Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 73/94

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti pana M. B., zastoupeného advokátkou JUDr. K. S., proti Krajskému soudu v Brně, dne 23. 6. 1994 mimo ústní jednání předsedou senátu JUDr. Vlastimilem Ševčíkem,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Podáním došlým Ústavnímu soudu ČR dne 17. 5. 1994, označeným jako návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, brojí stěžovatel proti usnesení Okresního soudu v Třebíči (ze dne 11. 6. 1993 sp. zn. ), jakož i proti usnesení Krajského soudu v Brně (ze dne 31. 12. 1993 sp. zn. ) a dovozuje, že těmito rozhodnutími obecných soudů, jako orgánů veřejné moci, byla porušena jeho základní práva a svobody vyplývající z úst. zák. č. 1/93 Sb., a dále z a 38 d.

Z obsahu samotného podání stěžovatele je patrno, že se brání proti tomu, že obecné soudy odmítly projednat rozhodnutí M. v Ch. (ze dne 14. 4. 1992), jímž byl vyloučen z M. Z odůvodnění napadených rozhodnutí se pak podává, že obecné soudy zastavily stěžovatelem zahájené řízení, když byly dospěly k závěru, že novelou zákona o myslivosti (ve znění zák. 512/92 Sb.) bylo zrušeno právo Č. rozhodovat o odvolání proti vyloučení člena z M. a bylo nově stanoveno, že příslušnou žalobu k soudu je nutno podat v zákonem stanovené lhůtě, jejíž zmeškání nelze, prominout.

Krajský soud v Brně, který se věcí zabýval jako soud odvolací, napadené rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil, když byl doplnil právní výhody soudu I. stupně svým právním názorem.

Za daného stavu, když samotné podání stěžovatele (označené jako ústavní stížnost) brojí proti právním závěrům učiněným v předchozím řízením před obecnými soudy, a toliko bez jakéhokoliv bližšího odůvodnění stroze odkazuje na ústavní ustanovení označená již dříve, nelze blíže usoudit, která z ústavně zaručených práv a svobod by měla být rozhodnutím obecných soudů dotčena. V této souvislosti Ústavní soud připomíná, že již dříve ve svých ustanoveních vyložil proč a z jakých důvodů se necítí oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, resp. za jakých podmínek se tak může stát. Jestliže pak stěžovatel sám není schopen blíže rozvést, z hlediska porušení již dříve zmíněných práv a svobod, v čem pochybení obecných soudů mělo spočívat, nelze usoudit jinak,než že základní podmínky, umožňující Ústavnímu soudu do činnosti obecných soudů zasáhnout, n e j s o u splněny.

Takto je tedy zřejmé, že v posuzované věci jde o návrh zjevně neopodstatněný, a proto nezbylo, než jej jako takový odmítnout (§ 43 odst. 1 lit. c) zák. č. 182/93 Sb.), aniž by bylo třeba dále vytýkat formální vadu v předložené plné moci (§§ 30 odst. 1, 31 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb.), případně stanovit lhůtu k její odstranění.

Ze všech těchto důvodů bylo proto rozhodnuto, jak z výroku tohoto usnesení je zřejmé.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 2 zák. č. 182/93 Sb.).

V Brně dne 23. 6. 1994

JUDr. Vlastimil Ševčík

předseda senátu ÚS ČR