Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 14/99

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele B. V., zastoupeného JUDr. P. C., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 10. 1998, čj. - 51,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížnost stěžovatele ze dne 8. 1. 1999 napadá v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 31. 10. 1997, čj. - 37, v napadených výrocích I. a IV. tak, že žaloba, aby žalovaný ing. J. T. byl povinen žalobci - navrhovateli - zaplatit Kč 48 003,40 se 17% úrokem od 1. 3. 1994 do zaplacení, byla zamítnuta s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Stěžovatel má za to, že soud I. stupně, který vyhověl jeho žalobě, na rozdíl od soudu odvolacího, věc posoudil po právní stránce správně. K převzetí práv a závazků žalovaného společností T. L., s. r. o., dle stěžovatele nedošlo ani na základě společenské smlouvy a nevyplývá ani z předávacího protokolu ze dne 18. 12. 1994. Stěžovatel dovodil, že napadený rozsudek je v rozporu s články 36 odst. 1 a 38 odst. 2 d a článkem 90 y ČR.

Ve své ústavní stížnosti stěžovatel vytýká krajskému soudu nesprávné právní posouzení věci a že v rozporu s ustanovením nepostihl celou skutkovou podstatu převzetí dluhu. Vesměs opakuje argumenty, které uplatnil v průběhu odvolacího řízení.

Ústavní soud při projednávání návrhu stěžovatele vycházel z toho, že není součástí soustavy obecných soudů a nevykonává přezkumné pravomoci v tom smyslu, že by byl další instancí v systému všeobecného soudnictví. Jeho pravomoc je zaměřena na zjištění, zda napadeným rozhodnutím byla porušena základní práva nebo svobody stěžovatele zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR. Z rozhodnutí krajského soudu však z poučení zjistil, že proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 8. 10. 1998 měl stěžovatel možnost podat dovolání a že této možnosti nevyužil.

Ústavní soud tak musel dospět k závěru, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ve smyslu ,o Ústavním soudu. Soudce zpravodaj byl proto nucen považovat návrh ústavní stížnosti za nepřípustný, a proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. prosince 1999 JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu