Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 65/2022-329

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci

žalobců: a) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A

b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B

oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B

o zaplacení 433 333 Kč s příslušenstvím každému ze žalobců

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni a) částku 433 333 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 7. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci b) částku 433 333 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 7. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně a) je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 54 795,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

IV. Žalobce b) je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 54 795,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

V. Žalobkyně a) je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 3 435,48 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobce b) je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 17 176,74 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni a) částku 433 333 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 7. 2022 do zaplacení, se zamítá.II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci b) částku 433 333 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 7. 2022 do zaplacení, se zamítá.III. Žalobkyně a) je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 54 795,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.IV. Žalobce b) je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 54 795,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.V. Žalobkyně a) je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 3 435,48 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.VI. Žalobce b) je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 17 176,74 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Každý ze žalobců se po žalovaném domáhal zaplacení částky 433 333 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši jako bezdůvodného obohacení vzniklého žalovanému přijetím částky 1 300 000 Kč od tituly před jménem jméno FO dne datum bez právního důvodu. Žalobci tvrdili, že účastníci tohoto řízení jsou sourozenci, jejichž otcem byl Jméno žalovaného, který zemřel dne datum ve věku 90 let (dále jen zůstavitel). Zůstavitel v posledních letech života trpěl řadou vážných zdravotních obtíží, mimo jiné onemocněním srdce, vysokým krevním tlakem, poruchami pohyblivosti, nedoslýchavostí a dalšími chronickými potížemi. Po smrti své manželky žil osaměle v adresa, kde odmítal jakoukoliv institucionalizovanou péči, včetně hospitalizace, a trval na tom, že zůstane ve svém bytě, navzdory postupnému zhoršování zdravotního stavu i úrazu páteře, který utrpěl počátkem roku 2019. Účastníci za ním pravidelně jezdili a pomáhali mu s péčí o domácnost. Nejčastěji jej navštěvoval žalovaný, který je Anonymizováno Žalobce Jméno žalobce B (dále jen žalobce) se podílel na péči o víkendech, avšak poté, co zůstavitel dospěl do stavu, kdy se bez pomoci nedokázal dopravit na toaletu, mu žalobce navrhl hospitalizaci, kterou zůstavitel odmítl. Žalobce následně další péči o zůstavitele odmítl. Žalovaný a žalobkyně Jméno žalobce A (dále jen žalobkyně) za zůstavitelem dále dojížděli a po opakovaném naléhání se jim podařilo zůstavitele přesvědčit, aby se přestěhoval k žalovanému do adresa, kde od datum až do své smrti pobýval. V péči o něj se střídali žalovaný a žalobkyně, která jej navštěvovala i na vícedenní návštěvy. Od listopadu 2020 byl zůstavitel trvale upoután na lůžko. Zemřel dne datum v bytě žalovaného. Řízení o pozůstalosti bylo vedeno Okresním soudem v Táboře pod sp.zn. spisová značka. Jediným zjištěným aktivem pozůstalosti byl zůstatek na poštovním účtu vedeném u ČSOB ve výši 38 889,98 Kč. Dědictví bylo pravomocně potvrzeno usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka, přičemž účastníci tohoto řízení jako dědici nabyli majetek rovným dílem. Žalobkyně se však od zůstavitele ještě za jeho života dozvěděla, že prodal podíl spojený s nájmem družstevního bytu v adresa, a to prostřednictvím žalovaného, který prodej zprostředkoval, údajně za částku 1 200 000 Kč. Tato částka byla dle záznamů o pohybech na účtu zůstavitele v březnu a dubnu 2020 převedena na účet zůstavitele ve čtyřech splátkách po 300 000 Kč. Výpis z účtu ze dne datum dokládá, že se v tento den na účtu zůstavitele nacházela částka 1 325 398,98 Kč. Dne datum, tedy devět dní před smrtí zůstavitele, byla z tohoto účtu odepsána částka 1 300 000 Kč ve prospěch žalovaného. Ten po skončení řízení o pozůstalosti k dotazům žalobkyně následně tvrdil, že mu byla tato částka zůstavitelem darována převodem na bankovní účet, avšak odmítl poskytnout jakékoliv bližší informace či dokumentaci, která by takové tvrzení podporovala. Údajné darování, které by podle žalovaného mělo být titulem pro převod, se však jeví žalobcům jako značně nevěrohodné. Zůstavitel měl totiž k účtu přístup prostřednictvím internetového bankovnictví, jehož přihlašovací údaje znal i žalovaný, který mu účet pomáhal založit a měl přístup i k zůstavitelovu počítači. Předmětnou částku tedy mohl žalovaný převést na svůj účet i bez vědomí zůstavitele s využitím jeho přístupových údajů. Vzhledem ke zdravotnímu stavu zůstavitele v době převodu, kdy již nebyl schopen samostatné komunikace ani ovládání výpočetní techniky, vyvstává otázka, zda byl převod proveden skutečně z jeho vůle. Žalobci také vyjádřili podezření, že žalovaný v období posledních dvou měsíců života zůstaviteli nikdy nevyřídil vzkazy žalobkyně o tom, že se jej pokoušela telefonicky kontaktovat a odmítl i žádost žalobkyně o možnost zůstavitele navštívit. Po úmrtí zůstavitele se žalovaný k žalobcům choval v průběhu zařizování pohřbu i při úkonech v řízení o pozůstalosti vyhýbavým způsobem a zůstatek na bankovním účtu zůstavitele žalobcům nijak nevysvětlil, přestože měl vědět, že mu předmětná částka byla darována. Ačkoliv je pravda, že zůstavitel u žalovaného v poslední fázi života bydlel a ten zajišťoval nejvyšší rozsah každodenní péče o něj, argument, že k darování došlo právě s ohledem na poskytovanou péči postrádá na přesvědčivosti, protože zůstavitel žalovanému na péči přispíval částkami ve výši 12 000 Kč měsíčně a přispíval i na náklady související s bydlením, léky apod. Navíc si zůstavitel často při setkáních se žalobkyní stěžoval na osamělost. Zůstavitel v minulosti opakovaně deklaroval, že si přeje, aby se jeho děti o pozůstalost rozdělily rovným dílem. V minulosti je také finančně podporoval vždy stejnou měrou. Byl to pedant a puntičkář a vzhledem k tomu se jeví se jako nepravděpodobné, že pokud by byl v plné duševní síle, nesepsal by k darování písemnou darovací smlouvu, zejména v situaci, kdy předmětem darování byl téměř všechen jeho relevantní majetek a z obdarování byly vyloučeny dvě ze tří jeho dětí. Žalobkyni v posledním roce zůstavitel opakovaně nabízel finanční výpomoc v souvislosti s jejím Anonymizováno onemocněním, kterou vždy odmítla. Na to pak zůstavitel reagoval tak, že bude chtít, aby si všichni tři sourozenci pozůstalost po něm rozdělili rovným dílem. Navíc z komunikace se zůstavitelem žalobkyně věděla, že původně uvažoval o rozdělení částky nabyté prodejem bytu a rovnoměrném obdarování vnoučat, proti čemuž protestoval zejména žalovaný. V srpnu 2020 zůstavitel žalobkyni při telefonickém hovoru sdělil, že jej žalovaný požádal o převedení všech peněz na jeho bankovní účet, aby bylo „vše pohromadě“. Když zůstavitel odmítl, pohádali se a žalovaný s ním několik dní nemluvil. Zdravotní stav zůstavitele byl dlouhodobě neuspokojivý. Je tedy zvláštní, že částku nabytou za převod družstevního podílu mu žalovaný zaslal v březnu a dubnu 2020 zpět na účet. Pokud měl zůstavitel v úmyslu částku žalovanému darovat, je otázkou, proč tak neučinil hned po převodu družstevního podílu, ale až o půl roku později. Dále v listopadu 2020 zůstavitel omylem dvakrát zaplatil žalovanému příspěvek na péči a nadbytečná platba byla následně zůstaviteli vrácena. Je zde tedy také otázka, z jakého důvodu by zůstavitel její vrácení požadoval, když měl v úmyslu darovat žalovanému nedlouho poté veškeré své prostředky. Den před svým úmrtím již zůstavitel nebyl schopen slova, bylo možné s ním komunikovat pouze pohledem, nebyl schopen sedět, natož ovládat mobilní telefon či počítač. Těžko lze předpokládat že uskutečnění převodu částky dne datum by byl zůstavitel fyzicky i psychicky schopen. Za těchto okolností se žalobci domnívají, že vůlí zůstavitele nebylo potajmu peníze darovat jedinému potomkovi a ostatní potomky z darování vyloučit. Vzhledem k tomu se žalovaným tvrzené darování jeví jako vysoce nepravděpodobné. Žalobci odkázali na judikaturu, z níž vyplývá, že žalovaný je jako osoba, na kterou došlo za života zůstavitele z jeho účtu k převodu finančních prostředků, povinen prokázat existenci právního titulu, na jehož základě mělo být zůstavitelem takto plněno. Při neprokázání takového důvodu se bude jednat o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Bez spravedlivého důvodu se totiž obohatil tím, že převodem předmětné částky došlo k navýšení jeho pohledávky za bankou vedoucí bankovní účet zůstavitele, a to na úkor pozůstalosti po zůstaviteli. Jelikož podle rozhodnutí o pozůstalosti nabyli účastníci řízení jako dědicové majetek z pozůstalosti rovným dílem, mají nabýt rovným dílem i případně nově objevený majetek. Žalobkyně i žalobce tedy mají, stejně jako žalovaný, nárok na zaplacení 1/3 předmětné částky, tj. částky 433 333 Kč, jejíhož zaplacení se v tomto řízení domáhají. Současně požadují zaplacení zákonného úroku z prodlení od datum, tedy ode dne následujícího po dni následujícím po doručení předžalobní výzvy.

