Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 498/99

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr. Vladimíra Paula a JUDr. Antonína Procházky, ve věci ústavní stížnosti K. K., zastoupeného JUDr. I. R., advokátem, proti usnesení Policie České republiky, obvodního oddělení Teplice ze dne 7. 9. 1999, čj. ORTP-2580/TP-TČ-98, a usnesení Okresního státního zastupitelství v Teplicích ze dne 24. 9. 1999, čj. 388/99-2, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

Odůvodnění:

Stěžovatel se svou včas podanou ústavní stížností domáhá zrušení shora označených usnesení Policie ČR, obvodního oddělení Teplice a Okresního státního zastupitelství v Teplicích s tím, že těmito rozhodnutími byl porušen d a dále ústavní práva občana, která dále nekonkretizuje.

Skutková a právní stránka ústavní stížnosti spočívá v následujících skutečnostech. Stěžovatel podal prostřednictvím svého právního zástupce dne 10. 8. 1998 podnět k prošetření, zda nedošlo ke spáchání trestného činu zpronevěry podle § 248 trestního zákona, případně trestného činu podvodu na Policii ČR, obvodní oddělení Teplice. Stěžovatel v tomto podnětu uvádí, že dne l. 9. 1997 předal do opravy podnikateli T. B. kompresor FINI 400. T.B. termín opravy nedodržel a stěžovateli kompresor nevrátil. Policie ČR, obvodní oddělení Teplice, provedlo v celé věci šetření a usnesením ze dne 7. 9. 1999, čj. ORTP-2580/TP-TČ-98, věc odložilo s tím, že ve věci nejde o podezření z trestného činu, ani přestupku a věc nelze vyřídit jinak. Proti tomuto usnesení podal právní zástupce stěžovatele JUDr. I. R. stížnost podle ustanovení 5 141 trestního řádu, nebot' stěžovatel nesouhlasil se závěry uvedenými v napadeném usnesení. Okresní státní zastupitelství v Teplicích usnesením ze dne 24. 9. 1999, čj. 388/99-2, stížnost podle ustanovení 5 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu zamítlo, nebot' byla podána osobou neoprávněnou.

I

Stěžovatel v ústavní stížnosti jednak namítá, že mu nebylo umožněno využít právní pomoci advokátem a jednak, že podnět k prošetření je odmítnut z důvodů, které dle jeho názoru neberou zřetel na skutečnost, že jako podnikatel svěřil věc k provedení služby (opravy) jinému podnikateli, který má povinnosti dané zákonem. Současně namítá, že usnesení státního zastupitelství chápe podnět k prošetření podezření z trestného činu pouze jako akt poškozeného domoci se touto cestou své věci. Přitom ale se nejedná o zastupování poškozeného, jde o zastupování občana a poškozeného zároveň, a to na základě plné moci v rámci celého řízení o podnětu pro podezření ze spáchání trestného činu. Ignoraci této skutečnosti chápe stěžovatel i jeho právní zástupce jako porušení ústavního práva občana, kdys podnět k prošetření a uplatnění nároku jsou dva zcela rozdílné právní úkony.

Ústavní soud si vyžádal spisy vedené ve sporné věci spolu s vyjádřením účastníků řízení.

Policie ČR, obvodní oddělení Teplice, ve svém vyjádření ze dne 24. 11. 1999 k věci sdělilo, že v době od 9. 9. 1998 do 7. 9. 1999 prošetřovalo trestní oznámení stěžovatele ve věci nevrácení kompresoru FINI 400 v hodnotě 21 428 Kč z opravny po provedení záruční opravy, kdy majitel prodejny - půjčovny T. B. tento omylem zapůjčil osobě jménem R. Š., kterému pak byl následně odcizen. K samotnému rozhodnutí policejní orgán uvádí, že i když by jednání T. B. vykazovalo zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu zpronevěry dle § 248 odst. 1 a 2 trestního zákona, nepodařilo se v průběhu šetření prokázat subjektivní stránku tohoto trestného činu, tj. úmysl přisvojit si cizí věc a způsobit tak škodu na cizím majetku nikoli nepatrnou. Pokud se týká uplatnění namítaného práva JUDr. I. R., je nutno v tomto směru uvést, že tento měl své právo - zúčastnit se všech úkonů - realizovat žádostí u policejního orgánu, který prošetřování trestního oznámení prováděl, obdobně jako obhájce v přípravném řízení. Takovou žádost však JUDr. I.R. po celou dobu prošetřování věci u policejního orgánu nepodal.

Okresní státní zastupitelství v Teplicích ve svém vyjádření ze dne 19. 11. 1999 sdělilo, že stížnost byla zamítnuta podle ustanovení § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu, nebot' byla podána osobou neoprávněnou, což bylo dovozeno z ustanovení § 51 trestního řádu. Podle této právní normy, v souladu s komentářem k trestnímu řádu a běžnou praxí, byla stížnost bez dalšího z formálních důvodů zamítnuta, nebot' stížnostní orgán není oprávněn z podnětu takové stížnosti napadené usnesení meritorně přezkoumávat. Názor Okresního státního zastupitelství v Teplicích se jednoznačně přiklání k tomu, že zmocněnec zúčastněné osoby nemůže vykonávat oprávnění podle § 51 trestního řádu jménem zúčastněné osoby, nikoli však sám. V daném případě, s ohledem na obsahovou a formální stránku stížnosti ze dne 14. 9. 1999, aplikovalo Okresní státní zastupitelství v Teplicích obě normy tak, že stížnost byla podána zmocněncem a proto zvolilo zamítavé rozhodnutí.

Podle ustálené rozhodovací praxe nepřísluší ústavnímu soudu posuzovat věcnou správnost či zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné moci, nebot' jeho pravomoci vymezené jak y ( ), tak ( ), sledují zásadně jen otázky ochrany ústavnosti a v podstatě stejným způsobem vymezují podmínky jeho ingerence do

rozhodovací činnosti těchto orgánů.

Možno tedy konstatovat, že přezkoumáním skutkového stavu, předložených listinných důkazů a posouzením právního stavu, došel Ústavní soud k závěru, že

2

3

ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, když neshledal porušení žádného z ústavních principů trestního řízení ani ochrany vlastnického práva.

Shromážděné důkazy totiž nesvědčí ani o postupu protizákonném, když nelze dovodit, že by orgány činné v trestním řízení, o jejichž rozhodnutí v daném případě jde, ze zjištěných důkazů vyvodily zcela nepřiměřené právní úvahy. S ohledem na zjištěné skutečnosti lze konstatovat, že Policie ČR, Obvodní oddělení v Teplicích, se věcí podrobně zabývalo a z výsledků šetření nedovodilo závěr o spáchání trestného činu. Okresní státní zastupitelství v Teplicích poté postupovalo v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu a podanou stížnost zamítlo. Odložení trestní věci nemá za následek zánik nároku na uplatnění ochrany u nestranného soudu, není rozhodnutím ve věci samé a nebrání v případném uplatnění nároku stěžovatele žalobou v řízení občanskoprávním.

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavní soud mino ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou, podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 15. prosince 1999

Vojtěch Cepl

předseda senátu Ústavního soudu

3