Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 343/99

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti J. D., zastoupené JUDr. J. J., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 1999, sp. zn. a rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 7. 10. 1998, č.j. -24,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 14. 7. 1999 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 1999, sp. zn. a rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 7. 10. 1998, č.j. -24, jimiž byl pravomocně zamítnut návrh stěžovatelky na určení, že smlouva o nájmu nebytových prostor a spolupráci při zajišťování servisu, uzavřená dne 22. 7. 1996 mezi J. D. a J. H., je neplatná. Současně byl zamítnut návrh stěžovatelky, aby proti napadenému rozsudku krajského soudu bylo připuštěno dovolání za účelem posouzení otázky zásadního právního významu, tj. existence aktivní legitimace stěžovatelky k podání návrhu na určení neplatnosti smlouvy v situaci, kdy sama účastníkem této smlouvy není.

Stěžovatelka je přesvědčena, že postupem obou soudů bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu zakotvené v d ("Listina"), byla poškozena na svých právech a byla jí zmařena možnost domáhat se náhrady škody vzniklé nařízeným předběžným opatřením Okresního soudu v Novém Jičíně, přičemž poukázala na a 3 y. Aniž by svá tvrzení odůvodnila řádnou ústavněprávní argumentací uvedla, že porušení spatřuje v tom, že dle jejího názoru obecné soudy odepřely projednat její žalobu na určení neplatnosti nájemní smlouvy za situace, kdy v řízení o žalobě na vyklizení nemovitosti dochází k průtahům, když téměř po dvou letech nebylo dosud v této věci jednáno, takže lze důvodně očekávat, že žaloba bude okresním soudem projednána až poté, kdy již platnost uzavřené smlouvy o nájmu skončí (v lednu 2000). Z toho dovozuje, že naléhavý právní zájem na určení neplatnosti byl za takové situace dán, neboť žalobou na vyklizení nemovitostí není schopna se svého práva dovolat, a požádala o přednostní projednání své věci Ústavním soudem ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, dospěl Ústavní soud k názoru, že stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí k ochraně jejího práva poskytuje, a tudíž se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Jak vyplývá z napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, odvolací soud nevyhověl návrhu stěžovatelky na vyslovení přípustnosti dovolání, nicméně svým postupem stěžovatelka vytvořila stav, kdy mohla využít dovolání ve smyslu (obdobně viz usnesení , publikované pod č. 36 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazek 10).

Kromě toho Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelka nebyla zbavena práva na soudní ochranu. Zamítnutí žaloby pro nedostatek věcné aktivní legitimace, jak se v dané věci stalo, je v souladu s ustálenou judikaturou obecných soudů a je též konformní s dosavadní judikaturou Ústavního soudu (viz např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 20. 6. 1995,

sp. zn.

, zveřejněný pod č. 35 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 3). Okresní soud v Novém Jičíně posoudí v jiném řízení, vedeném u něho pod sp. zn. , spornou věc jako otázku předběžnou.

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zákona jako nepřípustný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. prosince 1999

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj