Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Co 161/2025-51

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Zuzany Ihnátové ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A

s adresou pro doručování: Jméno žalobkyně A, adresa

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

o stanovení výživného pro zletilé nezaopatřené dítě

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 24. 6. 2025, č. j. -24

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku potvrzuje.

II. V odstavci II. výroku se rozsudek okresního soudu mění následovně:

Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 7.441 Kč.

Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 6.592 Kč.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku potvrzuje.II. V odstavci II. výroku se rozsudek okresního soudu mění následovně:Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 7.441 Kč.Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 6.592 Kč.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o povinnost žalovaného platit žalobkyni na výživu zletilé jméno FO, nar. datum částku 5.500 Kč měsíčně od 20. 9. 2023 do 31. 8. 2024 a od 1. 11. 2024, vždy ke každému prvému dni v měsíci předem, a o povinnost zaplatit jí dlužné výživné za dobu od 20. 9. 2023 do 31. 8. 2024 a od 1. 11. 2024 do měsíce, v němž bude rozsudek vydán, ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku. Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta na náhradě nákladů řízení před okresním soudem částku 21.961,50 Kč ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku.

2. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Nesouhlasila se závěrem, že žalovaný není ve věci pasivně legitimován. Při výplatě dávky – opakujícího se příspěvku mladému dospělému přechází právo mladého dospělého na výživné na stát. nestanoví, že osobami, kterým lze vyživovací povinnost vůči mladému dospělému stanovit, musejí být pouze jeho rodiče. Vyživovací povinnost k mladému dospělému může být plněna také z titulu nároku na výživné neprovdané matky podle o. z., neboť tato povinnost je v systémově zařazena do institutu „vyživovací povinnost“. Ze spisu Okresního soudu ve adresa, sp. zn. číslo, jehož obsahem měl být podle návrhu žalobkyně proveden důkaz, plyne, že žalovaný se při propuštění zl. jméno FO z ústavní výchovy zaručil, že nad ní bude zajišťovat dohled. Po dobu, kdy se zl. jméno FO nacházela v ústavní péči, měli plnit vyživovací povinnost k ní její rodiče. Narozením nezl. jméno FO dne datum zanikla jejich vyživovací povinnost ke zl. jméno FO; nadále ji má plnit žalovaný jako druh zl. jméno FO a otec nezl. jméno FO. Ke stejnému závěru okresní soud dospěl ve výše označené věci. Právo zl. jméno FO na výživné přešlo na žalobkyni dne 20. 9. 2023, tedy po více než třech měsících od narození nezl. jméno FO. Zákonodárce nepředpokládal, že v těchto či obdobných případech nemají vyživovací povinnost k mladému dospělému jeho rodiče ani druh. V důsledku rozdílných právních názorů vyjádřených okresním soudem ve věci sp. zn. číslo a v nyní probíhajícím řízení se žalobkyně ocitla ve značné nejistotě. Zl. jméno FO byl zaopatřovací příspěvek odejmut od 31. 8. 2025. S těmito argumenty se žalobkyně domáhala obsahově změny napadeného rozsudku v tom smyslu, že soud její žalobě vyhoví.

3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Žalobkyně v rámci svých právních úvah pominula, co je účelem zaopatřovacího příspěvku. Jeho účel je zřejmý z důvodové zprávy k novele , kterou byl tento institut do zákona začleněn. Právní úpravu podle cit. zák. nelze vykládat izolovaně od příslušných ust. o. z. Ust. o. z. přitom výslovně upravuje přechod vyživovací povinnosti rodičů k nezl. dětem v tam stanovených případech na stát. Ust. o. z. upravuje výživu a příspěvek na úhradu některých nákladů neprovdané matky pouze za předpokladu, že otec dítěte neplní vyživovací povinnost k matce svého dítěte dobrovolně. O tento případ se tu nejedná, neboť žalovaný své povinnosti vůči zl. jméno FO a nezl. jméno FO plní a pečuje o ně. Závěry rozsudku Okresního soudu ve adresa ze dne datum, čj. j. číslo, nemohou samy o sobě založit právo žalobkyně na výživné vůči žalovanému, který nebyl účastníkem v označené věci. Bylo na žalobkyni uvážit, zda podat odvolání proti dříve vydanému zamítavému rozsudku.

4. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející postupem dle § 214 odst. 1 o. s. r., se závěrem, že odvolání není důvodné.

5. Se skutkovými zjištěními okresního soudu uvedenými v odstavci 3. odůvodnění napadeného rozsudku lze souhlasit. Tam uvedené skutečnosti plynou ze shodných tvrzení účastníků a z připojených listin. Správnost skutkových zjištění navíc žalobkyně nezpochybňovala.

6. Z listin předložených žalobkyní v odvolacím řízení krajský soud dále zjistil, že jméno FO, narozená dne datum, studovala na název formou denního studia od 1. 11. 2024 do 31. 8. 2025. Podle rozhodnutí právnická osoba ze dne datum, č. j. číslo, jí byl odejmut zaopatřovací příspěvek opakující se ode dne 1. 9. 2025, protože její nárok na dávku ke dni 31. 8. 2025 zanikl.

7. Podle věta první , o sociálně-právní ochraně dětí, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle , přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku.

8. Podle § 50u odst. 2 věta první cit. zák. je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného.

9. Vzhledem k obsahu odvolacích námitek omezil se krajský soud v rámci přezkumu napadeného rozsudku na právní otázku, zda je žalovaný v řízení o žalobě na stanovení výživného podle , o sociálně-právní ochraně dětí, osobou pasivně legitimovanou. Žalobkyně dovozovala, že tomu tak je, s odůvodněním, že žalovaný je jako otec nezl. jméno FO, narozené dne datum, za něhož zl. jméno FO není provdána, povinen poskytovat jí jako matce výživu podle věta první o. z.

10. K řešení zmíněné otázky je nezbytné provést výklad ust. ke zjištění, co bylo účelem této právní úpravy. Z důvodové zprávy k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí, provedené , s účinky od 1. 1. 2022, plyne následující: Do byla navržena úprava zaopatřovacího příspěvku pro mladé dospělé po skončení péče nahrazující péči rodičů (dále jen „ “) jako dávky určené nezaopatřeným zletilým osobám do 26 let věku nebo nezaopatřeným nezletilým osobám, kterým byla přiznána plná svéprávnost, ke zmírnění jejich nepříznivé sociální situace poté, kdy zanikla pěstounská nebo poručenská péče nebo ústavní výchova oprávněných osob v důsledku nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti těmito osobami, a to po dobu jejich nezaopatřenosti (tedy zejména studia). Tyto děti, resp. mladí dospělí, jsou znevýhodněni při vstupu do samostatného života, který je po skončení pěstounské či ústavní péče po zletilosti čeká, nemají rodinu, na kterou se mohou obrátit a spolehnout a pokud chtějí dokončit studium či učební obor nebo se dále vzdělávat na vyšší odborné či vysoké škole, jsou často odkázáni na pomoc bývalých pěstounů, ústavního zařízení a/nebo různých nadací a neziskových organizací Nárok na obsahuje podpůrné i kontrolní mechanismy, např. povinnou spolupráci se sociálním pracovníkem obce - sociálním kurátorem a realizaci individuálního plánu.

11. Podle komentovaného znění ust. o. z. , 2. vydání (3. aktualizace, 2024) autorů A. Lomozová, Z. Spáčilová, publikovaného v edici komentářů Beck-online k institutu výživného jako nároku neprovdané matky: Předpokladem pro vznik práva na výživu neprovdané matky není stav odkázanosti na straně matky, tj. neschopnost vůbec se samostatně živit. Předpokladem je skutečnost, že v důsledku těhotenství a narození dítěte došlo ke snížení příjmů matky. Právo matky na výživné vzniká, jakmile jí v souvislosti s těhotenstvím či porodem vzniknou jakékoliv náklady, přičemž není rozhodné, zda je na výživné odkázána či nikoliv. Také není rozhodné, zda před porodem pracovala a měla vlastní příjem či nikoliv. Postačí, když dojde ke snížení výdělkových možností matky. Výživné lze matce přiznat ode dne porodu, nejvýše však do dvou let po něm, a to i zpětně.

12. Podle komentovaného znění ust. , o sociálně-právní ochraně dětí, 2. vydání, 2025, s. 666 – 668 autorky R. Skutkové, edice Beck-online, v situaci, kdy je mladému dospělému přiznán a vyplácen opakující se ( ), podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje , návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého; účastníky řízení jsou právnická osoba, rodiče a mladý dospělý.

13. Z výše uvedeného je zřejmé, že účel ust. a násl. a o. z. je odlišný. Zatímco v případě vzniká nárok na pro mladé dospělé po skončení péče nahrazující péči rodičů (zde ústavní péče) a je vyplácen po zániku pěstounské péče, poručenské péče či ústavní výchovy v důsledku nabytí zletilosti dítěte po dobu jeho nezaopatřenosti (zejména studia), nárok neprovdané matky na výživné vůči otci jejího dítěte má kompenzovat snížení příjmů matky v důsledku těhotenství a narození dítěte, nikoli pro neschopnost živit se samostatně, a to pouze po omezenou dobu dvou let od narození dítěte. Nárok na stanovení výživného pro mladého dospělého, kterému je přiznán a vyplácen podle , tak nemůže být s úspěchem uplatněn vůči otci dítěte, za něhož matka jako mladý dospělý není provdána. Zmíněnou úvahu podporuje výše citovaný komentář k ust. o okruhu účastníků řízení vedeného dle posledně cit. ust. Podle něj jsou jím vedle právnická osoba a mladého dospělého jeho rodiče, nikoli otec dítěte, za něhož matka není provdána.