2. Žalovaný soudu sdělil, že nárok uplatněný žalobci neuznává, a to ani zčásti. Žalovaný má za to, že žaloba je ze strany žalobců účelová a spekulativní, motivovaná snahou o majetkový prospěch. Žalobci podle jeho názoru vycházejí z domněnek, které následně rozvíjejí do příběhu, jenž je v žalobě prezentován jako skutkový stav, aniž by byl podložen relevantními důkazy. Žaloba obsahuje řadu tvrzení, která jsou podle žalovaného nepravdivá, vzájemně rozporná a mají za cíl poškodit jeho osobu. Žalovaný poukazuje na to, že žalobci se o jeho diskreditaci pokoušeli již dříve, a to prostřednictvím žádosti o dodatečné projednání dědictví i podáním trestního oznámení, které však bylo bezvýsledné. Podle názoru žalovaného žaloba postrádá právní základ a je formulována nedostatečně, neboť tvrzení uvedená žalobci nejsou nijak prokazována. Žalovaný se nehodlá pouštět do popisu rodinné historie ani do hodnocení postupu žalobců při péči o jejich otce, neboť má za to, že takové skutečnosti náleží spíše do svědomí jednotlivých osob než do soudního řízení. K tvrzením žalobců ohledně údajné nekomunikace a nevysvětlení převodu finančních prostředků žalovaný uvádí, že tato zcela odmítá. Opakovaně žalobcům sdělil, že se jednalo o dar ze strany zůstavitele, který mu byl poskytnut z jeho svobodné vůle za jeho života. Od března 2019 bydlel zůstavitel v bydlišti žalovaného v Anonymizováno a žalovaný o něj pečoval. V souvislosti se svým přestěhováním řešil zůstavitel osud družstevního bytu v adresa, kde původně bydlel. Rozhodl se byt prodat a žalovaného zmocnil k jednání v této věci na základě úředně ověřené plné moci a jako účet pro zaplacení kupní ceny byl určen účet žalovaného. Již v této době zůstavitel žalovanému sdělil, že peníze za prodej družstevního bytu připadnou jemu. Nicméně žalovaný považoval za správné, aby kupní cena byla převedena na účet otce a tak tam peníze převedl (z důvodu nastavení nízkého limitu pro převod tak učinil v několika platbách). Učinil tak i z opatrnosti, aby nemohl být v budoucnu napadán, že si peníze ponechal. Přáním zůstavitele však již v té době bylo mu peníze darovat. V té době však žalovaný de facto tento dar nepřijal a věc považoval za vyřízenou. I poté na něj zůstavitel opakovaně naléhal, aby dar přijal, a to i se slovy, že žalovaný je jediný, kdo mu zůstal a postaral se o něj. Žalovaný tedy v prosinci 2020 vyslovil s darováním souhlas a zůstavitel mu dne datum převedl na účet částku 1 300 000 Kč, kterou žalovaný přijal, čímž došlo k uzavření darovací smlouvy. Podle žalovaného tak zůstavitel projevil vůli darovat mu finanční prostředky a žalovaný jako obdarovaný projevil vůli tento dar přijmout. Na tomto základě došlo k převodu částky z účtu zůstavitele na účet žalovaného. Žalovaný se dovolává ustálené judikatury Nejvyššího soudu, která připouští, že převod finančních prostředků mezi účastníky může představovat platně uzavřenou darovací smlouvu, aniž by byla vyžadována písemná forma. V daném případě byl zvolen způsob bezhotovostního převodu, který odpovídá běžné praxi a lze jej považovat za ekvivalent fyzického předání peněz. Jestliže byla částka určena jako dar a obdarovaný s jejím přijetím souhlasil, je podle žalovaného naplněn požadavek na odevzdání a převzetí předmětu daru. Zůstavitel i v minulosti obdarovával členy rodiny a nikdy nesepisoval písemnou darovací smlouvu. Z uvedeného žalovaný dovozuje, že se nejedná o sporné aktivum pozůstalosti, neboť částka mu byla darována za života zůstavitele a nebyla v řízení o pozůstalosti nijak zmiňována. Zůstavitel mohl za svého života se svými prostředky nakládat dle vlastního uvážení. Tvrzení žalobců, že měl přístup k účtu zůstavitele a disponoval dispozičním oprávněním, žalovaný odmítl. Uvedl, že nebyl zplnomocněn k nakládání s účtem zůstavitele a neměl k němu přístup v rozsahu, který by umožňoval samostatné provádění plateb. Z uvedených důvodů žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

3. Soud ve věci provedl rozsáhlé dokazování. Okolnosti bydlení zůstavitele v původním bydlišti v adresa a okolnosti jeho přestěhování k žalovanému soud zjišťoval z výpovědí žalobkyně a žalovaného, když žalobce v tomto řízení opakovaně odmítl svoji účastnickou výpověď podat. Žalovaný vypověděl, že zůstavitel žil v bytě v adresa sám. V roce 2019 měl úraz páteře a podle doporučení lékaře měl být umístěn do léčebny dlouhodobě nemocných pacientů, což žalovaný odmítl. Nechal zůstavitele převézt do jeho bytu a zůstal tam s ním. Požádal o pomoc oba žalobce a ti se s ním pak v bytě u zůstavitele střídali o víkendech. Žalobce následně po několika návštěvách v březnu 2019 tuto pomoc odmítl a napsal o tom žalovanému SMS. Jedná se o SMS zprávu ze dne datum, kterou žalovaný přečetl přímo ze svého mobilního telefonu ve znění: „podezřelý výraz Na další návštěvu adresa už nemám“. Poté podle výpovědi žalovaného zůstali na pomoc otci sami dva se žalobkyní a někdy kolem datum se společně se zůstavitelem dohodli na jeho přestěhování do bytu žalovaného. Toto ve své účastnické výpovědi potvrdila i žalobkyně s tím, že k převozu zůstavitele mělo dojít dne datum. Žalobce k tomu ve svém písemném vyjádření uvedl, že zůstavitele trápily chronické zdravotní problémy a během let 2018 a 2019 se situace stala neúnosnou. Po hospitalizaci v nemocnici a následném úrazu – poranění páteře se na péči o zůstavitele podílel, žalovaného střídal v péči o otce o víkendech. Zdravotní potíže zůstavitele se však dále zhoršovaly a po jeho opakovaném odmítnutí zajištění trvalé odborné péče se dále na péči o zůstavitele odmítl podílet. Od té doby již v kontaktu se zůstavitelem nebyl, pouze jej několikrát navštívila jeho dcera.

