Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 129/2025-49

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivou Opletalovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 44 421,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 24 421,40 Kč

s úrokem z částky 20 000 Kč kapitalizovaným za období od 20. 12. 2024 do 28. 4. 2025 částkou 1 206,83 Kč,

s úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč kapitalizovaným za období od 20. 12. 2024 do 28. 4. 2025 částkou 920,83 Kč,

s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení a

s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 24 421,40 Kčs úrokem z částky 20 000 Kč kapitalizovaným za období od 20. 12. 2024 do 28. 4. 2025 částkou 1 206,83 Kč,s úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč kapitalizovaným za období od 20. 12. 2024 do 28. 4. 2025 částkou 920,83 Kč,s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení as úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 44 421,40 Kč (z toho jistina 20 000 Kč a součet úroku za řádnou dobu trvání smlouvy a poplatků 24 421,40 Kč) s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČ IČO (dále jen „původní věřitelka“), uzavřela se žalovaným dne 19. 12. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal zaplatit úrok ve výši 12,75 % ročně, který za dobu řádného trvání smlouvy činí 19 432 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení 4 342 Kč. Žalovaný měl úvěr splatit ve 24 měsíčních splátkách po 2 046 Kč. Původní věřitelka následně pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni a postoupení žalovanému oznámila. Žalovaný dosud neuhradil ničeho, přestože mu byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek za říjen a listopad 2022. Žalovaný byl zaměstnaný u společnosti Anonymizováno. právnická osoba. Anonymizováno. a jeho měsíční příjem činil 46 694 Kč, žil v nájmu, neměl vyživovací povinnost, úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Nahlédnutím do insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že vůči žalovanému nebylo vedeno insolvenční řízení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s předpokládal, že žalovaný nemá žádné námitky. Soud tedy rozhodl bez nařízení jednání dle

5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

6. Původní věřitelka a žalovaný podepsali dne 19. 12. 2022 u označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr 20 000 Kč do 3 pracovních dnů od ověření osobních údajů žalovaného a parametrů úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem 19 432 Kč, poplatkem za zpracování úvěru 1 500 Kč a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení 4 342 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 2 046 Kč. Úroková sazba činila 76 % ročně a RPSN činilo 119 % (viz smlouva o úvěru na č. l. 16, 17 p.v.).

7. Původní věřitelka zaznamenala do zákaznické karty žalovaného ze dne 19. 12. 2022, že žalovaný požádal o úvěr 15 000 Kč a uvedl, že bydlí v nájmu, nejvyšší dosažené vzdělání má učňovské, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, je majitelem auta, pracuje na plný úvazek a na dobu neurčitou jako údržbář u zaměstnavatele Anonymizováno. právnická osoba. Anonymizováno. Anonymizováno příjmem 16 694 Kč, další příjmy domácnosti činí 30 000 Kč, odhadované výdaje žalovaného činí 3 000 Kč měsíčně, nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a nemá bankovní účet. Mzda žalovaného byla ověřena z pracovní smlouvy a výplatních pásek za říjen a listopad 2022 (viz zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr na č. l. 15).

8. Původní věřitelka dne 19. 12. 2025 vyplatila žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný dosud ničeho neuhradil (viz tabulka umoření na č. l. 25).

9. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 žalobkyni, a to s účinností ke dni 28. 4. 2025 (viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 18-20 a seznam pohledávek na č. l. 22-24).

10. Postoupení pohledávky bylo původní věřitelkou žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 28. 4. 2025 zaslaným doporučeně (viz oznámení o postoupení na č. l. 21 vč. podacího lístku na č. l. 26).

11. Žalovanému byla před podáním žaloby zaslána předžalobní upomínka (viz výzva k plnění na č. l. 27-28 vč. podacího lístku na č. l. 29).

12. Podle , , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni 19. 12. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem:

19. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí absolutní neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Soud proto vycházel z ustanovení § 580 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z. a přihlédl i bez návrhu k neplatnosti jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že „nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. spisová značka).

21. Soud má tedy v předmětné věci za to, že původní věřitelka nepostupovala dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když ani v jednom případě dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, a proto je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná ve smyslu § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z.

22. Soud především podotýká, že původní věřitelka důsledně nezkoumala příjmy a výdaje žalovaného. Původní věřitelka ověřila pouze mzdu žalovaného, jinak vycházela z informací poskytnutých žalovaným. Zcela neověřen zůstal další příjem domácnosti, který měl být 30 000 Kč. O spolehlivosti informací poskytnutých žalovaným lze pochybovat také proto, že uvedl výdaje ve výši pouze 3 000 Kč, ačkoli bydlí v nájmu. Takto nízké náklady nemohou být pravdivé.

23. Původní věřitelka tak porušila ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když poskytla spotřebitelský úvěr přesto, že zde byly objektivní pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

24. Původní věřitelka tedy poskytla žalovanému plnění na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru, a to konkrétně ve výši 20 000 Kč. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný dosud ničeho neuhradil. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nebyly platně sjednány ani úroky a poplatky.

25. Soud proto uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni, na niž byla pohledávka v souladu s § 1879 o. z. postoupena, částku 20 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně také dle § 2991 odst. 1 o. z. (výrok I. rozsudku) a ve zbývající části žalobu zamítl, a to i pro úroky z prodlení (výrok II. rozsudku).

26. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, k čemuž Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka, vyložil (a zdejší soud se s ním ztotožňuje), že „spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text ‚v době přiměřené jeho možnostem‘ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad).“ Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze tedy vnímat jako další soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů (vedle sankce absolutní neplatnosti) spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na úrok z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, neuhradí-li dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím, kterou soud považuje za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. V řízení byl úspěšnější žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.