použita na splacení stávajícího dluhu, zbývající část jistiny měla být poskytnuta ve prospěch běžného účtu.
6. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka ze dne 10. 4. 2024 a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalovaný podepsal s předchůdkyní žalobkyně téhož dne listinu označenou jako smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 126 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit a zaplatit jí úrok ve výši 11,20 % ročně, s tím, že celková částka, kterou bude povinen uhradit bude činit 192 932,33 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku hradit formou měsíčních splátek ve výši 2 212,88 Kč sestávající ze splátky úvěru ve výši 1 992,88 Kč a pojištění ve výši 220 Kč.
7. Z žádosti o úvěr ze dne 11. 3. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný požádal předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 350 000 Kč. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně v žádosti uvedl, že pracuje jako dělník/řemeslník u společnosti právnická osoba, a to od 23. 8. 2021. Jeho průměrný měsíční příjem činí 30 674 Kč. Uvedl, že je svobodný, žije u rodičů, měsíční náklady na bydlení činí 1 000 Kč. Ostatní nezbytné výdaje vyčíslil částkou 0 Kč. Dále uvedl, že měsíční příjmy domácnosti činí 35 000 Kč. Z vyjádření procesu posouzení úvěruschopnosti plyne, že předchůdkyně žalobkyně použila matematický model výpočtu úvěruschopnosti, dále se zabývala podmínkami přezkumu úvěruschopnosti v rámci judikatury a eurokonformním výkladem přezkumu úvěruschopnosti.
8. Z žádosti o úvěr ze dne 10. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 126 000 Kč. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně v žádosti uvedl, že pracuje jako dělník/řemeslník u společnosti právnická osoba, a to od 23. 8. 2021. Jeho průměrný měsíční příjem činí 29 980 Kč. Uvedl, že je svobodný, žije u rodičů, měsíční náklady na bydlení činí 2 000 Kč. Ostatní nezbytné výdaje vyčíslil částkou 0 Kč. Dále uvedl, že měsíční příjmy domácnosti činí 60 000 Kč. Z vyjádření procesu posouzení úvěruschopnosti plyne, že předchůdkyně žalobkyně použila matematický model výpočtu úvěruschopnosti, dále se zabývala podmínkami přezkumu úvěruschopnosti v rámci judikatury a eurokonformním výkladem přezkumu úvěruschopnosti.
9. Z výpisu z běžného účtu vedeného na jméno žalovaného za prosinec 2023 až duben 2024 vyplývá, že průměrná mzda žalovaného za uvedené měsíce činila částku 28 118,5 Kč. Z výpisu plyne, že prosinec 2023 činil měsíční obrat na účtu cca 85 000 Kč. Dále z výpisů plyne, že za leden až únor 2024 byl na účtu měsíční obrat ve výši cca 60 000 Kč. Za březen činil obrat cca 208 000 Kč, přičemž žalovaný čerpal úvěr ve výši 153 611,90 Kč. Za duben 2024 činil obrat cca 182 000 Kč, přičemž žalovaný čerpal úvěr ve výši 126 000 Kč.
10. Z upomínek předchůdkyně žalobkyně ze dne 13. 5. 2024, ze dne 14. 6. 2024, ze dne 15. 7. 2024, ze dne 17. 7. 2024, ze dne 20. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného opakovaně upozorňovala na neplnění jeho povinnosti splácet dluh. Tyto upomínky předchůdkyně žalobkyně adresovala žalovanému na adresu na Slovensku.
11. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 11. 9. 2024 a z poštovního podacího archu ze dne 12. 9. 2024 (pozn. ke každé smlouvě jednou oznámení) bylo zjištěno, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně oba úvěry zesplatnila ke dni 9. 9. 2024, o čemž žalovaného informovala dopisem.
12. Z platební historie a z výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu ke dni 19. 2. 2025 bylo zjištěno, že jistina po splatnosti činila částku 124 976,18 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu ke dni 19. 2. 2025 bylo zjištěno, že jistina po splatnosti činila částku 346 501,20 Kč.
13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 2. 2025 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní včetně seznamu postupovaných pohledávek, potvrzení o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným ze dvou smluv o úvěru na žalobkyni (žalovaný je v seznamu uveden pod položkou 865 a 832). Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2025 a podacího lístku ze dne 11. 3. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a rovněž žalobkyně žalovaného informovaly o změně věřitele a vyzývala jej k úhradě dlužné částky.
14. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 6. 2025 a podacího lístku ze dne 3. 6. 2025 má soud za prokázané, že zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovaného k úhradě dlužné částky. Upomínka byla žalovanému zaslána na českou adresu, kterou jako korespondenční žalovaný uvedl v žádosti o úvěr.
15. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („zákon“).
Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smluv, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle odst. 2 téhož ustanovení, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr nejdříve ve výši 350 000 Kč, posléze ve výši 126 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem. Finanční prostředky žalovaný obdržel v hotovosti. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jedná se o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá reálnou možnost je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. Poskytovatel spotřebitelských úvěru je mimo jiné povinen ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona posoudit s náležitou péčí schopnost spotřebitele splácet úvěr. Posouzení se má primárně zakládat na informacích získaných od spotřebitele, subsidiárně je možné použít informace z jiných zdrojů, typicky z lustrace spotřebitele v příslušných databázích. Je přitom třeba dbát na to, aby byly dostatečným způsobem zjištěny nejen příjmy spotřebitele, ale rovněž jeho výdaje, a to včetně celkové dluhové zátěže.
17. V dané věci v řízení nebylo prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně stran prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v žalobě tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala z jeho vlastních tvrzení, které uvedl v žádosti o úvěru. Jeho tvrzení měla předchůdkyně možnost ověřit ve výpisech z jeho běžného účtu za tři měsíce předcházející uzavření obou smluv. Z doložených listinných důkazů vyplynulo, že žalovaný v rámci obou žádostí o úvěr právní předchůdkyni žalobkyně sdělil, že dosahuje příjmu ve výši cca 30 000 Kč měsíčně coby výdělku ze zaměstnání. Jiný příjem žalovaný neuvedl. Příjem v průměrné výši cca 28 000 Kč plynul rovněž z výpisu z účtů, které žalobkyně předložila za období prosinec 2023 až duben 2024. Žalovaný uvedl, že je svobodný, má vyživovací povinnost, žije u rodičů, kdy za bydlení hradí částku 1 000 až 2 000 Kč. Výdaje na bydlení uvedl jako svoje jediné výdaje. Z důkazů ani tvrzení žalobkyně se však nepodává, že by tyto skutečnosti právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy jakkoli zkoumala, a to zvláště za situace, kdy se z výpisů z účtu podává měsíční obrat na běžném účtu žalovaného za prosinec 2023 činil cca 85 000 Kč, za leden až únor 2024 činil cca 60 000 Kč. Žalobkyně v řízení ani netvrdila, že by skutečné výdaje žalovaného jakkoliv zjišťovala a že by je následně porovnala s příjmy, jak jí ukládá § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Ke svým dalším osobním, rodinným a majetkovým poměrům (např. výše vyživovací povinnost) v žádosti ničeho dalšího neuvedl a z dokazování vyplynulo, že tyto informace nebyly právní předchůdkyní žalobkyně ani zjišťovány. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy stran měsíčních výdajů žalovaného na domácnost vycházela z částky 1 000 až 2 000 Kč coby nákladům za bydlení. Tato částka zjevně neodpovídá standardním nákladům na živobytí dospělé osoby (bydlení, strava, ošacení). Věřitel by v dané situaci neměl vycházet z minimální částky nezbytné pro přežití, ale z reálných nákladů spotřebitele, které běžně má, k tomu by měl vzít v úvahu jeho sociální i rodinnou situaci, jistotu zaměstnání, způsob bydlení apod. Z důkazů ani tvrzení žalobkyně se tedy nepodává, že by tyto skutečnosti jakkoli zkoumala. Žalobkyně v řízení ani netvrdila, že by skutečné výdaje žalovaného jakkoliv zjišťovala (např. nájemní smlouvou, výpisy z účtu s výdaji, smlouvu s operátorem, smlouvu s poskytovatelem energií, výdaje na výživu závislých osob), a že by je následně porovnala s příjmy, jak jí ukládá § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Z předložených listin stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného tedy dle soudu nebylo možno jakkoliv dovodit, zda je žalovaný schopen splácet spotřebitelský úvěr, když žalobkyně nezjistila a neověřila skutečné příjmy a výdaje žalovaného, resp. toto v řízení nedoložila.