4. Od datum tedy zůstavitel žil se žalovaným v jeho bytě v Anonymizováno. Podle výpovědi žalovaného po přestěhování zůstavitele řešili otázku, jak naložit s původním bytem. Žalovaný navrhl jeho prodej, k čemuž se po několikatýdenním zvažování přiklonil i zůstavitel. Ten pak vyjednal převod s bytovým družstvem a žalovanému sdělil: „Prodej si ten byt, za kolik peněz ho prodáš, tolik peněz budeš mít.“ Žalovaný nejprve nechtěl, bál se že to bude dělat zlou krev. Zůstavitel reagoval tak, že jsou to peníze žalovaného, ať s nimi naloží, jak uzná za vhodné a rozhodl, že půjdou na účet žalovaného. Žalovaný tedy podíl na družstevním bytu nakonec prodal kolem datum za 1 200 000 Kč a peníze byly poukázány kupujícím přes mobilní telefon na jeho účet. Žalovaný uvedl, že právě z důvodu, že mu otec předmětné peníze daroval ještě před převodem družstevního podílu, přišly tyto peníze právě na účet žalovaného. Ten však měl i poté obavy, že to nebude dělat dobrotu a vedl o tom s otcem rozhovory, které vlastně trvaly až do jeho smrti, kdy zůstavitel opakovaně poukazoval na to, že žalovaný se o něj postaral. V této fázi se však žalovaný se zůstavitele dohodli, že peníze půjdou na jeden účet, a to zůstavitelův. Tam je následně žalovaný převedl z důvodu limitu pro převod v několika platbách během března a dubna 2020. Na bankovním účtu zůstavitele pak peníze zůstaly až do datum.

5. Z výpovědi žalobkyně vyplývá, že se o převodu dozvěděla od zůstavitele až v červenci nebo srpnu 2020, kdy jí zůstavitel tuto skutečnost sdělil a uvedl, že mu přišly peníze za byt a že žalovaný říkal, že by ty peníze měly zůstat na jedné hromadě.

6. Podle sdělení Bytového družstva adresa platil členské poplatky související s užíváním bytu nejprve zůstavitel, v říjnu 2019 převzal tuto platební povinnost žalovaný, od něhož je evidována poslední platba v březnu 2020, pak již poplatky platil nový majitel p. jméno FO. Poplatek družstvu za převod členských práv zaplatil družstvu jednou polovinou žalovaný a jednou polovinou nový nabyvatel, dle výpisu z účtu oba tak oba učinili dne datum (jedná se o částku 2x 2 500 Kč).

7. Dohoda o převodu družstevního podílu člena bytového družstva, jehož členství je spojeno s právem užívání bytu č. hodnota v domě na adrese adresa, byla uzavřena dne datum mezi zůstavitelem jako převodcem a tituly před jménem jméno FO jako nabyvatelem. Podpis zůstavitele na smlouvě byl úředně ověřen na pobočce právnická osoba v Anonymizováno, kde ji zůstavitel dne datum vlastnoručně podepsal. V tentýž den na téže pobočce pošty zůstavitel vlastnoručně podepsal plnou moc, jejíž originál soudu předložil žalovaný. V této plné moci zůstavitel zmocňuje žalovaného k jednání o převodu družstevního podílu člena bytového družstva.

8. Svědek tituly před jménem jméno FO soudu potvrdil, že předmětný podíl na družstevním bytu koupil dne datum. adresa 200 000 Kč poslal na účet, který mu byl sdělen. Ohledně převodu, podmínek a kupní ceny komunikoval vždy se žalovaným, který disponoval plnou mocí. Dne datum přijel do adresa a na schůzce v kanceláři družstva převedl částku 1 200 000 Kč na účet č. č. účtu. Dále zaplatil družstvu na účet 2 500 Kč. Kromě smlouvy o převodu družstevního podílu (pravost svého podpisu na smlouvě byl ještě v ten den ověřit na poště), uzavřel s družstvem smlouvu o nájmu družstevního bytu. Tuto smlouvu svědek soudu předložil (je v ní uvedeno evidentně chybné datum uzavření dne datum), dále předložil i předávací protokol ze dne datum a rozpis nájemného platný od datum.

9. Bankovní účet zůstavitele č. č. účtu byl dle sdělení právnická osoba. ze dne datum a ze dne datum otevřen dne datum na přepážce právnická osoba, kdy zůstavitel jako klient byl identifikován příslušným pracovníkem právnická osoba. Tyto skutečnosti vyplývají také ze žádosti o založení poštovního účtu, z níž je rovněž patrné, že totožnost zůstavitele byla ověřena z občanského průkazu. V žádosti není žádný záznam o přítomnost další osoby při zakládání účtu zůstavitelem. Dle výpovědi žalovaného si zůstavitel účet založil po přestěhování za účelem zasílání důchodu. Žalovaný zůstavitele odvezl na poštu do adresa, ten si tam účet sám zřídil, žalovaný mezitím čekal v autě. Žalovaný vypověděl, že nedisponuje žádnými přístupovými údaji ani hesly do internetového bankovnictví k účtu zůstavitele.

10. Částka 1 200 000 Kč za převod družstevního podílu zůstavitele byla dle shodné výpovědi žalovaného i nabyvatele podílu tituly před jménem Anonymizováno převedena na bankovní účet žalovaného č. č. účtu dne datum. Žalovaný následně převedl celou částku na výše specifikovaný bankovní účet zůstavitele. Ze záznamu o pohybech na účtu zůstavitele č. č. účtu ze dne datum vyplývá, že na tento účet zůstavitele byla ve dnech datum, datum, datum a datum připsána vždy částka 300 000 Kč (celkem tedy 1 200 000 Kč) z účtu žalovaného.

11. Z výpisu z účtu zůstavitele za období datum až datum dále vyplývá, že zůstavitel s tímto účtem ještě v tomto období disponoval. Žalovanému kromě pravidelné měsíční úhrady ve výši 12 000 Kč dne datum (trvalý příkaz k úhradě s názvem alimenty) zaslal tuto částku ve stejný den ještě jednou, a v tentýž den mu tato částka byla žalovaným na účet vrácena. Dle výpovědi žalovaného se jednalo o omylem zaslanou platbu ze strany zůstavitele. Ze zprávy právnická osoba. ze dne datum vyplývá, že trvalý příkaz k úhradě částky 12 000 Kč z účtu zůstavitele zadal majitel účtu v internetovém bankovnictví dne datum, a to na účet č. č. účtu s frekvencí provádění plateb ke čtvrtému dni v měsíci s první splatností ke dni datum. Přihlášení proběhlo pomocí uživatelského jména a hesla, autorizace pak formou SMS zprávy. Jednorázový příkaz k úhradě částky 12 000 Kč dne datum byl zadán majitelem účtu elektronicky v internetovém bankovnictví jako okamžitá platba na účet č. č. účtu, která byla následně vrácena. Autorizace proběhla rovněž formou SMS zprávy.

12. Dne datum je pak na účtu zůstavitele patrný převod částky 1 300 000 Kč na účet žalovaného. Jedná se o poslední transakci na účtu. Zůstatek poté činil 38 869,98 Kč. Jedná se o částku, která byla následně předmětem dědického řízení.

13. Ke vztahům mezi účastníky a zůstavitelem v době po jeho přestěhování k žalovanému a k péči o zůstavitele v tomto období soud z důkazů zjistil následující. Žalovaný vypověděl, že po ubytování zůstavitele se o něj začal starat. Vybudoval mu samostatný pokoj, který zařídil pro jeho potřeby. Zařídil mu převod důchodu, pošty, založení bankovního účtu, řešil platby za byt, lékařskou péči, vařil mu, zajišťoval kontakt s okolím. Stav zůstavitele se poté přechodně zlepšil a zlepšil se i jeho fyzický stav. Žalovaný uvedl, že v roce 2019 žalobkyně několikrát přijela, hlídala zůstavitele v době, kdy žalovaný jezdil zařizovat věci do bytu do adresa. Než onemocněla, byla tam takto 4-5x. Poté nejprve při návštěvě v prosinci 2019 a pak v lednu 2020 se žalovaný žalobkyně dotázal, zda by zůstavitele mohla na týden pohlídat, že by chtěl jet s partnerkou na dovolenou. Žalobkyně mu odpověděla, že týden v žádném případě ne, kvůli práci. Když toto stanovisko žalobkyně žalovaný reprodukoval zůstaviteli, ten se vyjádřil na adresu své dcery, že je to potvora. Pokud nyní žalobkyně v této souvislosti argumentuje svým onemocněním, poukázal žalovaný, že podle lékařské zprávy jí onemocnění bylo diagnostikováno až v únoru 2020. I přesto se však dle výpovědi žalovaného zůstavitel po posledním setkání se žalobkyní v prosinci 2020 žalovanému svěřil, že „Anonymizováno jméno FO Anonymizováno“. Pravidelné platby příspěvku na péči žalovanému zůstavitel zasílal sám ze své vůle, žalovaný o platby nežádal. Nejprve takto posílal 10 000 Kč měsíčně a následně platbu sám navýšil na 12 000 Kč.

14. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi potvrdila, že v roce 2019 jezdila zůstavitele do adresa hlídat, když žalovaný jezdil do adresa, takto tam byla 7x, naposledy dne datum. K žádosti žalovaného o hlídání zůstavitele během jeho dovolené uvedla, že při poslední návštěvě dne datum ji žalovaný požádal, že by chtěl jet na dovolenou a dotázal se, zda by nemohla otce hlídat týden nebo 10 dní. Na to mu sdělila, že to je ještě daleko, že se domluví, ale že týden asi ne. Týden v kuse být v Anonymizováno nemůže, jako OSVČ není pánem svého času a nemohla si dovolit přijít o zákazníka. V únoru se pak dozvěděla diagnózu své nemoci. Zprávu o tom odvezla zůstaviteli dne datum do adresa a upozornila jej, že tam teď nebude moci jezdit, že si budou volat. On se pak zajímal o průběh její léčby a nabízel jí peníze, kdykoliv bude potřebovat. Z písemné výzvy žalobkyně žalovanému ze dne datum vyplývá, že žalobkyně po svém onemocnění byla se zůstavitelem pouze v emailovém a telefonickém kontaktu a osobně jej navštívila pouze krátce před smrtí. Veškerá každodenní fyzická péče o zůstavitele v tomto období spočívala na žalovaném. To, že žalobkyně byla se zůstavitelem v kontaktu prostřednictvím WhatsApp hovorů je prokázáno snímky obrazovky, kde jsou zachyceny v roce 2020 hovory dne 15. 5., 27. 5., 2. 6., 8. 6., 4. 7., 12. 8., 18. 8., 2. 9., 20. 9. a 5. 10. Žalobkyně dále soudu předložila přehled přijatých a odeslaných emailových zpráv ze své schránky, z něhož vyplývá, že v průběhu listopadu 2020 byla e-mailová komunikace žalobkyně se zůstavitelem častá (zachyceno je celkem hodnota komunikací). Žalobkyně soudu dále předložila e-mail adresovaný jí zůstavitelem dne datum. Projev zůstavitele je orientovaný, věcný, srozumitelný a bez chyb. Zůstavitel v e-mailu uvádí: „Anonymizováno. Poslední e-mailová komunikace z listopadu je pak datována dnem datum. V průběhu prosince 2020 je zaznamenána pouze jedna zpráva odeslaná dne datum žalobkyní. Svědek jméno FO, syn žalobkyně, uvedl, že jeho emailová komunikace se zůstavitelem skončila někdy ke konci listopadu. Dále žalobkyně uvedla, že v prosinci 2020 se pokoušela se zůstavitelem několikrát telefonicky spojit, telefon však vždy zvedl žalovaný s tím, že zůstavitel spí. jméno FO vypovídal i svědek jméno FO, který se dle své výpovědi pokusil zůstaviteli dovolat v polovině prosince. Žalovaný potvrdil, že takto komunikoval se žalobkyní, telefonát od svědka jméno FO však popřel.

15. Pokud se jedná vztah mezi zůstavitelem a žalobcem, žalobce k období po přestěhování zůstavitele ve svém písemném vyjádření uvedl, že v této době se zůstavitelem až do jeho smrti nebyl v žádném kontaktu a informace o něm měl pouze z doslechu. O převodu bytu vůbec nevěděl, dozvěděl se o něm až po smrti zůstavitele. Toto potvrdil i žalovaný, podle jehož výpovědi žalobce od března 2019, kdy odmítl zůstaviteli poskytovat další pomoc, jej již od té doby neviděl a nebyl s ním ani v žádném jiném kontaktu. Zůstavitel z toho byl podle žalovaného nešťastný. Znal obsah poslední SMS zprávy, kterou žalobce zaslal žalovanému. Za celou dobu, co měl žalovaný zůstavitele u sebe, mu žalobce ani jednou nezavolal, nenapsal jakoukoliv zprávu, ani e-mail k narozeninám, svátkům, Vánocům, Novému roku apod.

16. Dále se soud vzhledem k námitce žalobců týkající se zdravotní nezpůsobilosti zůstavitele peníze darovat a transakci prostřednictvím internetového bankovnictví provést zabýval zdravotním stavem zůstavitele v době převodu peněz, tj. v období posledních měsíců života zůstavitele, zejména dne datum. Žalobce, ačkoliv dle obsahu žaloby sdílí obavy žalobkyně, zda byl zůstavitel schopen částku na žalovaného převést, s ním neměl dle svého vyjádření v tomto období žádný kontakt. Jeho pochybnost tak vychází pouze z informací získaných od žalobkyně.

17. Ani žalobkyně však žádnými podrobnějšími informacemi o zdravotním stavu zůstavitele v tomto období nedisponovala, pouze poukazovala na ukončení e-mailových a telefonických kontaktů ze strany zůstavitele od konce listopadu 2020 a domnívala se, že v tomto období se zdravotní stav zůstavitele postupně výrazně zhoršoval. Osobně zůstavitele viděla až den před jeho úmrtím při návštěvě dne datum. Jeho stav popsala jako žalostný, kdy nemluvil a pouze sípal.

18. Žalovaný ke zdravotnímu stavu zůstavitele uvedl, že po fyzické stránce měl problém s mobilitou a se sluchem. Jeho duševní stav popsal jako excelentní až do konce života, kdy uměl výborně zacházet s počítačem, uživatelsky byl na svůj věk na velmi dobré úrovni. Měl laptop a stolní počítač a užíval je nejen k mailování se žalobkyní a mnoha přáteli, ale i k odborným výpočtům a vytváření algoritmů.

19. K posouzení zdravotního stavu zůstavitele ke dni datum soud zadal společný znalecký posudek znalce z oboru soudní lékařství tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem a znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, tituly za jménem Znalci dne datum podali posudek, při jehož zpracování měli k dispozici soudní spis včetně propouštěcí zprávy ortopedicko-traumatického oddělení právnická osoba, a.s., kde byl zůstavitel hospitalizován od datum do datum po pádu doma a poranění páteře, kompletní zdravotnické dokumentace zůstavitele poskytnuté jeho praktickým lékařem a laboratorních výsledků laboratoře Anonymizováno ze dne datum. Znalci si dále vyžádali zdravotnickou dokumentaci zůstavitele vedenou Nemocnicí adresa – Anonymizováno V posudku popsali zůstavitele v rozhodné době jako muže vysokého věku trpícího řadou tělesných chorob. V dostupné zdravotnické dokumentaci není záznam o narušení kognitivních schopností zůstavitele nebo jeho jiných psychických obtížích. Žádná z tělesných chorob neovlivňovala duševní schopnosti zůstavitele ani jeho schopnost ovládat osobní počítač. Vzhledem k tomu, že poslední záznam ve zdravotnické dokumentaci je ze dne datum (a to ještě pouze ve formě základní diagnózy vysokého tlaku a laboratorního vyšetření z odběrů z předchozího dne), nelze skutečný aktuální zdravotní stav zůstavitele ke dni datum odhadnout. Nelze na něj usuzovat ani z údajů svědků, kteří jej pozorovali dne datum, tj. den před smrtí, protože zdravotní stav se mohl náhle a prudce velmi podstatně změnit. Znalci uzavírají, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by forenzně významným způsobem u zůstavitele dne datum ovlivňovaly jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti. Nebyly zjištěny ani žádné skutečnosti, které by ze zdravotního hlediska negativně ovlivňovaly schopnosti zůstavitele ovládat internetové bankovnictví ke svému účtu včetně obsluhy potřebných zařízení ve srovnání s průměrnými schopnostmi osob jeho věku.

20. K průběhu transakce – převodu částky 1 300 000 Kč z účtu zůstavitele č. č. účtu na účet žalovaného č. č. účtu bylo ze sdělení právnická osoba. ze dne datum zjištěno, že transakce proběhla dne datum po přihlášení do elektronického bankovnictví SMS klíčem a navýšení limitu pro převod na částku 1 500 000 Kč zůstavitelem (k ověření oprávněné osoby došlo v 8:03 hodin) a platba samotná byla provedena alternativní autorizací formou SMS zprávy na číslo tel. číslo. Pokud se jedná o platbu, první operace dané transakce je evidována v 8:05 hodin a poslední transakce v 8:12 hodin. Podle sdělení právnická osoba. ze dne datum nebyla u této platby uvedena žádná poznámka pro odesílatele ani příjemce. V roce 2020 měl dispoziční oprávnění k účtu včetně elektronického pouze zůstavitel a přihlašování do elektronického bankovnictví probíhalo buď uživatelským jménem a heslem nebo alternativní autorizací formou SMS zprávy.

