Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 144/93

Sp. zn.

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele L. V., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí bývalého Ú., sp. zn. A1 142/920/83 ze dne 17. 2. 1984,

t a k t o :

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel svým podáním ze dne 10. 12. 1993 namítal nesprávnost posouzení výpovědi J. S., který měl údajně podat na navrhovatele trestní oznámení u bývalého VB proto, že byl navrhovatelem fyzicky napaden při výkonu svého povolání řidiče autobusu. K fyzickému ataku mělo dojít 26. 2. 1983. Navrhovatel ve svém obsáhlém podání nekonkretizuje pod jakou spisovou značkou trestní řízení probíhalo, pouze obecně uvádí, že výpovědi byly podávány u trestní komise ve F. Jednou větou se dále zmiňuje o tom, že po 10 letech žádal o rehabilitaci, opět nekonkretizuje, u kterého orgánu a s jakým výsledkem. Obsah navrhovatelova podání je zaměřen pouze na detailní popis průběhu celého fyzického ataku onoho 26. 2. 1983. Jediný doklad, který ke svému podání navrhovatel přiložil, je rozhodnutí o regresní náhradě, vydané dne 17. 2. 1984 bývalým Ú. pod sp. zn. A1 142/920/83. Tímto rozhodnutím je navrhovateli stanovena povinnost uhradit částku 100 Kčs, jakožto regresní náhradu za poškození zdraví, které utrpěl J. S. dne 26. 2. 1983.

Přípisem ze dne 5. 1. 1994 byl navrhovatel vyzván Ústavním soudem ČR k odstranění vad svého podání a současně byl poučen, že pokud ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení soudní výzvy vady podání neodstraní, bude jeho návrh podle § 43 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb. odmítnut.

Výzva k odstranění vad podání byla navrhovateli doručena dne 11. 1. 1994. Navrhovatel zareagoval na tuto výzvu přípisem ze dne 4. 1. 1994, v němž žádá Ústavní soud ČR o ustanovení obhájce pro řízení před Ústavním soudem.

Přípisem ze dne 14. 2. 1994 objasnil Ústavní soud ČR navrhovateli institut nuceného zastoupení v řízení před Ústavním soudem s tím, že navrhovatel má právo obrátit se sám přímo na ČAK se žádostí o ustanovení advokáta pro řízení před Ústavním soudem. K tomuto postupu poskytl Ústavní soud ČR navrhovateli lhůtu 60 dnů ode dne doručení soudní výzvy s tím, že současně připojil poučení, pokud v této lhůtě nebude vada podání, spočívající v nedostatku nuceného zastoupení, odstraněna bude jeho návrh podle § 43 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb. odmítnut.

Výzva k odstranění vady podání byla navrhovateli doručena dne 17. 2. 1994, lhůta k jejímu odstranění marně uplynula 17. 4. 1994.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě soudem určené tj. nejpozději do 17. 4. 1994, přičemž vzal na vědomí poučení Ústavního soudu o následcích neodstranění vad dle § 43 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb., rozhodl Ústavní soud v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) shora citovaného zákona tak, že jeho návrh odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. května 1994 prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu ČR