Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 85/94

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti Doc. PhDr. I.P., zastoupeného advokátem JUDr. J.L., dne 16. 8. 1994, mimo ústní jednání, předsedou senátu JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Podáním, označeným jako ústavní stížnost, došlým Ústavnímu soudu ČR 15. 6. 1994, napadá stěžovatel rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 16. 3. 1994 (vydané ve věci označeného soudu) a tvrdí, že tímto rozsudkem krajský soud, jako orgán veřejné moci, zasáhl do stěžovatelových ústavně zaručených práv a svobod, aniž by však ve své ústavní stížnosti podrobněji rozvedl, v čem takovýto protiústavní zásah spatřuje.

K podání stížnosti nebyla připojena ani plná moc zástupce, který jménem stěžovatele ústavní stížnost vypracoval a Ústavnímu soudu předložil (§ 31 odst. 2 zák. č 182/93 Sb.) ani kopie rozhodnutí, o posledním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 4 zák. č. 182/93 Sb.).

Tyto formální vady byly zástupci stěžovatele vytknuty přípisem Ústavního soudu ze dne 11. 7. 1994 (ten byl zástupci stěžovatele doručen dne 14. 7. 1994) a současně k odstranění těchto formálních vad byla poskytnutá lhůta v trvání 10 dnů.

Takto stanovená lhůta tedy uplynula dnem 24. 7. 1994.

Teprve přípisem ze dne 11. srpna 1994, doručeným Ústavnímu soudu dne 12. 8. t. r., zástupce stěžovatele posléze označené výzvě Ústavního soudu částečně vyhověl tím, že Ústavnímu soudu předložil kopie rozhodnutí, proti nimž stěžovatelova ústavní stížnost míří, stran plné moci však uvedl, že "k podpisu formuláře plné moci bude nucen klienta vyzvat a teprve poté příslušnou plnou moc soudu předloží".

Z toho, co uvedeno shora, vyplývá jednak, že část formálních vad odstranil zástupce stěžovatele po stanovené lhůt, jednak, že další část těchto vad neodstranil ani k dnešnímu dni.

Za této situace proto nezbylo, než o ústavní stížnosti rozhodnout, jak ze znělky tohoto rozhodnutí je patrno (§ 43 odst. 1 lit. a) zák. č. 182/93 Sb.), když žádosti o další prodloužení, podané po prošlé lhůtě předchozí, nebylo důvodu vyhovět.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 43 odst. 2 zák. č. 182/93 Sb.).

V Brně dne 16. 8. 1994

JUDr. Vlastimil Ševčík

předseda senátu ÚS ČR