21. Podle účastnické výpovědi žalovaného se zůstavitel dne datum rozhodl už podruhé, že peníze daruje žalovanému. Poslal je na jeho účet, a to z počítače. Vstup do internetového bankovnictví je vázán na telefonní číslo, žalovaný má účet u stejné banky, průběh přihlašování do daného internetového bankovnictví je mu tedy znám. Předmětný mobilní telefon koupil zůstaviteli po přestěhování do adresa žalovaný. Tento telefon zůstavitele má k dispozici i nyní, ale je zablokovaný 9-místným gestem, které si zůstavitel nastavil, žalovaný jej tedy nemohl zneužít. Už několik dnů předtím hovořil zůstavitel se žalovaným v tom smyslu, že nastala doba se rozhodnout, co s těmi penězi. Žalovanému sdělil: „Já ti ty peníze daruju, ty jsi jediný, kdo se o mě postaral. Jediný, kdo mi zbyl.“ Chválil, že se u žalovaného má dobře. Dne 14. 12. dopoledne si žalovaného zavolal k sobě a ověřoval si, jestli má správně napsané číslo účtu žalovaného, to číslo účtu znal, protože mu na něj posílal pravidelnou měsíční platbu 12 000 Kč. Žalovaný jeho správnost potvrdil. Pak zůstavitel řekl: „Peníze jsou tvoje.“ Zhruba za půl hodiny se žalovaný podíval na účet, peníze byly na účtu připsané, a to nikoliv 1 200 000 Kč ale 1 300 000 Kč. Sdělil zůstaviteli, že peníze přišly a poděkoval. V noci, když zůstavitel umíral mu řekl ať si ty peníze užije ke svému prospěchu a svých dětí. V této době již žalovaný neměl pochybnost o tom, že by peníze měl přijmout, když od doby převodu členského podílu k bytu uplynulo již ¾ roku a zůstavitel měl dostatek času, aby vše vyhodnotil a zvážil svůj postup. Sestru o převodu neinformoval a netušil, zda tak učinil zůstavitel. K formě darování žalovaný uvedl, že otcem byli sourozenci celoživotně obdarováváni, a to i většími obnosy, a nikdy o tom nesepisovali písemnou smlouvu. Nenapadlo je to tedy ani teď. Žalovaný chování zůstavitele považuje s odstupem času za logické a sám by se tak také zachoval. Žalobce zůstavitele hodil přes palubu, za necelé dva roky jej nenavštívil, nenapsal ani nezavolal a ze strany žalobkyně žalovanému nebyl umožněn ani týden dovolené.

22. Žalobkyně v rámci účastnické výpovědi popsala průběh své poslední návštěvy zůstavitele, která proběhla dne datum. Uvedla, že ačkoliv žalovaný původně její návštěvu odmítal s tím, že zůstaviteli není dobře, dne datum ji ráno kolem desáté hodiny požádal, ať přijede, že zůstavitel spadl. Hned tam tedy jeli. Do bytu vstoupila se svým synem jméno FO a zůstavitel ležel na zemi na chodbě. Po přemístění do jeho pokoje na matraci si dle svých shodných výpovědí s ním zde připili sektem. Jak žalobkyně, tak svědek jméno FO popsali stav zůstavitele jako žalostný, nemluvil, pouze sípal a návštěva skončila asi po 15-20 minutách. V podstatě stejně popsal průběh této návštěvy i žalovaný, který potvrdil, že zůstavitel se nacházel v pro něj nekomfortní pozici a příliš nemluvil. Uvedl však, že zůstavitel mu později sdělil, že návštěva žalobkyně jej potěšila.

23. Účastníci učinili nesporným, že zůstavitel zemřel dne datum. Dle sdělení Anonymizováno ze dne datum nebyla indikována zdravotní pitva. Podle listu o prohlídce zemřelého se jednalo o přirozenou smrt, jejíž příčinou bylo selhání srdce, chronická ischemická choroba srdeční a stáří.

24. Podle usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne datum, č.j. spisová značka nabyli všichni účastníci tohoto řízení z pozůstalosti zůstavitele rovným dílem aktivum pozůstalosti – práva a povinnosti k poštovnímu účtu zůstavitele č. hodnota vedenému u právnická osoba. ve výši 38 889,98 Kč. Toto usnesení nabylo právní moci dne datum. Dne datum žalobkyně písemně vyzvala žalovaného ke sdělení bližších podrobností k darování částky za převod družstevního podílu a k poskytnutí výpisu z účtu. Nato žalovaný dne datum e-mailem sdělil, že mu zůstavitel předmětnou částku daroval převodem na účet a sdělil číslo účtu zůstavitele. Zástupce žalobkyně datum uvedl, že samotný převod částky neprokazuje, že došlo k darování peněz a opětovně požádal o možnost nahlédnutí žalobkyně do výpisu z účtu. Toto žalovaný dne datum odmítl, poukázal na péči, kterou zůstaviteli za jeho života poskytl a které si byl zůstavitel vědom a právo zůstavitele naložit s majetkem dle svého rozhodnutí. Dne datum Okresní soud v Táboře k žádosti zástupce žalobkyně sdělil, že otázku, zda předmětná částka byla zůstavitele žalovanému darována či nikoliv, je nutno řešit v jiném řízení, než v řízení o pozůstalosti. Dne datum zaslali žalobci žalovanému předžalobní výzvu, v níž každý požadovali zaplacení částky 433 333,33 Kč s úrokem z prodlení. Podle dodejky byla výzva žalovanému doručena dne datum.

25. Po skutkové stránce lze tedy shrnout, že zůstavitel, který zemřel dne datum, žil od datum společně se žalovaným v jeho bytě v Anonymizováno. Do této doby se na péči o zůstavitele podíleli jak žalovaný, tak oba žalobci. Odmítnutí žalobce jméno FO se na další péči o zůstavitele podílet, bylo podnětem k přestěhování zůstavitele do adresa do bytu žalovaného. Žalobkyně se žalovaným totiž nebyli schopni zajistit péči o zůstavitele v jeho bytě v adresa vzdáleném stovky kilometrů od jejich bydlišť. Následně již až do úmrtí zůstavitele o něj pečoval žalovaný. Zůstavitel mu za to přispíval měsíčně částkou 12 000 Kč. Žalobkyně v roce 2019 vypomáhala s hlídáním zůstavitele v době, kdy žalovaný jezdil zařizovat záležitosti související s družstevním bytem zůstavitele do adresa (žalobkyně uvedla, že se jednalo o 7 případů). V lednu 2020 však žalobkyně odmítla o zůstavitele pečovat po dobu 7-10 dnů v době, kterou chtěl žalovaný využít jako dovolenou. Své odmítnutí odůvodnila potřebou udržet si jako OSVČ zákazníky. Výhrada žalobkyně, že se nejednalo o odmítnutí striktní, není pro posouzení věci relevantní, protože její vyjádření, že týden by určitě hlídat nemohla, fakticky vedlo k tomu, že žalovaný na dovolenou neodjel a o žalovaného se nadále staral již nepřetržitě, když žalobkyně po diagnostice svého závažného onemocnění do adresa dále nejezdila ani na návštěvy. Z obsahu spisu vyplývají dvě návštěvy žalobkyně v tomto období, a to v květnu 2020, kdy zůstaviteli sdělila, že nadále jej jezdit navštěvovat nemůže a v prosinci 2020, tj. v den předcházející úmrtí zůstavitele. Se zůstavitelem však žalobkyně zůstala v pravidelné telefonickém a e-mailovém kontaktu. Jiná situace nastala u žalobce, který se zůstavitelem od března 2019 přerušil jakýkoliv kontakt. Z provedeného dokazování přitom nevyplývá žádný důvod pro takto radikální odříznutí se žalobce od svého otce, pokud za takový důvod žalobce nepokládá odmítnutí zůstavitele podrobit se ústavní péči. Navíc žalobce zůstaviteli nikdy za jeho života přerušení kontaktů ze své strany nijak nevysvětlil a dokonce i zprávu o tom, že se na péči o něj již dále podílet nebude, nezaslal přímo zůstaviteli, ale žalovanému. Ten vypověděl, že zůstavitel byl z této situace nešťastný.

26. K převodu družstevního podílu souvisejícího s bytem užívaným původně zůstavitelem v adresa došlo dne datum. Prodej zprostředkovával žalovaný na základě plné moci vystavené zůstavitelem. Žalovaný již v té době, a to od října 2019 až do převodu, platil členské poplatky související s užíváním bytu bytovému družstvu a družstvu také uhradil jednorázový poplatek za převod. Kupní cenu ve výši 1 200 000 Kč zaslal nový nabyvatel bezhotovostně na bankovní účet žalovaného dne datum, a to na základě pokynu žalovaného při podpisu smlouvy o převodu. Žalovaný poté čtyřmi platbami provedenými ve dnech 12. 3., 19. 3., 26. 3. a 2. 4. převedl celou obdrženou částku na bankovní účet zůstavitele, kde se tato částka nacházela až do datum. V tento den zůstavitel v internetovém bankovnictví nejprve navýšil limit pro převod a poté převedl na bankovní účet žalovaného částku 1 300 000 Kč. Na účtu pak zbyla částka 38 869,98 Kč, která se stala předmětem dědického řízení. V řízení nevyšlo z žádného provedeného důkazu najevo, že by žalovaný disponoval přístupovými údaji k internetovému bankovnictví k účtu zůstavitele, ani že by se na samotném převodu předmětné částky cestou internetového bankovnictví jakkoliv podílel, či jej dokonce zrealizoval sám, jak se domnívají žalobci. Soud k této otázce provedl všechny žalobci navržené důkazy. Ze zprávy právnická osoba. vyplývá, že přítomen při založení účtu byl pouze zůstavitel, který byl identifikován příslušným pracovníkem na přepážce právnická osoba; přítomnost žalovaného či jiné osoby není zaznamenána ani v žádosti zůstavitele o založení poštovního účtu. Současně dle sdělení banky měl dispoziční oprávnění k účtu pouze zůstavitel. Sám žalovaný ve své výpovědi popřel, že by přístupové údaje znal, či se nějakým způsobem na převodu peněz podílel. Ani znaleckým zkoumáním nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by forenzně významným způsobem u zůstavitele dne datum ovlivňovaly jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti a nebyly zjištěny ani žádné skutečnosti, které by ze zdravotního hlediska negativně ovlivňovaly schopnosti zůstavitele ovládat internetové bankovnictví ke svému účtu včetně obsluhy potřebných zařízení ve srovnání s průměrnými schopnostmi osob jeho věku. Ostatně skutečnost, že zůstavitel i v posledních dvou měsících svého života používal e-mail a také prováděl platby prostřednictvím internetového bankovnictví, potvrdil ve své výpovědi nejen žalovaný, ale i žalobkyně, která doložila obsáhlou e-mailovou komunikaci ještě z listopadu 2020. Skutečnost, že v prosinci již zůstavitel žalobkyni e-maily neposílal, nemusí automaticky znamenat, že již v této době nebyl schopen používat počítač a mobilní telefon. Stejně tak zůstavitel ještě v listopadu 2020 realizoval platby prostřednictvím internetového bankovnictví, a to shodným procesem přihlašování do účtu i autorizace platby, jaký byl použit u platby ze dne datum. Jestliže byl zůstavitel takto zvyklý elektronické bankovnictví používat a měl zažité příslušné postupy, nevzbuzuje pochybnost o schopnosti zůstavitele celou transakci zahrnující dvě operace (navýšení limitu pro převod a samotný převod) provést ani její délka, která dle údajů banky činí od ověření oprávněné osoby více než 9 minut. Navíc domněnku žalobců, že peníze mohl na svůj účet takto převést žalovaný bez vědomí zůstavitele, nepodporuje ani skutečnost, že zatímco žalovaný částku 1 200 000 Kč převedl na účet zůstavitele čtyřmi postupnými platbami, když se dle své výpovědi domníval, že je ve výši převáděné částky omezen nastaveným limitem, platba ze dne datum byla provedena jedinou platbou, tedy osobou, které byla možnost navýšení tohoto limitu zjevně známa. Poukaz žalobců na to, že dne datum viděla při své návštěvě žalobkyně zůstavitele osobně a jeho zdravotní stav byl žalostný, sice může odpovídat realitě a zřejmě i odpovídá, protože v podstatě shodně vypovídal i žalovaný a navíc zůstavitel v následující den zemřel, ale nic nevypovídá o tom, jaký byl zdravotní stav zůstavitele dne datum. Znalci totiž ve znaleckém posudku uvádějí, že z poměrně příznivých zdravotních výsledků zůstavitele ze dne datum nelze dovozovat, jaký byl jeho zdravotní stav dne datum (tedy 12 dnů poté) a jeho zdravotní stav k tomuto datu nelze ani odhadnout a stejně tak jej nelze odhadnout ani z údajů žalobkyně a jejího syna, kteří zůstavitele pozorovali dne datum (tedy s odstupem dalších 8 dnů), protože zdravotní stav zůstavitele se mohl náhle a prudce velmi podstatně změnit. K psychickému stavu zůstavitele znalci uvedli, že z dostupných údajů nevyplývá, že by kognitivní schopnosti zůstavitele k předmětnému datu byly zásadním způsobem narušeny. Za této důkazní situace soud vychází ve svém rozhodnutí ze závěru, že zůstavitel byl dne datum po fyzické i psychické stránce způsobilý právně jednat – dohodnout se se žalovaným na převodu předmětné částky žalovanému a také byl po zdravotní stránce schopen tento převod zrealizovat.

27. Podle žalobci odkazované konstantní judikatury (např. rozhodnutí sp.zn. spisová značka a návazné rozhodnutí sp.zn. spisová značka vztahující se k přesunu majetkových hodnot převodem na účet) v tomto řízení skutečně tíží žalovaného důkazní břemeno k prokázání existence právního titulu, který by jej opravňoval si částku převedenou z bankovního účtu zůstavitele ponechat. O této povinnosti byl také žalovaný soudem poučen v průběhu jednání soudu dne datum. Žalovaný v řízení tvrdil, že tímto právním titulem je darovací smlouva, kterou se zůstavitelem uzavřel dne datum. Toto své tvrzení žalovaný v řízení prokázal.

28. Zásadním důkazem v tomto směru je účastnická výpověď žalovaného. Soud si je vědom toho, že v případě úmrtí zůstavitele jako druhé smluvní strany je tato výpověď žalovaného jediným přímým důkazem o uzavření darovací smlouvy a její pravdivost nelze ověřit pomocí výpovědi druhého aktéra. Důvodem, pro který soud výpovědi žalovaného uvěřil, je její přesvědčivost a návaznost na další provedené důkazy.

29. Výpověď žalovaného jako celek byla jasná, věcná a konzistentní. Žalovaný na položené dotazy odpovídal přiléhavě, bez snahy situaci zkreslovat a i bez výslovného dotazu uváděl i skutečnosti, které by mohl být posouzeny ve prospěch žalobců (např. k průběhu poslední návštěvy žalobkyně hovořil o tom, jak rád ji zůstavitel viděl). Žalovaný ve věci vypovídal dvakrát, na opakované dotazy odpovídal stejně, popř. původní odpověď více rozvinul, přičemž části jeho výpovědi týkající se zejména procesu převodu bytu, byly v dalším průběhu řízení ověřeny jako pravdivé z důkazů, které v době jeho první výpovědi nebyly k provedení navrženy a potřeba jejich provedení vyvstala až v dalším průběhu řízení. Pokud žalovaný vypovídal k jednáním o převodu členského podílů zůstavitele a k samotnému převodu, v podstatě celá jeho výpověď a jeho popis průběhu a okolností převodu, pokud bylo možno ji ověřit pomocí jiného důkazu, se ukázala jako pravdivá.

30. Jediný rozpor mezi výpovědí žalovaného a jiným provedeným důkazem soud eviduje ve vztahu k částem výpovědi žalobkyně a jejího syna jméno FO stran jejich pokusů o kontaktování zůstavitele v listopadu a prosinci 2020. Je také pravda, že žalovaný v rámci své výpovědi neuvedl, že by zůstavitel nabízel žalobkyni finanční pomoc v době léčby, jak poukazuje žalobkyně. To však nezpůsobuje rozpor mezi jeho výpovědí a výpovědí žalobkyně, která o takovém návrhu ze strany zůstavitele hovořila. Žalovaný totiž v této části výpovědi v obecné rovině hovořil o tom, že zůstavitel o možnostech naložení s předmětnou finanční částkou rozhodoval dlouhodobě a možnost darování na charitu uvedl pouze jako jednu z možných alternativ. Navíc ani z výpovědi žalobkyně nevyplývá, zda byl žalovaný rozhovoru mezi žalobkyní a zůstavitelem, při kterém žalobkyní zmiňovaná nabídka padla, osobně přítomen a zda o této nabídce vůbec věděl.

31. Celá výpověď žalovaného o průběhu převodu členského podílu i souvisejících převodů finančních prostředků tedy podle dalších důkazů (výpověď svědka Anonymizováno a jím poskytnuté y, y poskytnuté soudu bytovým družstvem, plná moc zůstavitele, výpisy z účtů) odpovídá skutečnosti. Výsledkům dalšího dokazování pak odpovídá i výpověď žalovaného o okolnostech založení bankovního účtu zůstavitelem, jeho nakládání s tímto účtem a to i předmětného dne datum. Pokud tedy žalovaný vysvětlil zásadní problém tohoto řízení, a to motivaci zůstavitele převést v podstatě veškerý svůj majetek pouze jednomu ze svých tří dětí, vděkem zůstavitele za péči poskytnutou mu žalovaným na sklonku života, uvěřil soud i této části výpovědi žalovaného a oproti tvrzením žalobců o dosavadním rovnostářském přístupu zůstavitele ke všem svým dětem má za to, že právě z tohoto důvodu se zůstavitel mohl od zavedené praxe v tomto případě odchýlit. Z pohledu zůstavitele se totiž nejednalo o běžnou situaci obdarování v případech výročí, svátků, či jiných příležitostí, ale o rozhodování o osudu v svého majetku na konci života, jehož blízkosti si byl zůstavitel vzhledem k postupnému zhoršování zdravotního stavu nepochybně vědom. Pokud se tedy rozhodl v této fázi svého života darovat prakticky své veškeré finanční prostředky žalovanému, jak vyplývá z výpovědi žalovaného, je toto jeho žalovaným prezentované rozhodnutí pro soud uvěřitelné právě z důvodu kvality vzájemného vztahu, který zůstavitel se žalovaným měl. Tato kvalita nevyplývá pouze z věrohodné výpovědi žalovaného, ale i z účastnické výpovědi žalobkyně a písemného vyjádření žalobce. Z těchto důkazů vyplývá, že žalovaný se o otce účastníků skutečně postaral, a to kvalitně, se vším, co k tomu patří. Zajistil mu vlastní pokoj, stravu, společnost, organizační záležitosti, lékařskou péči, koupil mu mobilní telefon. Tím mu umožnil, aby mohl zbytek života prožít v rámci možností plnohodnotně. Lze tedy uvěřit výpovědi žalovaného, že mu byl zůstavitel za tuto poskytnutou péči vděčný, což bezpochyby mohlo představovat motiv pro darování peněz. Ze stejných důkazů ovšem lze dospět také k závěru, že zůstavitel mohl mít motiv z podílu na darování vyloučit oba žalobce, a to zejména žalobce jméno FO, a to pro jeho dlouhodobý a bezdůvodný nezájem žalobce o svého otce. Ostatně žalobce v žalobě ani neuvádí žádný důvod, proč by v posledním období života jej zůstavitel z darování vyloučit neměl; žalobce poukazuje pouze na historické případy obdarování, k nimž však došlo ještě v době, kdy se se zůstavitelem stýkal. V období pobytu zůstavitele v Anonymizováno se žaloba věnuje pouze popisu situací týkajících se vztahu zůstavitele se žalobkyní a jejich interakcí, z nichž žalobkyně nabyla dojmu, že se na penězích získaných za prodej bytu podílet bude (např. nabídka pomoci v souvislosti s jejím onemocněním). Tato nabídka pomoci, učiněná v srpnu, však (stejně jako prohlášení zůstavitele ze stejné doby, že by žalovaný chtěl mít peníze „na jedné hromadě“) nijak nevylučuje možnost, že zůstavitel se o několik měsíců rozhodl naložit se svými penězi způsobem, který tvrdí žalovaný. Ve vztahu k žalobkyni je situace komplikovanější než ve vztahu k žalobci, protože byť žalobkyně v posledním roce zůstavitele osobně navštívila pouze dvakrát, byla s ním v pravidelném kontaktu jinými cestami. Nicméně i tak lze konstatovat, že její podíl na péči o zůstavitele byl v posledním roce minimální. Byť tato situace byla zcela jistě ovlivněna i závažným onemocněním žalobkyně, mohla vést v poslední fázi života zůstavitele k oslabení jeho vztahu k žalobkyni nebo k jeho přesvědčení, že se o něj žalobkyně nepostarala tolik jako žalovaný, to vše navíc při vědomí, že o něj žalobkyně ještě v době před svým onemocněním odmítla pečovat po dobu jednoho týdne. Obavu žalobkyně o ztrátu zákazníků nemusel zůstavitel považovat za důvod ospravedlňující odmítnutí žalobkyně pečovat o něj. Ze stejných důvodů jako u zůstavitele pak byl narušen i vztah žalovaného k oběma žalobcům. Z opakované účastnické výpovědi žalovaného je zřejmé, že vnímal velmi negativně rozhodnutí žalobce odmítnout péči o otce a přerušit kontakty s ním a jako problematické hodnotil i odmítnutí týdenní péče o zůstavitele žalobkyní v lednu 2020. Žalovaný zjevně posuzoval míru zájmu žalobců o otce či ochotu se o něj starat jako nedostatečnou. Vztahy mezi účastníky tohoto řízení v poslední fázi života zůstavitele tedy rozhodně nelze označit za bezproblémové.

32. Zcela v souladu s obtížností procesu rozhodování zůstavitele o naložení s tak vysokou částkou lze pak vyhodnotit i žalovaným zmiňovaný postup „dvojího“ darování. Ze zpráv poskytnutých bytovým družstvem soud zjistil, že žalovaný již od října předchozího roku platil poplatky související s bytem a že zaplatil i jednorázový poplatek za převod členských práv. Z výpovědi žalovaného ve spojení se smlouvou o převodu dále vyplývá, že samotné rozhodnutí o převodu učinil zůstavitel, který také své rozhodnutí oznámil družstvu. Z výpovědi svědka Anonymizováno ve spojení s výpovědí žalovaného a plnou mocí zůstavitele však vyplývá, že konkrétní podmínky převodu a související procesy zajišťoval žalovaný. Uvedené skutečnosti vyplývající z důkazů podporují výpověď žalovaného, že vůle zůstavitele již od samotného počátku směřovala k přenechání výnosu prodeje žalovanému, který již předtím dlouhodobě zajišťoval záležitosti s bytem spojené (včetně finančních plnění) a převod také zrealizoval. V souladu s tím je pak i skutečnost, že kupní cena byla zaplacena přímo na účet žalovaného. Oproti tomu žalobce zůstavitel o převodu bytu neinformoval vůbec a žalobkyni podle její výpovědi až v červenci nebo srpnu 2020, tedy několik měsíců poté, co celý převod proběhl a peníze byly převedeny na účet zůstavitele.

33. Následný převod obdržených finančních prostředků na účet zůstavitele žalovaný vysvětlil obavou z reakce žalobců. Z výpovědi žalobkyně i žalovaného pak lze dovodit, že zůstavitel v následujícím období zvažoval různé varianty využití těchto prostředků a tyto varianty konzultoval se žalovaným i se žalobkyní. Pokud žalovaný vypověděl, že tyto úvahy vyústily dne datum v rozhodnutí o darování těchto peněz žalovanému a jejich převod na jeho účet, žádný z provedených důkazů tuto eventualitu nevylučuje, naopak ji kromě výpovědi žalovaného podporují soudem zjištěné okolnosti vývoje vztahů mezi zůstavitelem a jednotlivými účastníky tohoto řízení. Logické je i vysvětlení žalovaného, z jakého důvodu v tento den dar přijal tím, že po tak dlouhé době přemýšlení měl již zůstavitel jasno, jak chce s penězi naložit, rozhodnutí věnoval čas a zvážil všechny okolnosti. K formě uzavření smlouvy z vyjádření obou stran vyplývá, že zůstavitel ani v minulosti v případě obdarování příbuzných neuzavíral písemné darovací smlouvy. Skutečnost, že tak neučinil ani v tomto případě tedy nemusí znamenat, že k uzavření smlouvy nedošlo.

34. Závěrem soud podotýká, že se v rámci dokazování zabýval veškerými eventualitami skutkového děje, které v žalobě předestřeli žalobci. Žádná z těchto eventualit však nemá v provedeném dokazování oporu. Tvrzení žalobců jsou podporována pouze účastnickou výpovědí žalobkyně a zčásti výpovědí svědka jméno FO. Další provedené důkazy však, jak je shora rozvedeno, podporují výpověď žalovaného, které soud uvěřil. Tvrdí-li žalobci, že odvolací soud se ve svém zrušujícím usnesení přiklonil k jejich kritice výpovědi žalovaného, soud tento názor nesdílí. Odvolací soud v bodě 19. usnesení poukazuje na nedostatky v hodnocení věrohodnosti žalovaného ve zrušeném rozsudku s přihlédnutím ke způsobu reprodukce a na nedostatečné hodnocení výpovědi žalovaného v kontextu s ostatními provedenými důkazy. Tyto nedostatky soud odstranil v dalším průběhu řízení a své závěry popsal v tomto rozsudku. Pokud se jedná o věrohodnost žalovaného, žalobci již v průběhu původního řízení navrhovali provedení důkazů prokazujících spolupráci žalovaného se Anonymizováno. Jelikož se ani jeden ze soudů touto argumentací dosud nezabýval, rozhodl nyní soud o zamítnutí těchto důkazních návrhů pro jejich nadbytečnost. Soud se na rozdíl od žalobců domnívá, že tato skutečnost sama o sobě nezakládá důvod k závěru o obecné nevěrohodnosti žalovaného. Samotná evidence osoby ve Anonymizováno neprokazuje skutečný rozsah ani povahu spolupráce a nelze ji mechanicky používat k hodnocení osobní integrity žalovaného. Jinými slovy, skutečnost, že žalovaný byl za minulého režimu činný v orgánech bezpečnosti státu, neznamená, že jeho výpověď musí být právnická osoba považována za nevěrohodnou. Soud je povinen posoudit ji ve spojení s ostatními důkazy, což v tomto řízení učinil.

35. Lze tedy uzavřít, že žalovaný v tomto řízení prokázal své tvrzení, že právním důvodem převodu částky 1 300 000 Kč byla darovací smlouva, která byla mezi ním a zůstavitelem uzavřena v ústní formě dne datum. V právní rovině je nutno uvést, že dle odůvodnění obsaženého v bodě 20. usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne datum č.j. spisová značka se v případě darování prostředků na běžném účtu vedeném peněžním ústavem jedná o uzavření smlouvy postupní podle a násl. , , kdy bezúplatnou smlouvu o postoupení pohledávky zůstavitele, jejímž obsahem je mimo jiné právo na výplatu vložených finančních prostředků, lze ztotožnit s darováním práva nebo jiné majetkové hodnoty jako předmětu občanskoprávních vztahů (rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka). K platnosti postupní smlouvy pak není vyžadována písemná forma. Z uvedených důvodů soud žalobu podanou oběma žalobci v plném rozsahu zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalovanému plnou náhradu vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen a.t.). Žalobci měli vzhledem k povaze uplatněných nároků v tomto řízení postavení samostatných společníků podle a každý z nich po žalovaném původně požadoval zaplacení částky 50 001 Kč. V době od podání žaloby ve věci sp.zn. spisová značka soud vychází při určení výše odměny zástupce žalovaného z a.t., podle něhož se za tarifní hodnotu při spojení věcí považuje součet jejich tarifních hodnot, tj. soud vychází z tarifní hodnoty 100 002 Kč (50 001 Kč + 50 001 Kč). V této tarifní hodnotě, z níž vyplývá odměna ve výši 5 140 Kč za jeden úkon, vykonal zástupce žalovaného devět úkonů uvedených v a.t. (převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu prvního stupně dne datum, datum - v rozsahu dvou úkonů, datum, doplnění skutkových tvrzení ze dne datum, vyjádření k odvolání žalobců, účast na jednání odvolacího soudu dne datum) a jeden úkon uvedený v a.t. (účast při vyhlášení rozhodnutí odvolacího soudu dne datum) včetně desíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a.t. Náhrada zde činí celkem 51 830 Kč. Po připojení věci sp.zn. spisová značka ke společnému projednání usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka pak dále soud vychází z při určení výše odměny advokáta z tarifní hodnoty 866 666 Kč (50 001 Kč + 50 001 Kč + 383 332 Kč + 383 332 Kč). V této tarifní hodnotě, z níž vyplývá odměna ve výši 11 780 Kč, vykonal zástupce žalovaného tři úkony uvedené v a.t. (účast na jednání soudu prvního stupně dne datum, datum a datum; za převzetí a přípravu zastoupení ve věci sp.zn. spisová značka advokátu odměna nenáleží, když se jedná pouze o rozšíření výše žalované částky ve skutkově i právně shodné věci, stejně jako za písemné podání ze dne datum ve věci sp.zn. spisová značka, kde se jedná toliko o procesní návrh, který neobsahuje vyjádření k žalobě, toto vyjádření zástupce žalovaného učinil ústně při jednání soudu dne datum, kdy pouze odkázal na shora uvedené písemné vyjádření k žalobě ve věci sp.zn. spisová značka, které je v nákladech řízení již zahrnuto – viz výše) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a jedné paušální náhrady výdajů po 450 Kč dle a.t. Náhrada zde činí celkem 36 390 Kč. Do nákladů řízení dále patří náhrada za promeškaný čas podle a), 3 a.t. cestami zástupce žalovaného z Anonymizováno do Tábora a zpět k 8 jednáním soudu (8 x 8 půlhodin), tj. v sedmi případech 8 x 100 Kč = 7 x 800 Kč (celkem 5 600 Kč) a v jednom případě 8 x 150 Kč (celkem 1 200 Kč). Konečně je zahrnuta náhrada jízdného, která vychází z průměrné spotřeby použitého vozidla 5,26 l/100 km. Za cesty k jednání dne datum a datum byla vypočtena podle ve výši 1 834,80 Kč za každou z cest, tj. 3 669,60 Kč (244 km, palivo nafta motorová, kombinovaná spotřeba 5,26 l/100 km). Za cestu k jednání dne datum byla vypočtena podle v novelizovaném znění ve výši 1 710,30 Kč (244 km, palivo nafta motorová, kombinovaná spotřeba 5,26 l/100 km). Za cesty k jednání odvolacího soudu dne datum a datum byla vypočtena podle ve výši 1 802,01 Kč za každou z cest, tj. 3 604,02 Kč (236 km, palivo nafta motorová, kombinovaná spotřeba 5,26 l/100 km). Za cesty k jednání soudu prvního stupně dne datum a datum byla vypočtena podle ve výši 1 863,09 Kč za každou z cest, tj. 3 726,18 Kč (244 km, palivo nafta motorová, kombinovaná spotřeba 5,26 l/100 km). Za cestu k jednání soudu prvního stupně dne datum byla vypočtena podle ve výši 1 860,55 Kč (244 km, palivo nafta motorová, kombinovaná spotřeba 5,26 l/100 km). Celkem tedy náklady řízení činí 109 590,65 Kč. Vzhledem k postavení žalobců v tomto řízení jako samostatných společníků je každý z nich povinen zaplatit žalovanému jednu polovinu těchto nákladů řízení. Celkem je tedy každý ze žalobců povinen zaplatit žalovanému částku 54 795,30 Kč. Platební místo bylo určeno dle

37. Podle má stát proti neúspěšným žalobcům právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil za provedení důkazu znaleckým posudkem. Znalci vyúčtovali celkem částku 49 353,48 Kč a po zohlednění žalobci složených záloh ve výši 15 000 Kč byla částka 34 353,48 Kč vynaložena ze státních prostředků. Žalobci jsou povinni tuto částku zaplatit státu každý jednou polovinou, což u žalobce činí 17 176,74 Kč a u žalobkyně osvobozené od soudních poplatků z 80 % pak 3 435,48 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Toto rozhodnutí lze k návrhu soudně vykonat.

Žalobci jsou povinni zaplatit částky dle výroků V. a VI. rozsudku bankovním převodem na účet u České národní banky, č.Anonymizováno, anebo v pokladně zdejšího soudu. Nezaplatí-li žalobci dle pravomocného rozhodnutí uvedené částky do 30 dnů od jejich splatnosti, bude jejich zaplacení vymáháno celním úřadem.