18. Pokud by se žalobkyně dostavila na jednání, poučil by ji soud dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. stran povinnosti prokázat, že úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala. Jelikož se však žalobkyně k prvnímu nařízenému jednání nedostavila, vzdala se tak dobrodiní poučení. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvláště ne tehdy, je-li strana zastoupena advokátem (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka: „ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“).
19. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Přestože žalovaný nevznesl námitku neplatnosti smlouvy, přihlédl soud k neplatnosti smlouvy, neboť důkazní břemeno ohledně posouzení úvěruschopnosti spotřebitele spočívá na poskytovateli úvěru. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy by tak žalobkyně měla dle citovaného ustanovení pouze nárok na vydání poskytnuté jistiny v požadované výši 476 000 Kč za oba úvěry v době přiměřené možnostem žalovaného. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně před podáním žaloby uhradil 14 561,58 Kč, proto mu na jistině zbývá zaplatit částka 461 438,44 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v průběhu celého řízení zcela pasivní, nemohl soud blíže zkoumat jeho majetkové poměry pro určení splatnosti jistiny. Soud proto stran splatnosti jistiny vycházel z první výzvy k peněžitému plnění, která byla prokazatelně odeslána do sféry žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. spisová značka). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě nejpozději do 18. 6. 2025 dopisem ze dne 3. 6. 2025, který byl žalovanému odeslán 3. 6. 2025 prostřednictvím poštovní přepravy. Výzva tak byla dle § 573 o.z. žalovanému doručena před 18. 6. 2025, takže splatnost jistiny proto nastala marným uplynutím lhůty k plnění tím samým dnem a dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením nesplacené části jistiny, tj. dne 19. 6. 2025. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení od 19. 6. 2025 z částky 461 438,44 Kč a v tomto rozsahu jí ho proto soud dle § 1968 a § 1970 o.z. přiznal, přičemž jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
20. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky ve výši 461 438,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % od 19. 6. 2025 do zaplacení, jak uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.
21. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, a to z důvodů shora popsaných, kdy je-li neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě, poplatků a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (s uplatněním pohledávky).
22. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci z 26. 7. 2006, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně byla úspěšná co do částky 481 767,02 Kč (461 438,44 Kč + 20 328,58 Kč) a žalovaný co do částky 147 676,24 Kč (17 434,94 Kč + 6 439,39 Kč + 4 782,9 + 4 921,93 + 15 903,04 + 17 953,23 + 15 627,21 Kč + 13 536,76 + 50 314,48 + 762,36). Žalobkyně měla ve věci poměrný úspěch, proto jí soud přiznal ve výroku III. náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tak tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 19 156 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, účinného ke dni podání žaloby, dále odměnou právního zástupce žalobkyně dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) ve výši 30 660 Kč za tři úkony právní služby, kdy sazba odměny za úkon z tarifní hodnoty 478 873,38 Kč činí dle § 7 bod 5 AT za úkon částku 10 220 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby). Náklady řízení jsou dále tvořeny paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v celkové výši 900 Kč (3 x 300 Kč) a náhradou DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. ve výši po zaokrouhlení 6 628 Kč (21% z 31 560 Kč), jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, by tak v případě plného úspěchu náležela 100 % náhrada nákladů ve výši 57 344 Kč, avšak žalobkyně měla ve sporu úspěch v částce 481 767,02 Kč, viz výrok I. tohoto rozhodnutí (představující 53 % ze sporu), co do částky ve výši 147 676,24 Kč (představující 47 % ze sporu) pak byla žalobkyně neúspěšná. Žalobkyni tak soud přiznal náhradu nákladů ve výši 6 % (53 % - 47 % = 6 %), která představuje po zaokrouhlení částku 3 441 Kč, kterou soud přiznal žalobkyni.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.