Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 476/99

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti P. H., zastoupeného JUDr. V. U., advokátem, proti usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 ze dne 27. července 1999, sp. zn. 2 Zt 2703/97, a usnesení Policie České republiky, Úřadu vyšetřování pro Českou republiku ČVS: ÚVV-4/20-211-99-41, ze dne 28. května 1999,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Ústavní stížností, podanou dne 27. září 1999, se navrhovatel domáhal zrušení usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 sp. zn. 2 Zt 2703/97, ze dne 27. července 1999, a usnesení vyšetřovatele Policie České republiky, Úřadu vyšetřování pro Českou republiku ČVS: ÚVV-4/20-211-99-41, ze dne 28. května 1999. Uvedl, že označeným rozhodnutím vyšetřovatele bylo vozidlo, za jehož vlastníka se považuje, vydáno společnosti HUK-ČR s. r. o. se sídlem v Praze s tím, že tato společnost prokázala právo s vozidlem, jako zmocněnec poškozeného, nakládat. Stížnost proti usnesení vyšetřovatele pak byla Obvodním státním zastupitelstvím pro Prahu 10 dne 27. července 1999 zamítnuta a postup vyšetřovatele uznán správným s odůvodněním, že v souvislosti s uzavřením smlouvy ohledně předmětného automobilu nešlo o vztah obchodně právní a převod vozidla, které bylo původnímu vlastníku odcizeno, byl neplatný. Stěžovatel dále poukázal na to, že automobil kupoval jako podnikatel, vložil jej jako jmění do firmy P. H.-H., a proto se cítí postupem státních orgánů dotčen na právu, zaručeném v d.

Podle ustanovení a , ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Je však nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na obnovu řízení.

Z obsahu návrhu je nepochybné, že navrhovatel před podáním ústavní stížnosti nevyužil všechny procesní prostředky, které mu umožňují uplatnit tvrzené právo u soudu, když dospěl k přesvědčení, že bylo zasaženo do jeho vlastnického práva, kterého se v ústavní stížnosti dovolává s poukazem na obsah d. Proto byl návrh shledán nepřípustným ( , ve znění pozdějších předpisů).

Pro uvedené byl návrh v souladu s § 43 odst. l písm. e) výše citovaného zákona odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. října 1999