Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 374/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci ústavní stížnosti M.Č., zastoupeného advokátem Mgr. J.H., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci, č.j. , ze dne 1.7.1998 a dále proti usnesení téhož soudu, sp. zn. , ze dne 1.7.1998, takto:

Návrh se odmítá. Odůvodnění :

Navrhovatel podal dne 26.8.1998 k Ústavnímu soudu návrh označený jako ústavní stížnost. Ve svém návrhu se navrhovatel odvolává proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1.7.1998, sp. zn. , kterým byla zamítnuta stížnost navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně o propuštění z vazby, a dále proti usnesení téhož soudu ze dne 1.7.1998, sp. zn. , kterým byla zamítnuta stížnost navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně, že předseda senátu JUDr. L.L. není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci stěžovatele M.Č. a spol., vedené u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. .

Stěžovatel se ve své stížnosti domáhá, aby Ústavní soud prozkoumal postup orgánů činných v trestním řízení, vedeném proti jeho osobě a aby zjednal nápravu. Podle jeho názoru mělo dojít k porušení jeho základních práv a svobod, zakotvených v d. Toto porušení spatřuje navrhovatel v nezákonném postupu při zajištění a zadržení jeho osoby, ke kterému mělo dojít postupně ve dnech 15.2. a 16.2. 1995. Navrhovatel namítá porušení , o Policii ČR, v tehdy platném znění, dále ustanovení § 75 trestního řádu, a porušení ústavně zaručených práv a svobod podle článku 8 odst. 2 a 3 d.

Dále uvádí, že usnesení Městského soudu v Brně ze dne 18.2.1995, sp. zn. , mělo být zrušeno. Od toho pak dovozuje, že měla být zrušena všechna následující usnesení obecných soudů, týkající se jeho vazby, neboť posléze byl na základě porušení svého písemného slibu znovu vzat do vazby usnesením Městského soudu v Brně ze dne 6.9.1996, sp. zn. . Tomuto vzetí do vazby také

mělo předcházet zatčení, které se dle názoru navrhovatele rovněž neshodovalo se zákonem.

Dále k věci už jen namítá, že Vrchní soud v Olomouci propustil z vazby oba jeho údajné spoluobviněné, čímž mělo být porušeno ustanovení § 150 odst. 2 trestního řádu.

Soudce zpravodaj po přezkoumání ústavní stížnosti dospěl k závěru, že stížnost ve skutečnosti směřuje proti postupu zajištění a zadržení osoby stěžovatele ve dnech 15.2. a 16.2.1995 a proti usnesením souvisejícím se vzetím jeho osoby do vazby, a to usnesení Městského soudu v Brně ze dne 18.2.1995, sp. zn. , kterým byl ponechán na svobodě na základě složeného písemného slibu s tíhl, že trvají důvody vazby dle § 67 písm. a) trestního řádu, a usnesení téhož soudu ze dne 6.9.1996, sp. zn. , kterým byl vzat do vazby. Ve vztahu k usnesením Vrchního soudu v Olomouci, uvedeným v petitu ústavní stížnosti, je nutno jejich uvedení v návrhu označit jako za účelové, neboť proti nim ústavní stížnost ve skutečnosti nesměřuje.

Ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, pro podání ústavní stížnosti stanoví lhůtu 60 dnů, která počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Ve vztahu k postupu zajištění a zadržení stěžovatele, který je předmětem ústavní stížnosti, tato lhůta již uplynula.

Ve vztahu k usnesením Městského soudu v Brně, která tvoří další předmět návrhu, je nutno konstatovat nepřípustnost ústavní stížnosti, neboť vůči nim nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva navrhovatele poskytuje, jak to vyžaduje .

Podle , ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mino ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání. Stejně tak učiní, a to podle písm. e) téhož ustanovení cit. zákona, jde-li o návrh nepřípustný.

Z uvedených důvodů soudci zpravodaji nezbylo, než rozhodnout, jak uvedeno ve výroku usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

Vojtěch Cepl

soudce Ústavního soudu

V Brně dne 14. prosince 1999