Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 5/94

Sp. zn.

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele Ing. F.K., zastoupeného advokátkou JUDr. H.M., o ústavní stížnosti ze dne 5. 1. 1994 došlé Ústavnímu soudu ČR dne 7. 1. 1994, proti rozsudku VS T., ze dne 30. 10. 1992, sp. zn. , ve spojení s usnesením VS P., ze dne 13. 5. 1993, sp. zn. , t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel svým návrhem namítal nesprávnost výše citovaných rozhodnutí a domáhal se jejich zrušení. V návrhu na zahájení řízení je namítáno, že pravomocnými soudními rozhodnutími - rozsudkem VS T., ze dne 30. 10. 1992, sp. zn. , ve spojení s usnesením VS P., ze dne 13. 5. 1993, sp. zn. a v řízeních, jež těmto předcházela, byla porušena navrhovatelova základní práva zaručovaná d, a to v ustanoveních a a odst. 6 y.

K ústavní stížnosti navrhovatel přiložil fotokopii sdělení GP ČR ze dne 29. 11. 1993, čj. -8, o odložení podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona proti citovaným rozhodnutím.

Vzhledem k tomu, že k ústavní stížnosti nebyla přiložena kopie usnesení vojenského kolegia VS P., sp. zn. , Ústavní soud dožádáním ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích ověřil datum nabytí právní moci citovaného usnesení, kterým je 13. květen 1993.

Podle , o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Ustanovení cit. zákona je přitom nutno vykládat ve vztahu k ustanovení , na něž je v této souvislosti přímo odkazováno.

Podle § 75 odst. 1 cit. zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Prostředkem na ochranu práva, který má na mysli § 72 odst. 2 cit. zákona, je tudíž prostředek, který zákon poskytuje stěžovateli a ne jinému orgánu. Stížnost pro porušení zákona mohl podat podle právní úpravy, účinné v době podání podnětu navrhovatele k podání stížnosti pro porušení zákona a vyřízení této stížnosti, generální prokurátor nebo ministr spravedlnosti, nikoliv však stěžovatel. Řízení o podnětu nebylo zákonem upravené, nešlo proto o prostředek ochrany práva, které stěžovateli poskytuje zákon.

Prostředkem na ochranu práva stěžovatele bylo odvolání. Rozhodnutí o odvolání nabylo právní moci dne 13. 5. 1993, takže od uvedeného dne do podání ústavní stížnosti z 5. 1. 1994 došlé Ústavnímu soudu dne 7. 1. 1994 uplynula podstatně delší doba, než kterou připouští zákon.

Z uvedeného důvodu Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost dle odmítnout jako návrh, který je podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. 5. 1994 Prof. JUDr. Vojtěch Cepl

soudce Ústavního soudu ČR