14. Jde-li o podpůrné argumenty k zamítavému výroku napadeného rozsudku, lze dále uvést: Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný se zl. jméno FO vedou společnou domácnost, a žalovaný touto formou plní svou vyživovací povinnost vůči jmenované jako neprovdané matce podle § 920 odst. 1 věta první o. z. Jeho zákonná povinnost k matce nezl. dítěte trvá jen po omezenou dobu dvou let od narození dítěte; žalobkyně se domáhala stanovení výživného vůči žalovanému po dobu neomezenou.

15. Rozsudkem Okresního soudu ve adresa ze dne datum, č. j. číslo který nabyl účinků právní moci ke dni 2. 7. 2024, soud zamítl žalobu stejné žalobkyně směřující proti jméno FO a jméno FO, rodičům zl. jméno FO, o stanovení výživného pro mladého zletilého, jemuž je vyplácen . Zjištění, že žalobkyně proti cit. rozsudku nebrojila odvoláním, nemohlo na závěrech uvedených v předchozích odstavcích cokoli změnit.

16. Krajský soud s těmito závěry rozsudek okresního soudu ve výroku o věci samé podle jako věcně správný potvrdil.

17. S výrokem o náhradě nákladů prvostupňového řízení v odstavci II. krajský soud nesouhlasil; podle jej proto změnil. K účelně zaplaceným nákladům prvostupňového řízení, které byly žalovanému jako procesně úspěšnému účastníku přiznány, náleží odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 1.500 Kč, tj. 4.500 Kč (podle a . vyhl. č. , ve znění vyhl. č. , účinné od 1. 1. 2025, za převzetí a přípravu zastoupení, za sepis vyjádření k žalobě a za účast u jednání dne 24. 6. 2025), paušální náhrada za stejné 3 úkony po 450 Kč, tj. 1.350 Kč, podle cit. vyhl., náhrada za promeškaný čas v souvislosti s dopravou z adresa do adresa a zpět za 2 započaté půlhodiny po 150 Kč, tj. 300 Kč, podle cit. vyhl., a 21% DPH ze součtu vyjmenovaných položek, tj. z částky 6.150 Kč, která se rovná částce 1.291 Kč. Souhrnně jde o částku 7.441 Kč.

18. Krajský soud při stanovení odměny advokáta za 1 úkon právní služby vyšel z úvahy, že předmětem řízení byl nárok státu z titulu přechodu práva na výživné pro mladého dospělého, který státu vzniká podle věta první jako subjektu, který mladému dospělému vyplácí . Jedná se o přechod práva na výživné zletilého dítěte. Nesprávná právní úvaha žalobkyně vyjádřená v žalobě, totiž že na ni přechází právo na výživné neprovdané matky, nemůže povahu práva v řízení uplatněného ovlivnit. Rozhodující jsou totiž skutková tvrzení, která žalobkyně ke svému petitu připojila. Tarifní hodnotu sporu je proto namístě určit za použití vyhl. č. , v aktuálním znění, částkou 10.000 Kč, jako v případech, kdy je rozhodováno o výživném zletilých dětí.

19. Podle a je žalobkyně, která s odvoláním neuspěla, povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 6.592 Kč. Odvolací náklady žalovaného sestávají z odměny advokáta za 2 úkony po 1.500 Kč, tj. 3.000 Kč, a to za sepis vyjádření k odvolání a za účast u odvolacího jednání, z paušální náhrady za stejné 2 úkony po 450 Kč, tj. 900 Kč, z náhrady za promeškaný čas za 5 započatých půlhodin po 150 Kč, tj. 750 Kč, z cestovného v částce 798 Kč a z 21% DPH ze součtu všech vyjmenovaných položek, tj. z částky 5.448 Kč, která se rovná částce 1.144 Kč. Advokát žalovaného cestoval k odvolacímu jednání z místa svého sídla, tj. z adresa do adresa a zpět na vzdálenost 110 km vozidlem název, reg. zn. SPZ, s normovanou spotřebou 4,2 l/100 km motorové nafty v ceně 34,70 Kč/1 l podle vyhl. č. , při paušální náhradě 5,80 Kč/1 km dle cit. vyhl.

Poučení:

Proti výroku v odstavci I. tohoto rozsudku je dovolání přípustné podle Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat podle jen dovolací soud. Účastník může podat dovolání do 2 měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to k Nejvyššímu soudu ČR v Brně.

Proti výrokům o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné [podle ].