Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 101/94

Sp. zn.

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu české republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele Ing. M.T., zastoupeného advokátem JUDr. M.V.,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel Ing. M.T., zastoupený JUDr. M.V., podal dne 11.7.1994 ústavní stížnost, a to pro porušeníu zaručeného práva - "právo omezení občana toliko zákonem", které dle názoru navrhovatele bylo způsobeno vyhláškou Ministerstva financí ČR č. , o uplatnění nároku na odpočet daně z obratu a dovozní daně u zásob materiálu a zboží při přechodu na systém daně z přidané hodnoty.

Podle ust. , o Ústavním soudu, je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže pravomocným rozhodnutím v řízení jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Z uvedeného ustanovení jednoznačně vyplývá, že ústavní stížnost je nástrojem ochrany fyzické nebo právnické osoby proti soudním a správním rozhodnutím či jiným individuálním aktům aplikace práva, tedy tam, kde bylo rozhodováno o individuálních právech a povinnostech jedince.

Navrhovatel však tvrdí, že jeho individuální právo bylo narušeno přímo normativním aktem, a to zmíněnou vyhláškou Ministerstva financí ČR a žádá, aby se Ministerstvo financí takového jednání zdrželo.

Ústavní stížností podle však nemůže být napadena přímo právní norma, která je v rozporu su a ústavním pořádkem ČR právě proto, že právní normou samotnou ještě není dotčeno základní právo nebo svoboda jedince individuálně.

Rozpor právní normy příp. její části su a ústavním pořádkem ČR může být řešen pouze zrušením zákona či jiného právního předpisu nebo jejich částí podle Fyzická nebo právnická osoba však návrh na zrušení zákona či jiného právního předpisu podle může podat pouze ve spojení s ústavní stížností proti zásahu orgánu veřejné moci tak, jak tento pojem byl vymezen výše. Vzhledem k těmto skutečnostem nelze předložený návrh přijmout jako návrh na zrušení části jiného právního předpisu, protože je podán z hlediska ust. subjektem zjevně neoprávněným.

Z předloženého návrhu na zahájení řízení a z listinných materiálů jednoznačně vyplývá, že v předmětné věci rozhodoval F.ú., dodatečným platebním výměrem č. 9/93 ze dne 4.5.1993. Tento dodatečný platební výměr je rozhodnutím o individuálních povinnostech fyzické či právnické osoby ve správním řízení. Aby však proti tomuto rozhodnutí mohla být podána ústavní stížnost, musí být nejdříve vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje. Protože se tak v daném případě nestalo, je ústavní stížnost z hlediska ust. nepřípustná.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nezbylo Ústavnímu soudu než návrh podle a f) odmítnout, neboť se jedná o návrh podaný subjektem zjevně neoprávněným a podaný návrh je zároveň nepřípustný.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. září 1994

JUDr. Vladimír JURKA

soudce Ústavního soudu ČR