Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 275/2025-39

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Matějíčkem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 22 636 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky částka s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení se řízení zastavuje.

III. Co do částky částka se zbývající částí zákonného úroku z prodlení se žaloba zamítá.

IV. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Co do částky , částka, s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení se řízení zastavuje.III. Co do částky , částka, se zbývající částí zákonného úroku z prodlení se žaloba zamítá.IV. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.V. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od datum do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se stala věřitelem žalované pohledávky, která vůči žalované původně vznikla společnosti právnická osoba, jež se žalovanou za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jejích webových stránek uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka s tím, že žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a čerpala úvěr v celkové výši částka, který měl být splacen nejpozději dne datum, když se však žalovaná dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne datum. Předmětem žalobního návrhu je tak pohledávka v celkové výši částka, skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši částka, ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil částka a ze smluvní pokuty, která v době zesplatnění činila částka, nejpozději splatných dne datum, se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po datu splatnosti úvěru.

2. Ještě před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobkyně podáním ze dne datum žalobu zčásti zpět, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaná před podáním žaloby uhradila celkem částka a dále po podání žaloby dne datum částku částka. Žalobkyně se tak nadále po žalované domáhala již pouze zaplacení jistiny ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení.

3. Při jednání ve věci samé žalovaná k návrhu na zahájení řízení, modifikovanému v důsledku částečného zpětvzetí žaloby, uvedla, že rozhodnutí o něm ponechává na úvaze soudu.

4. Z předložené Smlouvy o úvěru č. hodnota, uzavřené dne datum, vzal soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba jako úvěrujícím a věřitelem na straně jedné a žalovanou jako úvěrovaným a dlužníkem (klientem) na straně druhé mělo dojít distančním způsobem, tj. za pomoci prostředků komunikace na dálku (bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran), ke vzniku závazkového právního vztahu, v jehož rámci se uvedená právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový bezhotovostní spotřebitelský úvěr ve výši částka, který měl být úročen úrokovou sazbou ve výši 265,93 % ročně, a to se splatností do datum. Následnými dodatky č. hodnota a č. hodnota ze dne datum a ze dne datum poté došlo k navýšení sjednané úvěrové částky až na výši částka s tím, že dalším dodatkem č. hodnota ke smlouvě o úvěru, který byl sjednán dne datum, byla prodloužena doba splatnosti úvěru do datum, přičemž pevná úroková sazba byla stanovena ve výši 90,08 % ročně, což odpovídalo úroku v celkové výši částka. Předloženými výpisy z běžného účtu žalobkyně dále prokázala, že její právní předchůdkyně postupně poskytla na bankovní účet žalované celkovou sjednanou částku úvěru ve výši částka (částka + částka + částka). Z dopisu ze dne datum, adresovaného žalované, vzal soud za prokázané, že tato byla vyrozuměna o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně byla nucena poskytnutý úvěr v souladu s uzavřenou úvěrovou smlouvou ke dni datum zesplatnit a vyzvat žalovanou k okamžité úhradě veškerých dlužných částek, neboť žalovaná řádně své smluvní povinnosti nesplnila. V řízení pak byla předloženými listinami prokázána aktivní legitimace stávající žalobkyně, na niž byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena v souladu s předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, ve spojení s dodatkem č. hodnota z téhož dne a se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno předloženým dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum a předloženou předžalobní výzvou žalobkyně z téhož dne.

5. Podle (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o spotřebitelském úvěru, když již jen s ohledem na deklarovanou výši sjednaných úroků z úvěru dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s § 580 odst. 1 o. z., podle něhož neplatným je kromě jiného právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byla mezi smluvními subjekty úvěrová smlouva uzavřena jako smlouva spotřebitelská v souladu s § 1810 a násl. o. z., když ustanovení § 1813 o. z. přímo výslovně zakazuje ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne datum a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě měla smlouva standardizovaný neměnný obsah s tím, že byly do předem připraveného textu pouze doplněny údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru nemohla nijak ovlivnit. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury jsou „dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv „dobrých mravů“ musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.

8. V tomto ohledu soud úrok ve výši 90,08 % ročně (natožpak původně sjednaný úrok ve výši 265,93 % ročně) hodnotí jako úrok odporující dobrým mravům, neboť jeho výše mnohonásobně překračuje úrokovou míru obvyklou v době uzavření smlouvy. Obsah ujednání o úrocích tedy v posuzovaném případě zakládá významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností a tato nerovnováha je natolik extrémní, že způsobuje poškozování práv slabší smluvní strany, tzn. spotřebitele. Ujednání je zneužívající, obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy, sjednaný úrok zjevně vykazuje znaky lichvy dle § 1796 o. z. Vzhledem k tomu, že podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru dle výše citovaného ustanovení § 2395 o. z. je ujednání o úrocích (zároveň je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně by za situace, kdy by druhá smluvní strana na její podmínky nepřistoupila, smlouvu s ní neuzavřela), nelze uvažovat o oddělitelnosti ujednání o úrocích, nýbrž naopak je nutno smlouvu hodnotit v jejím celku jako absolutně neplatnou (§ 580 odst. 1 o. z.). V podrobnostech lze v této souvislosti odkázat např. na závěry Krajského soudu v Plzni, prezentované v jeho rozhodnutích č. j. 25 Co Anonymizováno/2018-76 ze dne datum, č. j. 25 Co Anonymizováno/2018-68 ze dne datum, č. j. 25 Co Anonymizováno/2018-58 ze dne datum apod.

9. Zdejší soud tedy s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru pro její rozpor s dobrými mravy. Nárok žalobkyně tak bylo třeba po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného ustanovení § 2993 o. z. Žalovaná přijala od právní předchůdkyně žalobkyně částku v celkové výši částka, aniž tu byl platný závazek, a proto má žalobkyně vůči žalované nárok na vrácení toho, co bylo plněno. Žalovaná z titulu uzavřené úvěrové smlouvy zaplatila celkovou částku ve výši částka, když v řízení v tomto ohledu nebyl tvrzen a prokázán případný opak, a proto má žalobkyně z titulu vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované nárok na vrácení rozdílu mezi částkou žalované poskytnutou a částkou žalovanou zaplacenou ve výši částka (částka – částka). Pakliže se žalobkyně dále domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení, lze žalobkyni za této situace přiznat tento úrok z prodlení v odpovídající výši 12 % ročně pouze z přiznané částky částka, když v případě bezdůvodného obohacení nastává splatnost dluhu až na základě výzvy věřitele. V posuzované věci byla soudu jako prokazatelná výzva k plnění předložena předžalobní výzva žalobkyně ze dne datum, kterou byla žalované poskytnuta k úhradě dlužné částky lhůta 3 dnů. Žalobkyně v řízení doložila, že tato výzva byla žalované prostřednictvím pošty odeslána tohoto dne, tj. dne datum (čtvrtek). V souladu s ustanovením § 573 o. z. tak byla výzva doručena žalované třetí pracovní den po odeslání, tzn. dne datum (úterý). Poskytnutá lhůta 3 dnů pak uplynula dnem datum a dnem následujícím, tj. dnem datum, se žalovaná mohla nejdříve dostat do prodlení. Podané žalobě tedy soud vyhověl v rozsahu částky částka s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do datum, kdy byla žalovanou uhrazena poslední částka ve výši částka, a z částky částka od datum do zaplacení (výrok I.). Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení obecně vyplývá z ustanovení o. z. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána , účinným od datum. Pro zaplacení byla žalované dle (dále jen ) stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.

10. V té části, ohledně níž byla žaloba ještě dříve, než začalo jednání, vzata zpět, bylo řízení v souladu s ustanovením a 2 zastaveno (výrok II.).

11. Ohledně zbývající částky žalované jistiny v celkové výši částka a žalovaného příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, požadovaných žalobkyní na podkladě absolutně neplatné smlouvy o úvěru, pak byla žaloba zamítnuta (výrok III.), protože závazek k jejich úhradě nebyl platně sjednán.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měly obě účastnice ve věci úspěch pouze částečný s tím, že žalovaná měla z procesního pohledu neúspěch prakticky jen ve vztahu k částce uložené jí k úhradě výrokem I. rozsudku. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto bylo rozhodnuto o tom, že žádná z účastnic nemá na náhradu nákladů řízení právo (výrok IV.).

13. V posuzovaném případě soud nevydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz, ale v řízení po jeho zahájení nařídil ústní jednání, a proto je žalobkyně jako navrhovatelka podle položky 2 bodu 2 Sazebníku poplatků povinna doplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z návrhu ve výši částka. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka podle položky 2 bodu 1 písm. c) Sazebníku poplatků, když podle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) tohoto sazebníku, avšak při zohlednění skutečnosti, že ještě před jednáním ve věci samé došlo k částečnému zpětvzetí žaloby, soudní poplatek činí částku částka. Žalobkyni tedy zbývá doplatit částku v rozdílové výši částka. Splatnost doplatku v tomto případě nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé dle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Pro jeho zaplacení pak byla žalobkyni rovněž stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení podáním ke zdejšímu soudu. O odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.