Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 20/93

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu pana L.P., dne 18. 11. 1993 t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Podáními ze dne 25. 5. a 12. 10. t. r. obrátil se navrhovatel na Ústavní soud ČR se" žalobou" ve věci svého syna D.P. a tvrdil, že postup VOS v Brně, pokud tento soud vyslovil, že peněžitá záruka ve výši 50.000,- Kčs, kterou za svého syna složil v jeho trestní věci vedené před označeným soudem pod sp. zn. připadá státu, je nezákonný.

Protože shora označená podání navrhovatelů nesplňovala podmínky pro návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem (§ 34 odst. 1, 2 zák. 182/93 Sb.) byl navrhovatel na formální vady svého podání upozorněn a současně byl také vyzván k jejich odstranění, přičemž byl též upozorněn na přípustnost ústavní stížnosti toliko v případě, že ve zmíněné trestní věci vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu podle zákona k ochraně práva byly k dispozici (§§ 72 odst. 2, 75 odst. 1 cit. zák.). Lhůta k odstranění takto vytýkaných vad byla navrhovateli

stanovena v trvání 15 dnů a posléze k jeho žádosti o prodloužení této lhůty, byla mu prodloužena do 15. 11. 1993.

Následným podáním ze dne 15. 11. 1993 došlým Ústavnímu soudu ČR 18. 11. 1993, tedy zjevně po prodloužené lhůtě, vznesl navrhovatel "ústavní stížnost" proti usnesení VOS v Brně sp. zn. ze dne 4. 2. 1993, v níž neodstranil dříve vytýkané vady svých předchozích podání, ale toliko zdůraznil, že on i jeho syn jsou občany SR, pro které je závazná SR, připomenul, že dnem 1. 1. 1993 vznikl "samostatný státní útvar Slovenská republika" a žádal, aby bylo započato řízení ve věci protiústavnosti usnesení, jak shora je označeno.

Z usnesení VOS v Brně sp. zn. ze dne 4. února 1993 bylo zjištěno, že peněžitá záruka ve výši 50.000,- Kčs, složená navrhovatelem za jeho syna, tehdy vojína v základní službě D.P., připadla státu, přičemž z odůvodnění toho usnesení vyplývá, že D.P. se opakovaně nedostavil, ač k tomu byl řádně vyzván, k vyšetření ke znalcům z oboru psychiatrie a psychologie, přesto, že tato jeho účast na odborném vyšetření jako úkonu trestního řízení byla nutná.

Po věcné stránce tedy rozhodnutí jak VOS v Brně, tak i Vyššího vojenského soudu v Olomouci nelze zřejmě vytknout pochybení.

Za situace, jak shora je naznačena, nezbylo než o vzneseném návrhu rozhodnout, jak ve výroku usnesení se stalo, a to jednak proto, že ve lhůtě k tomu určené navrhovatel vady svého návrhu neodstranil (§ 43 odst. 1 lit. a) cit. zák.), jednak proto, že jde o návrh zjevně neopodstatněný (§ 43 odst. 1 lit. c) cit. zák.).

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. 11. 1993

JUDr. Vlastimil Ševčík

předseda senátu ÚS ČR