Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 443/99

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 16. listopadu 1999 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti S. H., zastoupeného JUDr. I. W., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. dubna 1999, sp. zn. , a Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 24. září 1996, č. j. -166, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu 9. září 1999, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. dubna 1999, sp. zn. , a Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 24. září 1996, č. j. -166. Uvedl, že nesouhlasí s hodnocením odpovědnosti za úraz, který utrpěl při výkonu práce, a určení jeho spoluzavinění ve výši 20 % považuje za nepřezkoumatelné, když nebyly provedeny důkazy, jichž se v odvolacím řízení domáhal. S ohledem na dobu po kterou řízení probíhalo považoval za nezbytné vyslechnout opakovaně svědky, což odvolací soud odmítl s tím, že svědci byli vyslechnuti před soudem I. stupně a s odstupem více než 10 let od události by to již pro objasnění skutkového stavu nemělo význam. Proto nabyl přesvědčení, že soudy obou stupňů nerozhodly v souladu s odst. l d, resp. s y, jakož i s Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod - nerozhodly v souladu s zákonem, spravedlivě a v přiměřené lhůtě. V souvislosti s pojmem "přiměřená lhůta", poukázal na dobu, která uplynula od vynesení rozsudku soudu I. stupně do rozhodnutí odvolacího soudu, na zdravotní stav a věk stěžovatele.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou sp. zn. a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. dubna 1999, sp. zn. , zásah do práv stěžovatele, jichž se v návrhu dovolává, shledán nebyl. Odvolací soud doplnil dokazování výslechem navrhovatele a poté ve prospěch stěžovatele změnil rozhodnutí soudu I. stupně tak, že žalovaného zavázal k odškodnění ztížení společenského uplatnění po pracovním úraze částkou 8.400,- Kč, což spolu s již poskytnutým plněním ve výši 5.040,- Kč představuje pětinásobek náhrady, stanovené lékařským posudkem, po 20 % snížení proto, že se žalovaný své odpovědnosti za úraz navrhovatele v tomto rozsahu zprostil. Krajský soud v Brně také změnil na částku 13.017,75 Kč zamítavý výrok, když původně byl zamítnut návrh ohledně Kč 21.417,75, změnil i výroky o nákladech řízení, přičemž v odůvodnění svého rozhodnutí se přiléhavým způsobem vypořádal se všemi námitkami stěžovatele, které v odvolání uplatnil. Postup odvolacího byl v souladu s a 220 , v rozsahu dokazování a hodnocení důkazů pak nebyl zjištěn rozpor s a s citovaného zákona.

Pro uvedené ústavní stížnost, směřující proti výrokům soudů, jimiž se návrh stěžovatele na náhradu škody, způsobené pracovním úrazem a vzniklé ztížením jeho společenského uplatnění zamítá, byla shledána zjevně neopodstatněnou, a proto, v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta. Poněvadž stěžovatel napadl rozsudek soudu II. stupně v celém rozsahu, je třeba konstatovat, že návrh, napadající i výrok, kterým odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně a stěžovateli přiznal nárok na zaplacení částky 8.400,- Kč, je návrhem nepřípustným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

V řízení o ústavní stížnosti, směřující proti rozhodnutí orgánu veřejné moci, má Ústavní soud pouze postavení soudu kasačního [ zák. o Ústavním soudu], a proto, napadá-li návrh pravomocné rozhodnutí orgánu veřejné moci pro porušení základního práva na projednání věci bez zbytečných průtahů ( d), má důvodnost takové argumentace za následek kasaci pouze tehdy, jestliže průtahy v řízení ovlivnily nedodržení dalších ústavních principů řádného procesu nebo aplikaci hmotných práv (rozhodnutí ÚS ve věci , Sb. nálezů a usnesení ÚS, sv. 8, nález č. 96). Pokud stěžovatel po rozhodnutí soudu I. stupně dospěl k přesvědčení, že v odvolacím řízení docházelo ke značným průtahům, mohl, po vyčerpání prostředků, které mu v takovém případě poskytuje , umožňující stížnost na průtahy v řízení k příslušným orgánům státní moci, podat ústavní stížnost v souladu s , ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. listopadu 1999