Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 268/99

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky B. V., a. s., zastoupené předsedou představenstva M. O., právně zastoupené JUDr. B. T., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. března 1999, sp. zn. , rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. října 1997, sp. zn. , a rozhodnutí Okresního úřadu, okresního pozemkového úřadu v Jindřichově Hradci ze dne 14. srpna 1998, sp. zn. PÚ 3432/98-HOL, mimo ústní jednání dne 1. 12. 1999 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností podanou dne 1. června 1999, a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1, § 34 odst. 1, 2, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 2 a 4 zák. č.

, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona], napadla stěžovatelka rozhodnutí obecných soudů (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. října 1997 - -26 a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. března 1999 - -14) a spolu s nimi též rozhodnutí správního orgánu (Okresního úřadu, okresního pozemkového úřadu v Jindřichově Hradci ze dne 14. srpna 1998 -

PÚ 3432/98-HOL) a tvrdila, že jak správní orgán, tak také oba obecné soudy svými rozhodnutími porušily její ústavně zaručené právo na soudní ochranu ( d) a dále také práva plynoucí z a z d; podle tvrzení ústavní stížnosti stalo se tak tím, že všechny orgány veřejné moci proti danému stavu (zastavené pozemky) určily, že vlastníkem (v řízení blíže označených a popsaných) nemovitostí v kat. úz. J. je oprávněná osoba [ , ve znění pozdějších předpisů], resp. že obecné soudy rozhodnutí správního orgánu potvrdily. Aniž by svá tvrzení co do porušení ústavně zaručených práv blíže rozvedla, v (opakované) polemice s rozhodovacími důvody ústavní stížností napadených rozhodnutí stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud svým nálezem všechna rozhodnutí orgánů veřejné moci (viz shora) zrušil.

Ústavní stížnost je podána po lhůtě stanovené zákonem.

Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. března 1999

( -14) vešel do právní moci dnem 2. dubna 1999 a dle opakovaného sdělení zástupce stěžovatelky byl doručen téhož dne.

Rozsudek Městského soudu v Praze ( -26) vešel do právní moci dnem

8. prosince 1997 a nejpozději k tomu datu musel být stěžovatelce doručen, přičemž jde

o rozsudek, jímž jemu předcházející rozhodnutí správního orgánu (zjišťující, že navrhovatel není oprávněnou osobou) bylo zrušeno se závazným právním názorem ( ), že nejde o pozemky zastavené státem, které by bránily zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku a s pokynem, aby řízení (ve směru obecným soudem naznačeném) bylo doplněno.

Ústavní stížnost lze podat v zákonem určené lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 2 al. 1, 2 zákona); jestliže rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích byl stěžovatelce (jejímu právnímu zástupci) doručen dne 2. dubna 1999 a jestliže (podle podacího razítka pošty) byla ústavní stížnost svěřena k poštovní přepravě dne 1. června 1999, je zřejmé, že se tak stalo v 61. den, tedy již po zákonem stanovené lhůtě.

Je-li návrh (ústavní stížnost) podán Ústavnímu soudu po lhůtě stanovené zákonem, jde o procesní překážku, která již sama o sobě vylučuje návrh z meritorního přezkumu [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona]; opožděně podaná ústavní stížnost byla proto odmítnuta, aniž by se jevila potřeba zabývat se úvahou, zda vůbec byla přípustná vůči rozsudku Městského soudu v Praze (viz vpředu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 1. prosince 1999