Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 18/94

Sp. zn.

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelky D. K., zastoupené advokátkou JUDr. J. O.,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Dne 27.1.1994 byla doručena Ústavnímu soudu ČR ústavní stížnost paní D. K., kterou směřuje proti rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. . Navrhovatelka kromě jiného ve své ústavní stížnosti také uvádí, že současně podala v téže věci dovolání k Vrchnímu soudu v Praze a ústavní stížnost podává jen z opatrnosti, pokud by dovolání nebylo považováno za procesní prostředek ve smyslu ust. § 75 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb., o Ústavním soudu.

Podle § 75 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb. je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje.

Je nepochybné, že dovolání je procesním prostředkem, který zákon k ochraně práva v určitých případech poskytuje. V napadené věci Ústavní soud zjistil, že nejprve Městský soud v Brně návrhu vyhověl, a to rozsudkem sp. zn. a následně Krajský soud v Brně jako soud odvolací pod sp. zn. rozhodl tak, že rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé změnil a žalobu žalobkyně zamítl.

Ústavní soud ČR, aniž by věc meritorně posuzoval, takto dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro dovolání stanovené v zák. č. 99/63 Sb. ( v platném znění). Dovolání je proto v tomto případě procesním prostředkem, který zákon k ochraně práva poskytuje ve smyslu ust. zák. č. 182/93 Sb.

Nezbylo proto, než aby Ústavní soud ČR posoudil věc jako nepřípustnou, neboť o věci jedná Nejvyšší soud ČR a nebyly dosud vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práv poskytuje. Proto také podle § 43 odst. 1 písm. f) zák. č. 182/93 Sb., návrh odmítl jako nepřípustný.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. března 1994.

JUDr. Vladimír JURKA

soudce Ústavního soudu ČR