Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 181/99

Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu stěžovatele L. O., mimo ústní jednání dne 17. 11. 1999 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Formálně vadným podáním, označeným jako "ústavní stížnost", napadl stěžovatel ve své trestní věci vedené před krajským soudem pod sp. zn. všechna rozhodnutí obecných soudů v této věci vydaná a tvrdil, že jimi byl zkrácen na svém právu na spravedlivý proces tak, jak tento vyplývá z ust. d.

Formální vady, včetně té skutečnosti, že nebyl zastoupen advokátem ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona), byly stěžovateli vytknuty výzvou k odstranění vad ze dne 14. 5. 1999 s tím, že lhůta k odstranění těchto vad byla mu stanovena v trvání 30 dnů; výzva Ústavního soudu byla stěžovateli doručena dne 17. 5. 1999.

Jakkoli stěžovatel Ústavnímu soudu v souvislosti se zmíněnou výzvou předložil několik dalších podání, označených zpravidla jako dodatky k ústavní stížnosti (poslední z nich ze dne 11. 9. 1999), v nichž obšírně popisuje důvody svého nesouhlasu s rozhodnutími obecných soudů, výzvě Ústavního soudu, jak shora je označena, nevyhověl potud, že žádal, aby mu bylo umožněno "obhajovat se sám", když výslovně prohlásil, že "je schopen sám se obhajovat..., neboť rozumí trestnímu kodexu - trestnímu řádu, d, ě ČR, jakož i obchodnímu zákoníku".

Z tohoto vyjádření stěžovatele je zřejmé, že stěžovatel nerespektoval výzvu Ústavního soudu, pokud jde o jeho zastoupení v případném řízení před Ústavním soudem, přestože - jak byl poučen - zastoupení stěžovatele před Ústavním soudem je ze zákona povinné, a že takto zákonem předepsanou formální podmínku nelze prominout.

Jestliže tedy přes výzvu Ústavního soudu stěžovatel si zákonem předepsané zastoupení nesjednal, a jak vyplývá z jeho podání, si ji ani sjednat nemíní, je zřejmé, že neodstranil vady návrhu ve lhůtě, která mu byla k tomu určena, a proto jeho podání, označené jako ústavní stížnost, bylo odmítnuto [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 17. listopadu 1999