Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 469/99

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti V. M., zastoupené JUDr. L. G., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 4. 1999, sp. zn. ,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 23. 9. 1999 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. 4. 1999, sp. zn. , kterým byl v napadené části ve věci samé změněn rozsudek Okresního soudu ve Vyškově ze dne 22. 11. 1995. č.j. -56 (jímž bylo vyhověno návrhu stěžovatelky, aby odpůrci byla ve smyslu , ve znění pozdějších předpisů, uložena povinnost do 15 dnů od právní moci rozsudku uzavřít se stěžovatelkou dohodu o vydání specifikovaných nemovitostí v k. ú. V.) tak, že se návrh stěžovatelky zamítá.

V odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatelka mj. uvedla, že ústavní stížnost podává za situace, kdy proti napadenému rozhodnutí podala dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. , podle něhož je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Stěžovatelka takto postupovala z opatrnosti, ve snaze zabránit zmeškání lhůty pro podání ústavní stížnosti pro případ, že by dovolací soud dovolání odmítl jako nepřípustné.

Ústavní soud konstatuje, že v daném případě probíhá řízení, ve kterém může být napadené rozhodnutí zvráceno a tedy nejsou vyčerpány všechny procesní prostředky, které stěžovatelům k ochraně jejich práva poskytuje [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "")]. Do té doby je třeba pokládat ústavní stížnost za nepřípustnou.

Každý jiný přístup by zakládal zcela nežádoucí stav, kdy vedle sebe probíhají dvě řízení. Lhůta pro podání ústavní stížnosti v takové věci, jako je věc stěžovatelky, tedy může začít plynout až po doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, pokud k ní budou ústavněprávní důvody.

Z výše uvedených důvodů byl proto soudce zpravodaj nucen stížnost jako nepřípustnou odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona .

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. října 1999

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj