Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 58/94

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 7. června 1994 ve věci ústavní stížnosti A. V., proti porušování d

t a k t o :

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

A.V. podal dne 14. 4. 1994 Ústavnímu soudu návrh označený jako ústavní stížnost podle písm. d) y. Podáním této ústavní stížnosti se navrhovatel domáhá vydání nálezu, kterým by bylo rozhodnuto o tom, že vzetí jeho osoby do vazby je neopodstatněné a tudíž neoprávněné. Neopodstatněnost a neoprávněnost vazby spatřuje zejména v porušení a 8 d. Navrhovatel uvádí, že rozhodnutí o vazbě bylo založeno na pouhé pravděpodobnosti skutkových okolností, které vedly k domnělé trestné činnosti. Dále, vzhledem k neprokázání trestné činnosti konkrétními důkazy, není podle navrhovatele dán důvod vazby v tom, že bude pokračovat v trestné činnosti.

Podle o Ústavním soudu (dále jen " ") musí být fyzická osoba jako účastník řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem nebo komerčním právníkem nebo notářem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Dále pak je nezbytné, aby stěžovatel podle zákona vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu k ochraně jeho práva poskytuje. V případě navrhovatele se jedná o předložení rozhodnutí soudu o žádosti obviněného o propuštění na svobodu podle § 72 odst. 2 trestního řádu.

Ústavní stížnost tyto náležitosti neobsahovala. Navrhovatel byl o tom vyrozuměn a zároveň vyzván soudcem zpravodajem dne 27. 4. 1994, aby odstranil uvedené vady návrhu. K tomu mu byla určena lhůta do 31. 5. 1994. Vyrozumění bylo navrhovateli doručeno dne 29. 4. 1994.

V určené lhůtě zaslal navrhovatel vyjádření, ve kterém sděluje, že vše předá svému zástupci. Zároveň zaslal usnesení Okresního soudu v Příbrami (sp. zn. ze dne 16. 3. 1994), kterým bylo rozhodnuto o jeho vazbě. Ve sdělení uvádí, že i rozhodnutím Krajského soudu v Praze byla jeho žádost o propuštění na svobodu zamítnuta. Podle § 72 odst. 2 trestního řádu si navrhovatel podal novou žádost ze dne 25. 5. 1994, jejíž kopii zaslal Ústavnímu soudu.

Vzhledem k výše uvedenému se konstatuje, že navrhovatel v určené lhůtě nepředložil plnou moc k zastupování před Ústavním soudem. Ze sdělení a předložených listinných důkazů nesporně vyplývá, že navrhovatel dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu k ochraně ústavně zaručených základních práv nebo svobod poskytuje. Podle § 72 odst. 2 trestního řádu má totiž právo kdykoliv žádat o propuštění na svobodu a v případě, že byla jeho žádost o propuštění na svobodu zamítnuta, opakovat její podání, pokud neuvede jiné důvody, po uplynutí čtrnácti dnů od právní moci rozhodnutí. Toto právo navrhovatel uplatnil.

Po přihlédnutí ke všem skutečnostem soudce zpravodaj rozhodl o tom, že jde o návrh, ve kterém navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené a dále, že návrh je nepřípustný, neboť zde nebyly dosud vyčerpány všechny procesní prostředky, které k ochraně práva poskytuje. Proto podle a f) zákona mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků návrh odmítl.

Na základě žádosti se navrhovateli vrací usnesení Okresního soudu v Příbrami (sp. zn. ze dne 16. 3. 1994).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. června 1994

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj