Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 57/93

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele P.C., zastoupeného advokátem JUDr. J.Z.,

t a k t o

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem na zahájení řízení, a to ústavní stížností se navrhovatel domáhá nálezu Ústavního soudu ČR, kterým by bylo shledáno porušení základních práv zaručených u ČR a d , tedy práva vlastnického a následně i článku 1, 3. Současně navrhuje zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 3.7.1992 sp. zn. a na něj navazujícího rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20.5.1993 sp. zn. , kterými měla být narušena výše uvedená práva.

Napadeným rozsudkem soudu prvního stupně bylo vypořádáno bezpodílové spoluvlastnictví manželů po rozvodu manželství a bylo rozhodnuto o konkrétních položkách tvořících bezpodílové spoluvlastnictví manželů a na základě řádně provedeného důkazního řízení bylo bezpodílové spoluvlastnictví manželů rozděleno s respektováním zásady, že podíly obou manželů na společném majetku jsou zásadně stejné ( ). Napadeným rozsudkem soudu II. stupně pak v rámci odvolacího řízení bylo přezkoumáno napadené rozhodnutí soudu I. stupně a jako věcně správné toto rozhodnutí bylo potvrzeno.

Navrhovatel potom v podané ústavní, stížnosti nepoukazuje na porušení základních práv a svobod daných mu u v tom smyslu, že bezpodílové spoluvlastnictví nebylo vypořádáno řádně z hlediska stejných podílů, ale namítá, že vlastnictví ke konkrétnímu předmětu mělo být určeno jiným způsobem. V této skutečnosti však nemůže být shledáváno porušení ústavního práva, protože ČR i zaručují ve vztahu k

bezpodílovému spoluvlastnictví manželů rovné podíly, nikoliv vlastnické právo k jednotlivým věcem.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nezbylo Ústavnímu soudu než podaný návrh jako zjevně neopodstatněný ve smyslu ust. § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/93 Sb. odmítnout.

Pokud jde o tvrzení navrhovatele, že některé položky nebyly zařazeny do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, nemůže se Ústavní soud tímto návrhem zabývat, protože tyto položky byly darovány navrhovateli nebo jeho rozvedené manželce a nemohou proto tvořit součást bezpodílového spoluvlastnictví manželů a mohly by tak být předmětem vlastnictví podílového. V tomto případě však navrhovatel nevyužil všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně jeho práva poskytuje a proto je podaný návrh z tohoto hlediska nepřípustný ve smyslu ust. § 43 odst. 1 písm. f) zák. č. 182/93 Sb.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. listopadu 1993

JUDr. Vladimír Jurka

soudce Ústavního soudu