Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 20/93

Sp. zn.

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem

JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. ing. J.S., 2. E.. H., 3. D.P., zastoupených advokátkou JUDr. J.Š., proti odpůrci S.,

t a k t o

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Stěžovatelé podali dne 18. 3. 1993 ústavní stížnost, která se týká vydání nemovitosti podle , o mimosoudních rehabilitacích. Uvedli, že nemovitost v roce 1957 prodali pod nátlakem družstvu J., takže se jich cit. zákon netýká, neboť podle něho se povinnost vydat věc vztahuje na ty případy, kdy věc v rozhodném období přešla na stát. Oproti tomu , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, stanoví, že oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu. Stěžovatelé navrhli, aby Ústavní soud k tomuto rozporu dvou zákonů zaujal stanovisko. Současně uvedli, že v téže věci Obvodní soud pro Prahu-východ jejich žalobu na vydání nemovitosti zamítl, avšak rozsudek jim v době podání ústavní stížnosti ještě nebyl doručen a obávají se toho, že odvolací soud rozsudek Obvodního soudu nezmění.

2 -

Ústavní soud zjistil přípisem Obvodního soudu Praha-východ ze dne 5. 10. 1993 čj. , že ve věci stěžovatelů proti S., o vydání nemovitosti bylo dne 11. 5. 1993 podáno odvolání stěžovatelů (žalobců) a spis je v současné době s odvoláním u Krajského soudu v Praze.

Podle ust. o Ústavním soudu ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, protože v souzené věci dosud probíhá soudní řízení u obecného soudu. Ústavní stížnost byla tedy podána předčasně.

Ústavní stížnost neobsahuje dále konkrétní návrh (petit), který by jednoznačně vyslovil, čeho se stěžovatelé domáhají (§§ 72 odst. 3, 34 odst. 1 cit.zákona) . Až v závěru ústavní stížnosti uvádějí, že se obracejí na Ústavní soud, který je zákonem zmocněn k řešení rozporů mezi zákony stejné právní síly, aby zaujal k této situaci patřičné stanovisko a případně z toho vyplývající ústavní nález (je tím míněn namítaný rozpor a ) . Takovou kompetenci však Ústavní soud nemá, neboť v y, který taxativně upravuje výlučné kompetence Ústavního soudu, uvedena není. V tomto rozsahu jde tedy o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.

Pro úplnost se dodává, že Ústavní soud podle písm. a) y rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle č1. 10. Návrh na zrušení zákona ve smyslu tohoto ustanovení však podán nebyl.

Proto Ústavní soud ústavní stížnost odmítl ( , f) , ) .

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. 10. 1993

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj