Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 221/2025-24

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Veronikou Čechovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 18 223,04 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 997,13 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 997,13 Kč od 29. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení

a) částky 10 083,70 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 083,70 Kč od 29. 5. 2025 do zaplacení,

b) částky 142,21 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 997,13 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 997,13 Kč od 29. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do zaplacenía) částky 10 083,70 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 083,70 Kč od 29. 5. 2025 do zaplacení,b) částky 142,21 Kč.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 18 080,83 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 29. 8. 2024 uzavřena Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec 62 400 Kč. Načerpané prostředky měly být spláceny v pravidelných měsíčních splátkách a konec kreditového rámce měl nastat 20. 2. 2026. V průběhu trvání úvěrového vztahu načerpala žalovaná celkovou částku 22 342 Kč, avšak celkově uhradila pouze částku 14 344,87 Kč. Žalobkyně smlouvu z důvodu nehrazení splátek vypověděla k 28. 5. 2025. Kromě dlužné jistiny ve výši 7 999,99 Kč žalobkyně požadovala poplatky ve výši 379,63 Kč, smluvní úrok ve výši 9 701,21 Kč a dále úrok z prodlení. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že vycházela z lustrace žalované v příslušných databázích a z tvrzení žalované, výši jejího příjmu 59 488 Kč případně ověřila výpisem z bankovního účtu a z výplatních pásek Pro případ, že soud nebude mít dostatečné ověření úvěruschopnosti žalované za prokázané, navrhuje, aby byl její nárok soudem posouzen jako bezdůvodné obohacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud za postupu podle a , (dále jen „ “), věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s až (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání ve stanovené lhůtě nepožádal, žalobkyně nadto vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

4. Z listinných důkazů nacházejících se ve spise dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci (důkazy jsou v textu kurzívou): Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 29. 8. 2024 uzavřena smlouva (elektronicky přes webové rozhraní Anonymizováno), na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec až do 62 400 Kč, přičemž žalovaná se zavázala čerpanou částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách; RPSN byla sjednána ve výši 2072,10 % a pevná denní úroková sazba ve výši 1,016 Kč; výše poplatku za vyplacení úvěru činila 1,99 % z čerpané částky (Smlouva o úvěru č. hodnota ze dne 29. 8. 2024, Informace pro spotřebitele, Všeobecné obchodní podmínky, Souhlas se zpracováním osobních údajů, Autorizace ověření totožnosti, Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Bankovní ID výpis, předpis denních splátek). Při uzavírání smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované a dospěla k závěru, že je dána, neboť žalovaná má ověřený čistý měsíční příjem 59 488 Kč. Žalovaná však uvedla příjem 27 000 Kč měsíčně, dále uvedla výdaje na bydlení 5 000 Kč měsíčně, další výdaje 4 000 Kč měsíčně, splátky půjček či úvěrů neuvedla (Identifikované příjmy – tabulka příjmů vyplývající z předloženého bankovního výpisu žalované, Výpis o posouzení úvěruschopnosti žalované). Žalovaná na základě této smlouvy načerpala peněžité prostředky ve výši 22 342 Kč (Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, Sdělení právnická osoba. ze dne 20. 8. 2025). Protože je řádně nesplácela, žalobkyně smlouvu ke dni 28. 5. 2025 vypověděla a vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek (výzva k úhradě z 21.5. 2025 včetně podacího lístku z téhož dne, dopis z 28. 5. 2025).

5. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k tomuto závěru: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 29. 8. 2024 uzavřena úvěrová smlouva dle , (dále jen „o. z.“), která je svou povahou spotřebitelskou smlouvou ve smyslu , o spotřebitelském úvěru. Dle cit. zákona byla žalobkyně povinna před poskytnutím úvěru žalované řádně posoudit její úvěruschopnost, a to pod sankcí absolutní neplatnosti smlouvy stanovené v cit. zákona. Žalobkyně této své povinnosti nedostála, úvěruschopnost žalované byla posuzována pouze na základě lustrace ve veřejných rejstřících, údajů uvedených žalovanou a součtem příjmů na jejím bankovním účtu. Samotný rozpor spočívá v tom, že žalovaná uvedla čistý měsíční příjem kolem 27 000 Kč, žalobkyně však dospěla k příjmu ve výši kolem 59 000 Kč. Z tabulky doložené žalobkyní není možné posoudit, co dané příjmové částky představují, lze jen dovozovat, že pravidelná částka kolem 25 000 Kč měsíčně by mohla představovat příjem žalované z pracovního poměru, ostatní částky však není možné identifikovat, mohlo by se tedy jednat i o další půjčky či úvěry. Výdaje žalované pak uvedeny nejsou. Samotný výpis z bankovního účtu žalované žalobkyně nedoložila, soud má tedy za to, že na základě předložených listin nemohla dospět k ucelenému obrazu o příjmové a výdajové stránce žalované, a tedy její schopnosti úvěr řádně splácet. S povinností řádně posoudit úvěruschopnost je spojena i povinnost vést a uchovávat záznamy týkající se jak učiněných zjištění, tak postupů, jimiž k těmto zjištěním věřitel dospěl, což žalobkyně neučinila, když nedoložila výpis z bankovního účtu žalované, ale pouze jakousi „tabulku příjmů“. Ani na výzvu soudu učiněnou usnesením ze dne 18. 8. 2025 žalobkyně ve stanovené lhůtě nereagovala a potřebné y nedoložila.

6. S ohledem na uvedené má soud za to, že žalobkyně nezkoumala náležitě pečlivě úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, spotřebitelská smlouva ze dne 29. 8. 2024 je tak absolutně neplatná a žalovaná má povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu jako specifické bezdůvodné obohacení dle . Protože žalobkyně prokázala, že poskytla žalované peněžité prostředky ve výši 22 342 Kč a že žalovaná na úvěrovou smlouvu uhradila 14 344,87 Kč (vyplývá z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nesporovala), soud žalobě vyhověl co do částky 7 997,13 Kč. Kromě dlužné jistiny přiznal soud žalobkyni ve smyslu o. z. ve spojení s rovněž úrok z prodlení z dlužné jistiny od 29. 5. 2025, tj. od uplynutí 3denní lhůty stanovené ve výzvě z 21. 5. 2025 ve smyslu o. z. (doručené ve smyslu o. z.), až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, a tedy řádně a včas netvrdila ani neprokázala, že by nebylo v jejích možnostech žalovanou částku ve stanovené lhůtě zaplatit ( , 2 ). Co do zbytku (poplatků a smluvního úroku) soud žalobu zamítl, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy.

7. Závěrem soud konstatuje, že i kdyby žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, shledal by soud úvěrovou smlouvu ze dne 29. 8. 2024 neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 a § 588 o. z., neboť denní úroková sazba ve výši 1,016 % (v přepočtu roční 370 %) je mnohonásobně vyšší oproti průměrné roční úrokové sazbě poskytované u úvěrů domácností na spotřebu v srpnu 2024 bankami, která činila 9 % ročně (ustálená judikatura připouští dvojnásobnou, výjimečně trojnásobnou roční úrokovou sazbu). Takovémuto jednání podnikatelů, kterým zneužívají své silnější postavení na úkor spotřebitele k vynucení v podstatě lichevních úroků není možné poskytnout ochranu. Protože ujednání o úrocích je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, jak vyplývá z § 2395 o. z., nelze tuto část od úvěrové smlouvy oddělit ve smyslu § 576 o. z. a smlouvu je třeba považovat za neplatnou pro hrubý rozpor s dobrými mravy jako celek. I v tomto případě by tedy soud posuzoval nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2291 o. z. a přiznal by jí nárok na jistinu ve výši 7 997,13 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 29. 5. 2025.

8. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle věta prvá , když žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, a tedy rovněž v tomto případě řádně a včas netvrdila ani neprokázala, že by nebylo v jejích možnostech žalovanou částku v třídenní zákonné lhůtě zaplatit.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšné žalované (co do 56 %) náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.