Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 311/99

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 9. prosince 1999 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti J. K. zastoupeného JUDr. J. V., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. -30, ze dne 28. dubna 1999, a Okresního soudu v Děčíně č. j. -19, ze dne 27. října 1998, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Návrhem, podaným 24. června 1999, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. dubna 1999, č. j. -30, a Okresního soudu v Děčíně ze dne 27. října 1998, č. j. -19. Uvedl, že podle jeho přesvědčení označenými rozsudky bylo porušeno jeho základní právo zaručené u, když soudy vyhověly žalobě na určení vlastnictví k nemovitostem, které byly předmětem kupní smlouvy, uzavřené dne 22. dubna 1994, když i po vznesené námitce promlčení dospěly k závěru, že došlo platně k odstoupení od smlouvy a určily, že žalobce je vlastníkem označených nemovitostí.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, senát jej, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, odmítne [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížnosti, rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 27. října 1998, č. j. -19, a Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. dubna 1999, č. j. -30, nebylo zjištěno pochybení soudů při aplikaci ustanovení , a občanského zákona a nebyl shledán ani zásah do práv stěžovatele, zakotvených v d.

S ohledem na lhůtu, v níž měl stěžovatel plnit, a den, kdy došlo věřitelem k odstoupení od smlouvy, soudy k námitce promlčení, vznesené stěžovatelem, nepřihlédly důvodně.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. prosince 1999