Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 320/99

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci stížnosti stěžovatele F. K., zastoupeného JUDr. F. B., advokátem, proti rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 25. 3. 1999, čj. - 32,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel napadá shora citovaný rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově, kterým bylo rozhodnuto ve věci přezkoumání rozhodnutí členské schůze Mysliveckého sdružení H. o jeho vyloučení z tohoto občanského sdružení. Domnívá se, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno jeho "občanské právo a svoboda", což dále nespecifikuje. Navrhuje, aby jak rozhodnutí Mysliveckého sdružení, tak rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově, byl zrušen.

Ve věci je třeba nejdříve konstatovat, že Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví a nezkoumá celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí. Neposuzuje ani stanoviska a výklady obecných soudů ke konkrétním zákonným ustanovením ani jejich právní úvahy, názory a závěry, pokud nejde o otázky základních práv a svobod. Jeho úkolem taktéž není zabývat se eventuálním porušením běžných práv fyzických nebo právnických osob chráněných obyčejným zákonodárstvím, pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle y ČR. Stěžovatel se ze svou věcí obrátil podle , ve znění pozdějších předpisů, o sdružování občanů, na příslušný okresní soud, aby jeho návrh na přezkoumání rozhodnutí členské schůze posoudil. Okresní soud tak po velmi důkladné úvaze učinil, ale stěžovateli nevyhověl. Ústavní soud se seznámil s jeho rozhodnutím a žádné porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavními předpisy nezjistil a ani stěžovatel v tom směru žádnou stížnost neuplatnil. Považoval proto návrh ústavní stížnosti za návrh podaný někým zjevně neoprávněným a návrh ústavní stížnosti odmítl.

Pokud jde o námitky, týkající se chování soudce obecného soudu, podle ustanovení , o soudech a soudcích, je možné podávat stížnosti na nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti v řízení před soudem (podrobnosti postupu pak stanoví a násl. zákona ČNR č. ). Stěžovatel však takovou stížnost nepodal a nevyužil tak všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

Co se týká protokolů, resp. tvrzené "manipulace" zápisů do nich, i zde Ústavní soud dospěl k závěru, že v této části je nutno ústavní stížnost považovat za návrh nepřípustný, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Takový závěr je opodstatněn ustanovením , z něhož vyplývá, že účastník řízení může navrhnout, aby protokol byl doplněn nebo aby bylo upraveno jeho znění - o návrhu pak rozhoduje předseda senátu usnesením.

Obecně je pak třeba konstatovat, že rozsah práva na spravedlivý proces, jak vyplývá z a z dalších ustanovení d, není možné vykládat tak, jako by se garantoval úspěch v řízení. Právo na spravedlivý proces neznamená, že je jednotlivci zaručováno přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí, podle jeho názoru odpovídající skutečným hmotněprávním poměrům, ale je mu zajišťováno právo na spravedlivé občanské soudní řízení, v němž se uplatňují všechny zásady správného soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy.

Vzhledem k uvedeným důvodům soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle a písm. e) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh ústavní stížnosti odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. prosince 1999 JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu