Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 333/2024-46

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

sp. zn. Anonymizováno

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 56 936,49 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení: a) částky částka, b) částku částka a zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení: a) částky , částka, , b) částku , částka, a zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím s tím, že s žalovanou uzavřela distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen „smlouva“), na základě které poskytla žalované úvěr až do výše částka splatný datum. Žalovaná si sjednala služby „Presto“ za poplatek částka a „Klidné spaní“ za poplatek částka. Žalovaná poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost. Žalovaná dluží jistinu částka, poplatek za poskytnutí úvěru částka, smluvní úrok částka, poplatky za služby částka a částka a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za období od datum do datum, vyčíslenou na částku částka. Úvěr nebyl žalovanou do dnešního dne uhrazen. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně žalované odeslána.

2. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalované ( ) za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil. Žalovaná se k jednání nedostavila, svou neúčast neomluvila, předvolání k jednání jí bylo doručeno řádně a včas.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z y označené „smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru „Flexi půjčka“ č. hodnota soud zjistil, že společnost Jméno žalobkyně. (věřitel) a žalovaná (dlužník) uzavřeli distančním způsobem smlouvu podepsanou elektronicky dne datum. Obsahem smlouvy je závazek věřitele poskytnout žalované částku až do výše částka („Kreditní rámec“) jako spotřebitelský úvěr. Roční procentní sazba nákladů při čerpání celého Kreditního rámce (RPSN): 1 237,48 %, úroková sazba (pevná – denní úrok): 0,866 %, Datum splatnosti první splátky datum. Konec platnosti kreditního rámce datum. Klient se zavázal zaplatit Poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z vyplacené tranše, služba právnická osoba poplatkem částka měsíčně, informační SMS částka měsíčně. Dále byl sjednán nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je Klient v prodlení, až do zaplacení.

4. Zprávou právnická osoba. má soud za prokázáno, že účet č. Anonymizováno/Anonymizováno je veden na žalovanou jako majitele a jediného disponenta a na tento účet byly ve dnech datum, datum a datum připsány tři platby celkem ve výši částka pod VS var. symbol z účtu žalobkyně. Žalovaná pak ze svého účtu na účet žalobkyně č. účtu uhradila pod VS var. symbol částku celkem částka (od 10/2023 do 2/2024).

5. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalované uvedla, že zjistila u žalované informace o jejích příjmech a výdajích, ověřila zda se nenachází v registrech centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku, výpisu neplatných dokladů, není hledanou osobou. Posouzení provedla žalobkyně podle interní metodiky, nahlédla do databází CNCB, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information právnická osoba (Poskytovatel služby informování o platebním účtu, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Uvedené žalobkyně doložila pouze dokladem „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti Jméno žalobkyně.“ podle kterého činil počet členů domácnosti 1, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: 25 000, výše ověřeného příjmu částka, Výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky: částka, Výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení: částka, Ostatní zbytné výdaje: částka, Počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti není uveden Rezerva pro výdaje: 500, Vypočítané minimální výdaje: 12360, disponibilní příjem: částka, posouzení úvěruschopnosti: úspěšné. Příjem částka měsíčně měl být spotřebitelem doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce, uvedený výpis k důkazu nebyl předložen.

6. Žalovaná na svou obranu nic neuvedla a v řízení nevyšlo najevo, že by poskytnutou částku žalobkyni zaplatila více než je uvedeno ve zprávě banky v odst. 4 odůvodnění.

7. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy ze dne datum na účet finanční částku ve výši částka, přičemž dosud vrátila částku částka. Soud naopak nemá za prokázané, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.

8. Žalované jako spotřebiteli ( , , dále jen „o.z.“) byly předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut spotřebitelský úvěr podle , o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy, tedy od datum (také jen ZosÚ).

9. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle , (dále jen „ “) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy třeba posoudit jako neplatnou.

15. Soud se proto zabýval tím, zda žalobkyně poskytla žalované v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka (uveřejněném na www.nsoud.cz) .....„věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl ověřit“ ...... Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C-679/18, OPR-právnická osoba., v. GK). Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

16. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě, jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalované nejsou dány důvodné pochybnosti o její schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení ve smyslu ustanovení , 3 , omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti dle ustanovení

17. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila pouze jí vytvořený Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti Jméno žalobkyně., z něhož vyplývá, že žalovaná v době poskytnutí úvěru uvedla příjem částka, výši příjmu částka měsíčně, měla žalobkyně ověřit z bankovního výpisu, který však soudu k důkazu nepředložila. Z uvedených zjištění vyplývá, že již pouhým odečtem uvedených nákladů od příjmu (25 000- 19 500= částka) činil disponibilní zůstatek částku nižší, než uvedla žalobkyně. Současně z uvedeného vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru porovnávala příjmy a výdaje spotřebitele a posuzovala způsob plnění dosavadních dluhů, či zkoumala její výdajovou stránku, exekuční a insolvenční minulost. Žalobkyně neprokázala, že provedla šetření žalované v registru SOLUS, v nebankovním registru klientských informací (NRKI), či v Centrální evidenci exekucí a s jakým výsledkem. Soud proto v dané věci soud uzavřel, že žalobkyně také neprokázala, že poskytovatel úvěru splnil svou povinnost stanovenou zákonem a před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně tvrdila, že žalovanou sdělené informace ověřila výpisem z účtu a dotazy v databázích, takové důkazy nebyly předloženy. Podle ustanovení § 78 ZoSÚ má přitom poskytovatel úvěru povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

18. V dané věci soud uzavřel, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle ZosÚ v daném případě řádně neprovedla. Posouzení poskytovatelem úvěru proběhlo zcela formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně žalobkyně nesplnila, čemuž odpovídá i výsledek, kdy žalovaná úvěr řádně nesplácela.

19. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel (žalovaný) musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. V tomto směru soud rovněž odkazuje na jednoznačné závěry rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C -679/18, na rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočka v Olomouci ze dne datum, sp. zn. spisová značka.

20. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. Jelikož předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši částka a žalovaná na tuto jistinu zaplatila částka, soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající jistinu ve výši částka ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu, s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, zamítl (výrok II.).

21. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení úvěrové jistiny vyplývá z ustanovení § 87 ZosÚ, z důvodové zprávy a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.

22. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz také rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočka v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka). Soud proto nárok na požadovaný úrok z prodlení zamítl.

23. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením , protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění a pro pasivitu žalovaného ani stanovení plnění ve splátkách.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení , neboť převážně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.