Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 183/99

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky o návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem navrhovatele R. R., zast. JUDr. J. S., advokátem, ve věci usnesení Okresního státního zastupitelství Teplice ze dne 8. 2. 1999, sp. zn. ,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel brojí svým návrhem na zahájení řízení před Ústavním soudem proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Teplicích ze dne 8.2. 1999, č.j. -3, kterým dle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu (dále tr.ř.) byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení vyšetřovatele Okresního úřadu vyšetřování v Teplicích ze dne 6. 10. 1998, sp. zn. OVV 1184/98. Tímto rozhodnutím byla podle § 159 odst. 1 tr.ř. odložena věc spočívající v oznámení podezření z trestných činů podaného navrhovatelem. Jednalo se o podezření z trestných činů neoprávněného zásahu do práva k domu nebo bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 trestního zákona (dále tr. zák.), podvodu dle § 250 odst. 1, 3 tr. zák., nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení dle § 148 tr. zák., porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 255 odst. 1, 2, 3 tr. zák. zkreslování údajů hospodářské a obchodní evidence dle § 125 odst. 1, 3 tr. zák., neodvedení daně, pojistného na soc. zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 147 tr. zák. a křivého obvinění dle § 174 odst. 1, 2 tr. zák. Tato oznámení směřovala proti osobě ing. J. M. a ten se jich měl dopustit jednáním spojeným s jeho oprávněními jako jednatele a společníka ve společnostech v uvedeném rozhodnutí označených. Předmětná věc byla uvedeným usnesením odložena s tím, že ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Proti uvedenému rozhodnutí podal navrhovatel stížnost, která byla (jak již uvedeno) státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v Teplicích zamítnuta. V jejím odůvodnění je zaujat postoj k jednotlivým oznámením (spatřovaným trestným činům) s tím, že jednak nebyl prokázán úmysl a s ohledem na stav ve financích R. komínová technika, s.r.o. R. montáž komínů s.r.o. a nelze mít ani za to, že stupeň nebezpečnosti činu pro společnost dosáhl intenzity požadované tr. zákonem a mohl tak být považován za trestný čin. V daném případě se jedná (na základě prošetření oznámení) o spor, který nese znaky sporu občansko-právního či obchodně-právního.

Proti uvedenému rozhodnutí podal navrhovatel návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem s tím, že postupem označených orgánů činných v trestním řízení byla zasažena jeho základní práva, konkrétně právo na spravedlivý proces dle d (dále ), jakož i právo na svobodné podnikání dle y, stejně jako jeho právo vlastnit majetek dle y. V návrhu jsou znovu opakované skutkové okolnosti uvedené již prvotně v trestním oznámení, bez bližší argumentace, která by se vztahovala k namítaným základním právům či svobodám. Konečně je i namítáno, že o stížnosti proti uvedenému rozhodnutí vyšetřovatele rozhodovala státní zástupkyně, která je dle jeho názoru podjatá a její činnost v uvedené věci není možno posuzovat jako nestrannou, ale stranící ing. M. Proto také navrhl uvedené rozhodnutí Okresního státního zastupitelství v Teplicích zrušit.

K podanému návrhu se vyjádřil na výzvu Ústavního soudu okresní státní zástupce v Teplicích. Ve svém vyjádření však stanovisko k samotnému odložení věci neuvedl a zabýval se pouze otázkou namítané podjatosti státní zástupkyně, která rozhodla o podané stížnosti do usnesení vyšetřovatele o odložení věci. Dovozuje, že námitka podjatosti neobstojí, protože státní zástupkyně rozhodovala objektivně a v souladu s trestně právními předpisy. Ohledně pozvánky na valnou hromadu popsaných společností, ty byly zaslány po provedené cenzuře, a to s ohledem na tehdy existující vazební důvody shledané u navrhovatele [§ 67 odst. 1 písm. b) tr.ř.]. Uzavřel, že státní zástupkyně, o jejíž podjatosti je pochybováno, rozhodovala vícekráte ve věci navrhovatele a ing. M. a jejich vzájemných obvinění a pokud bylo rozhodnuto ve prospěch navrhovatele, ten nikdy námitky o její případné podjatosti nevznášel.

Po zvážení všech shora uvedených skutečností, stejně jako těch, které plynou ze spisových materiálů (spis Okresního státního zastupitelství v Teplicích, sp. zn. , spis OÚV v Teplicích, sp. zn. ČVS: OVV 1184/98) i z rozhodnutí v nich učiněných dospěl Ústavní soud vycházeje i z argumentace navrhovatele a účastníka řízení k závěru, že podaný návrh je zjevně neopodstatněný. Především nutno opakovaně zmínit, že Ústavní soud není oprávněn přezkoumávat rozhodnutí státního zastupitelství, když není součástí jeho soustavy stejně jako soustavy obecných soudů. Do rozhodování učiněné v rámci těchto státních orgánů může (je oprávněn) zasáhnout pouze a jenom tehdy, je-li takto porušeno základní právo či svoboda vymezené ústavně právními předpisy nebo mezinárodními smlouvami z hlediska y ČR. V daném případě se tak nestalo, když rozhodnutí příslušných orgánů o odložení věci ( tr.ř.) nelze označit za takové, které by neslo znaky protiprávnosti či dokonce protiústavnosti. Z označených spisových materiálů je zřejmé, že podaným trestním oznámením se příslušné orgány zabývaly a z nich vyvozené závěry nelze odmítnou s tím, že by nekorespondovaly s odpovídajícím způsobem zjištěnými skutečnostmi. Závěry učiněné příslušnými orgány nelze pokládat za takové, které se zjištěnými skutečnostmi byly v rozporu. Do takto vyvozených úvah nemá Ústavní soud důvod zasahovat, když jak řečeno ani ústavně právní rovina jimi zasažena nebyla, a to ani z hlediska namítaných základních práv a svobod. Příslušné orgány užily postup stanovený zákonem, právo na svobodné podnikání zasaženo nebylo, stejně jako omezení vlastnických práv, a to takovým způsobem, že by byla namístě úvaha o protiprávnosti či protiústavnosti postupu označených orgánů.

Ve světle uvedených skutečností se výhrada navrhovatele stran nejasně uváděné námitky podjatosti vůči státní zástupkyni rozhodující ve věci jeví jako irelevantní, a proto se jí Ústavní soud ani nezabýval.

S ohledem na uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než podaný návrh, jako zjevně neopodstatněný, podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. prosince 1999

JUDr. Vlastimil Ševčík

předseda senátu