Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 383/99

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatele Z. T., zastoupeného Mgr. M. S., advokátem, proti rozhodnutí o přestupku dopravního inspektorátu okresního ředitelství Policie ČR v Olomouci ze dne 10. 9. 1997, čj. OROL-1209/DI-97, rozhodnutí o odvolání Policie ČR - Krajského dopravního inspektorátu v Ostravě ze dne 13. 11. 1997, čj. PSM-939/DS-97, usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 21. 8. 1998, sp. zn. (dle opravného usnesení sp. zn. ), a usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka Olomouc ze dne 29. 1. 1999, sp. zn. , a o návrhu na zrušení věty první před středníkem ustanovení , o přestupcích,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 3. 8. 1999, které došlo Ústavnímu soudu dne 4. 8. 1999.

Svým návrhem se domáhá, aby Ústavní soud zrušil část ustanovení

, o přestupcích, které zní "soud nepřezkoumává rozhodnutí o přestupku, za nějž nelze uložit pokutu vyšší než Kč 2 000,-- nebo zákaz činnosti", neboť podle něho o jeho žalobě proti Krajskému dopravnímu inspektorátu v Ostravě ve věci rozhodnutí správního orgánu o uložení pokuty za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu rozhodly obecné soudy tak, že řízení zastavily a tím ho zkrátily na jeho právech na soudní a jinou právní ochranu podle a 2d a Úmluvy o ochraně lidských práv. Domnívá se, že ho správní orgán postihl za přestupek, který nebyl schopen řádně prokázat a aniž by se za takový postup byl povinen zodpovídat před nezávislým a nestranným soudem. Tím porušil právo na uplatňování státní moci jen v případech a v mezích stanovených zákonem a současně porušil i právo zakotvené v ustanovení a d.

Soudce zpravodaj zjistil, že stěžovatel napadá rozhodnutí o přestupku policejních orgánů shora uvedených, ze kterých se podává, že stěžovatelova námitka ohledně rychlosti jeho jízdy v obci se jeví jako účelová, když tato rychlost byla zadokumentována fotograficky radiolokačním měřičem rychlosti RAMER 7 CCD zabudovaným do služebního vozidla v civilním provedení. Rozhodnutí o odvolání bylo správním orgánem (Policií ČR - Krajským dopravním inspektorátem v Ostravě) vydáno dne 13. Listopadu 1997 s poučením, že proti tomuto rozhodnutí se nelze dále odvolat. Přesto stěžovatel i přes ustanovení , o přestupcích (soud nepřezkoumává rozhodnutí o přestupku, za nějž nelze uložit pokutu vyšší než Kč 2 000,-- nebo zákaz činnosti) se obrátil se žalobou na obecný soud, aby zrušil rozhodnutí správního orgánu. Obecné soudy tedy postupovaly v souladu se zákonem, když řízení ve smyslu ustanovení (postup soudu po zahájení řízení) z důvodu směřování žaloby proti rozhodnutí, jež nemůže být předmětem přezkoumávání soudem, zastavily. V daném případě tedy, jelikož rozhodnutí o odvolání správního orgánu bylo vydáno dne 13. 11. 1997 a stěžovatel je obdržel nejpozději do 27. 1. 1998 (podání žaloby soudu), uplynula lhůta k podání ústavní stížnosti dnem 27. 3. 1998.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nebylo ani možno se zabývat meritorním obsahem podaného návrhu.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.

Pokud jde o návrh na zrušení části ustanovení , o přestupcích, Ústavní soud konstatuje, že návrh na zrušení ustanovení zákona sleduje osud vlastní ústavní stížnosti a vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti se Ústavní soud tímto návrhem zabývat ani nemohl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. října 1999 JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu