Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 135/94

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelů K.B. a M.B., zastoupených JUDr. D.Š., komerční právničkou, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. , ze dne 29. 4. 1993,

t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelé podali dne 12. 9. 1994 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 1993, sp. zn. , jímž bylo potvrzeno rozhodnutí O.Ú., pozemkového úřadu v J., ze dne 5. 11. 1992, čj. Pú/637/91-Sv-204, a to jeho části druhé, v níž bylo rozhodnuto, že navrhovatelé nejsou vlastníky části pozemku původní parcely č. 318, dle EN části pozemků p.č. 953/1, 973, 974, 975 a 976 stav. plochy o celkové výměře 0,6428 ha v k.ú. K.

V návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatelé tvrdí, že rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 29.4.1993, čj. , došlo k porušení ustanovení d tím, že Krajský soud v Ostravě v dané věci rozhodl bez toho, aby se stěžovatelé zúčastnili projednání věci.

Ústavní soud se věcí poté, co si vyžádal u Krajského soudu v Ostravě zapůjčení spisu, sp. zn. , zabýval nejprve z hlediska ustanovení 43 odst. 1 , o Ústavním soudu ČR, zkoumal tedy, zda v daném případě nejsou dány důvody pro odmítnutí ústavní stížnosti.

Podle písmene b) uvedeného ustanovení soudce zpravodaj mimo jednání návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání . Lhůtu pro podání ústavní stížnosti pak upravuje citovaného zákona tak, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60ti dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Z vyžádaného spisu Krajského soudu v Ostravě, sp.zn. Ca 362/92, soudce zpravodaj zjistil, že rozsudek, který je předmětem ústavní stížnosti, nabyl právní moci dne 11. 6. 1993. Vzhledem ke skutečnosti, že rozsudek Krajského soudu v Ostravě, proti němuž ústavní stížnost směřuje, nabyl právní moci před účinností , o Ústavním soudu, je třeba, s ohledem na přechodné ustanovení , považovat za počátek 60ti denní zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti den, kdy nabyl účinnosti , o Ústavním soudu, tj. den 1.7.1993. Jestliže tedy byla ústavní stížnost podána teprve dne 12.9.1994, stalo se tak po uplynutí této zákonem stanovené lhůty pro její podání, a proto byla ústavní stížnost jako opožděná podle , o Ústavním soudu, odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. listopadu 1994

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj