Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 517/99

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti J. G. a K. H., obě zastoupené JUDr. Z. L., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. srpna 1999, sp. zn. , ve spojení s usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 21. června 1999, sp. zn. ,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 22. října 1999 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, ve lhůtě dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), kterou stěžovatelky brojily proti shora uvedenému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvého stupně o předběžném opatření, kterým bylo stěžovatelkám zakázáno, dle ustanovení , činit jakékoliv právní úkony, jimiž by byly zcizovány či zastavovány uvedené nemovitosti stěžovatelek.

V uvedeném postupu stěžovatelky shledávají porušení svých základních práv zaručených v d (dále jen " "), konkrétně v y, zaručujícím každému vlastnit majetek a dle y, který zaručuje, že vyvlastnění či nucené omezení vlastnického práva je možné jen ve veřejném zájmu, a to za náhradu.

Ústavní soud si vyžádal vyjádření účastníka řízení - Krajského soudu v Českých Budějovicích, za který se vyjádřila předsedkyně senátu 5 Co, která uvedla, že postup soudů obou stupňů vycházel z ustanovení , tedy omezení bylo v souladu se zákonem. Nárok navrhovatelek předběžného opatření byl u soudu osvědčen a proto účastník navrhl, aby Ústavní soud ústavní stížnost odmítl.

Po zvážení obsahu předložených skutečností dospěl Ústavní soud k následujícím závěrům.

ve svém ustanovení poskytuje dostatečnou ochranu strany dotčené předběžným opatřením. Vzhledem ke skutečnosti, že předběžné opatření má toliko mezitímní charakter, je podání ústavní stížnosti předčasné. Řízení ve věci samé pokračuje před obecným soudem a po jeho skončení pravomocným rozhodnutím a po vyčerpání všech procesních prostředků, které k ochraně práva poskytuje, teprve by mohlo podání ústavní stížnosti přicházet v úvahu.

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti dle y ČR a není další soudní instancí. Není proto ani oprávněn hodnotit a přezkoumávat rozhodnutí obecných soudů, zvláště procesní povahy, pokud současně nenastal zásah do u zaručených základních práv a svobod ( lit. d) y). Pokud jde o napadené usnesení, jedná se o rozhodnutí procesní povahy, u kterého lze sice připustit, že do jisté míry mění pozici stěžovatelek, nejsou však ještě dotčena jejich hmotněprávní oprávnění či povinnosti, natož pak práva u zaručená. K takovému zásahu může dojít až rozhodnutím ve věci samé, proti kterému je právo na soudní ochranu zaručeno. Za daného stavu věcí nelze proto považovat ústavní stížnost za opodstatněný a adekvátní prostředek ochrany práv stěžovatelek.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti, Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nutné odmítnout, a to podle ustanovení § 43 odst. 1 lit. e) zákona, jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 22. prosince 1999

JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj