Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 228/99

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Vlastimila Ševčíka a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky o ústavní stížnosti navrhovatele B. družstvo, zastoupeného JUDr. J. V., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 3. 1999, čj. -6 a usnesení téhož soudu ze dne 19. 6. 1998, čj. ,

t a k t o :

N á v r h s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel podal dne 7. 5. 1999 ústavní stížnost, doplněnou dne 25. 10. 1999, v níž napadal usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 3. 1999, čj. -6 a usnesení téhož soudu ze dne 19. 6. 1998, čj. , s tvrzením, že jimi byla porušena jeho základní práva, především právo na spravedlivý proces.

Ústavní soud si vyžádal spisy Krajského soudu v Ostravě, sp.zn. a sp.zn. a z nich zjistil, že navrhovatel podal dne 23. 9. 1997 správní žalobu o přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 21. 7. 1997, čj. 4236/120/1997/FŘ. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 22. 5. 1998, čj. -21, navrhovatele vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů odstranil vady žaloby. Usnesením ze dne 19. 6. 1998, čj. -23, pak tentýž soud řízení zastavil, neboť navrhovatel ve stanovené lhůtě vady neodstranil.

Proti tomuto usnesení podal navrhovatel dne 18. 8. 1998 dovolání. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 3. 3. 1999, čj. -6, řízení zastavil. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že podle ust. (dále jen "") není proti rozhodnutí soudu, který rozhodoval ve správním soudnictví podle části páté , s výjimkou věcí důchodového zabezpečení a důchodového pojištění, přípustný opravný prostředek. O takto podaném opravném prostředku nelze ani rozhodovat podle ustanovení části čtvrté , protože použití ust. a násl. brání výslovně ust. , které umožňuje přiměřené použití pouze ustanovení z části první a třetí

Proti oběma usnesením Krajského soudu v Ostravě podal navrhovatel ústavní stížnost, v níž namítal, že postupem soudu mu byla odňata možnost věc projednat před soudem, došlo tedy k porušení základního práva daného mu , , a d (dále jen "").

Ústavní soud nejprve zkoumal formální předpoklady věcného projednávání návrhu. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Pokud se týká usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 6. 1998, čj. -23, bylo doručeno právnímu zástupci navrhovatele dne 23. 7. 1998. Ústavní stížnost, podaná dne 7.5.1999, tedy byla podána po lhůtě zákonem stanovené. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh na zrušení tohoto usnesení podle písmeno b) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

Pokud jde o návrh na zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 3. 1999, čj. -6, byl tento návrh podán v zákonem stanovené lhůtě. Ústavní soud v podobných věcech opakovaně judikoval, že správní řízení je zvláštním řízením, v němž soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správních orgánů. Toto řízení je zásadně jednoinstanční a nejsou v něm připuštěny opravné prostředky a to ani mimořádné. Dovolání je jedním z opravných prostředků, upravených v části čtvrté a to opravným prostředkem mimořádným. Proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví podle části páté tento mimořádný opravný prostředek není přípustný (plyne tak z ust. , které umožňuje přiměřené použití pouze ustanovení z části první a třetí a z ust. ). Nelze tedy krajskému soudu přičítat, že navrhovateli odňal možnost jednat před soudem a tím porušil jeho základní práva daná a y, když původní řízení před soudem bylo zmařeno zaviněním navrhovatele a když následně soud postupoval v intencích zákona. Stejně tak Ústavní soud neshledal v postupu krajského soudu namítané porušení a y, neboť soud se nemohl věcně žalobou pro formální pochybení navrhovatele vůbec zabývat.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než i návrh na zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 3. 1999, čj. -6, odmítnout, a to podle písmeno a) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, jako návrh zjevně neopodstatněný.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 25. listopadu 1999

JUDr. Vlastimil Ševčík

předseda senátu