Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 573/99

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci navrhovatele R.B., zastoupeného JUDr. J. G., advokátkou, proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 19. 10. 1999, čj. Km-63/PK-99,

t a k t o :

N á v r h s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel podal dne 22. 11. 1999 návrh na zahájení řízení, který byl Ústavnímu soudu doručen o den později. V předmětném návrhu brojil proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 19. 10. 1999, čj. Km-63/PK-99, s tvrzením, že jím byla porušena jeho základní práva. Z návrhu vyplývá, že rozhodnutím Policie ČR Okresního ředitelství ve Frýdku-Místku ze dne 5. 1. 1999, č. 669/1999, bylo podle písmeno d) , o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, rozhodnuto o jeho propuštění ze služebního poměru.

Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel odvolání, které bylo dne 26. 2. 1999, rozhodnutím ředitele Policie ČR správy Severomoravského kraje, čj. 242, zamítnuto.

Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel návrh na přezkum rozhodnutí Ministerstvu vnitra ČR. To pak dne 19. 10. 1999, pod čj. Km-63/PK-99, uvedený návrh zamítlo. Z přípisu právní zástupkyně navrhovatele ze dne 8. 12. 1999, který učinila na vyzvání Ústavního soudu, vyplývá, že navrhovatel se v předmětné věci neobrátil na obecný soud.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na obnovu řízení.

Předmětem souzeného návrhu jsou otázky související se skončením služebního poměru příslušníka Policie ČR podle Podle písmeno a) tohoto zákona policista může podat u soudu návrh na přezkoumání rozhodnutí služebního funkcionáře o propuštění ze služebního poměru podle nebo d). Návrh na přezkoumání rozhodnutí soudem je možno podat až po vyčerpání opravného prostředku podle , a to ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.

Opravný prostředek proti rozhodnutí orgánu prvého stupně - ředitele Policie ČR okresního ředitelství Frýdek-Místek - ze dne 5. 1. 1999, č. 669/99, navrhovatel nepochybně podal a odvolací orgán - ředitel Policie ČR správy Severomoravského kraje - je dne 26. 2. 1999 rozhodnutím, čj. 242/99, zamítl. Toto zamítavé rozhodnutí však navrhovatel nenapadl správní žalobou, nýbrž mimořádným opravným prostředkem, návrhem na přezkum rozhodnutí Ministerstvu vnitra ČR. Uvedenou správní žalobu, podanou ve smyslu písmeno a) , je přitom třeba považovat za procesní prostředek, který zákon k ochraně navrhovatelova práva poskytuje.

Z výše uvedeného vyplývá, že navrhovatel před podáním návrhu Ústavnímu soudu nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje a Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh podle písmeno e) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustný, odmítnout.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. prosince 1999