Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 319/2025-42

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 34 994 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se do částky 7 494 Kč s příslušenstvím zamítá.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 27 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 27 500 Kč od 4. 4. 2025 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 510 Kč.

Odůvodnění:

I. Žaloba se do částky 7 494 Kč s příslušenstvím zamítá.II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 27 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 27 500 Kč od 4. 4. 2025 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 510 Kč.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným po posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr uzavřela dne 20. 1. 2025 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. číslo a na jejím základě poskytla žalovanému 30 000 Kč, z toho 2 500 Kč bylo použito na provizi zprostředkovatele. Žalovaný se zavázal uhradit celkem 46 000 Kč ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas, proto dne 26. 4. 2025 žalobkyně úvěr zesplatnila. Dlužná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 28 564 Kč a dlužnými splátkami ve výši 3 449 Kč (kdy tyto se skládají z dlužných úroků ve výši 2 013 Kč a dluhu na jistině (úmoru) ve výši 1 436 Kč). Žalobkyně se také domáhá nákladů za odeslání 3 upomínek ve výši 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč za opožděné splátky a smluvní pokuty ve výši 1 184 Kč (0,1 % denně ode dne zesplatnění).

2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 1. 2025 (č.l. 23-25) bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, z toho částka 2 500 Kč byla uhrazena zprostředkovateli. Žalovaný se zavázal uhradit celkem 46 000 Kč ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč s datem poslední splátky 20. 5. 2028, úroková sazba byla sjednána ve výši 27,28 %, roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) činila 39,2 %. Smluvní pokuty byly upraveny v ust. čl. IV. bod 2, za každý jednotlivý případ prodlení žalobkyně účtuje 499 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouva nebyla opatřena žádným podpisem. Z y označené jako čestné prohlášení „Závazky spotřebitele“ a „Výdaje a příjmy spotřebitele“ (č.l. 28) bylo zjištěno, že žalovaný uvedl své měsíční výdaje: na bydlení 14 000 Kč, splátky úvěrů 6 500 Kč; mzdu 55 000 Kč. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (č.l. 12-14) bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému informace o výši úroku, RPSN, nákladech a sankcích za pozdní úhradu. Z y označené jako „Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ (č.l. 30) soud zjistil že žalobkyně posuzovala příjmy a výdaje žalovaného, vycházela z celkových příjmů domácnosti ve výši 73 000 Kč a výdajů na bydlení ve výši 14 000 Kč a splátek úvěrů 6 500 Kč. Z y označené jako „Bonita smlouvy“ (č.l. 22) byl zjištěn předpis jednotlivých splátek úvěru, na které žalovaný v období od 24. 1. 2025 do 26. 4. 2025 uhradil celkem 1 Kč. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 17) bylo zjištěno, že na účet žalovaného žalobkyně dne 24. 1. 2025 uhradila 27 500 Kč. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 18) bylo zjištěno, že na účet č. č. účtu žalobkyně dne 24. 1. 2025 uhradila 2 500 Kč. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 40) soud zjistil, že žalovaný dne 24. 1. 2025 zaslal na účet žalobkyně částku 1 Kč. Z výpisu z centrální evidence exekucí (č.l. 35 p.v.) bylo zjištěno, že žalovaný zde nemá žádný záznam, z výpisu z insolvenčního rejstříku (č.l. 36) bylo zjištěno, že žalovaný zde nemá žádný záznam. Z reportu ze systému REPI (č.l. 36-39) soud zjistil, že žalovaný má otevřené 4 úvěry, s celkovou částkou po splatnosti ve výši 24 150 Kč. Z dokumentu informace o jednotce (nahlížení do katastru nemovitostí č.l. 31) soud zjistil, že vlastníkem jednotky v budově č.p. adresa, zapsané na LV číslo je jméno FO, z čestného prohlášení ze dne 22. 1. 2025 (č.l. 31 p.v.) soud zjistil, že jméno FO uvedla, že žalovaný je jejím partnerem, bydlí s ní na adrese adresa a přispívá jí na bydlení částkou 14 000 Kč měsíčně. Z tabulky umoření (č.l.27) soud zjistil předpis jednotlivých splátek úvěru. Z vyúčtování mzdy za měsíce září, říjen, listopad a prosinec 2024 (č.l. 32–34) bylo zjištěno, že žalovaný měl čistý měsíční příjem v roce 2024 v září 44 993 Kč, v říjnu 49 871Kč, v listopadu 58 787 Kč a v prosinci 46 931 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalovaného ze dne 27. 12. 2024 (č.l. 35) soud zjistil, že počáteční zůstatek činil – 7 894,21 Kč, konečný zůstatek pak -5 567,57 Kč. Z upomínky ze dne 27. 2. 2025 a ze dne 25. 3. 2025 (č.l. 19) soud zjistil, že žalobkyně zasílala žalovanému upomínky k úhradě dlužných částek. Z předžalobní výzvy/zesplatnění ze dne 26. 4. 2025 (č.l. 20) má soud za zjištěné, že úvěr žalovaného byl z důvodu neplacení sjednaných splátek zesplatněn ke dni 26. 4. 2025, přičemž celková dlužná částka byla vyčíslena na 32 013 Kč, smluvní pokuta činila 1 497 Kč a náklady upomínání činily 300 Kč. Předžalobní výzvu žalobkyně doložila včetně podacího lístku (č.l. 21).

4. Soud má za zjištěné, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 20. 1. 2025 mezi žalobkyní a žalovaným byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč, z níž částka 2 500 Kč činila provizi žalobkyně, celková cena úvěru činila 46 000 Kč, a žalovaný se zavázal splatit ji žalobkyni v 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč, úrok byl sjednán ve výši 27,28 % ročně, RPSN činila dle žalobkyně 39,2%. Žalobkyně příjmy žalovaného za měsíce září až prosinec 2025 zjistila z vyúčtování mzdy, výdaje žalovaného zjistila z prohlášení žalovaného. Žalobkyně měla též k dispozici výpis z účtu žalovaného. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost dále z evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a databáze REPI.

5. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci spisová značka – právnická osoba v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v Ostravě, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

9. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

10. Soud hodnotil, zda právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru zjišťovala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Obecná povinnost věřitele posuzovat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla stanovena s účinností od 1. 1. 2011 výše citovaným ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle aktuální judikatury zaměřené na posuzování úvěruschopnosti dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, a navazující nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. spisová značka mají věřitelé povinnost postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, zejména ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka údaje, které dlužník věřiteli uvedl. Věřitelé mají dále povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Výše citovaná judikatura přejímá interpretaci zaujatou Soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci spisová značka právnická osoba v. jméno FO a další) a neměla by být i s ohledem na značnou medializaci shora uvedeného nálezu Ústavního soudu pro žalobkyni jako podnikatelku v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů žádným překvapením. Rovněž v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. spisová značka, by státní moc neměla poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také právům toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.

11. V projednávané věci bylo tvrzeno a bylo doloženo, že žalobkyně aktivně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, příjmy zjistila. Výdaje či existenci a výši dalších úvěrů žalovaného (např. z registru SOLUS či Centrálního registru dlužníků České republiky) žalobkyně zjišťovala z výpisu evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a databáze REPI. Žalobkyně však podle soudu po formální stránce nezjišťovala úvěruschopnost žalovaného zcela dostatečně, zajistila si minimální, nikoli však všechny nutné podklady pro posouzení jeho závazků. Zásadní ale v projednávané věci je, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného dostatečně obsahově. Údaje o výdajích žalovaného se omezily pouze na prohlášení žalovaného a čestné prohlášení jeho partnerky o částce ve výši 14 000 Kč poskytované jako příspěvek na bydlení a splátky úvěrů ve výši 6 500 Kč měsíčně, žádné další výdaje žalobkyně nezjišťovala, ani se jimi nezabývala. Navíc žalobkyně zcela pominula fakt, že žalovaný dle reportu z databáze REPI byl v prodlení se splátkami již poskytnutých úvěrů, přesto mu žalobkyně poskytla úvěr další. Ze samotného výpisu z běžného účtu žalovaného pak vyplývá, že jak počáteční, tak konečný zůstatek na jeho účtu byl záporný. I tímto obsahovým aspektem posuzování úvěruschopnosti se musel soud zabývat z úřední povinnosti, nikoli pouze k námitce dlužníka (viz rozsudek ESD ze dne 5. 3. 2020 ve věci spisová značka – právnická osoba). Soud proto s ohledem na vše shora uvedené dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného) s odbornou péčí. Ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je tak úvěrová smlouva uzavřená mezi účastníky jako celek neplatná.

12. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud nemohl žalobkyni přiznat ani požadované úroky a související poplatky, ani smluvní pokuty a paušalizované náklady na upomínání.

13. V návaznosti na výše uvedené soud dále rozhodoval o plnění ve výši 27 500 Kč poskytnutém žalovanému na základě neplatné smlouvy o úvěru. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu, neboť důvod, který zakládal plnění, byla neplatná smlouva, tedy jednání, které nemohlo mít zamýšlené účinky. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, dluží tak žalobkyni jistinu ve výši 27 500 Kč. Žalobkyně se celkově domáhala částky 34 994 Kč, soud proto žalobu do částky 7 494 zamítl, v části, v níž se žalobkyně domáhala nesplacené jistiny ve výši 27 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení, žalobě vyhověl.

14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), když žalobkyni úspěšné ze 76 % přiznal náhradu nákladů sníženou o úspěch žalovaného (24 %) na 52 %, tj. 1 510 Kč. Účelně vynaložené náklady řízení před snížením činí 2 904 Kč, podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 400 Kč, podle , advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby a sepisu výzvy k plnění (3 x 700 Kč) paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 504 Kč odpovídající 21 % DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. V odvolání musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.