Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 449/99

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 9. prosince 1999 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti Z. V., zastoupené JUDr. J. V., advokátkou, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. května 1999, č. j. -31, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka podala dne 11. září 1999 ústavní stížnost, směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -31. Uvedla, že označený soud, který potvrdil rozhodnutí Okresního úřadu České Budějovice, okresního pozemkového úřadu ze dne 27. března 1998, č. j. OPÚ/R-270/98/332/93, podle jejího přesvědčení zasáhl do práva, zaručeného d, když jí nebyl přiznán nárok na vydání nemovitostí. Poukázala na okolnosti, za nichž manželé V., jako její právní předchůdci, nemovitosti kupovali a na situaci, za které nedošlo k zápisu jejich vlastnictví do pozemkové knihy.

Podle , ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y.

Z obsahu spisu Městského soudu v Praze sp. zn. zásah do práv stěžovatelky shledán nebyl. Jak vyplývá z rozsudku ze dne 21. května 1999 a jeho přiléhavého a vyčerpávajícího odůvodnění navrhovatelka neprokázala vlastnictví k nemovitostem svých právních předchůdců v rozhodné době, tj. vlastnictví k nemovitostem, k nimž uplatnila tvrzený restituční nárok s poukazem na Soud se také vypořádal s námitkou, vztahující se ke splnění podmínek nezbytných k převodu nemovitostí v době účinnosti zákona č. 60/1951 Sb. a je třeba uvést, že restituční zákon neobsahuje

ustanovení, umožňující zkoumat a hodnotit tyto podmínky, které v rozhodné době pro platnost smlouvy o převodu nemovitostí, a tedy pro nabytí vlastnictví k nim, bylo nutno splnit.

S ohledem na uvedená zjištění byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. prosince 1999