Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 419/99

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 14. října 1999 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti J. O., zastoupeného JUDr. M. Č., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. června 1999, sp. zn. , a Městského soudu v Brně ze dne 15. dubna 1999, sp. zn. ,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Brně ze dne 15. dubna 1999, sp. zn. , a Krajského soudu v Brně ze dne 9. června 1999, sp. zn. , s tím, že je považuje za rozhodnutí, jimiž byla porušena jeho základní práva, zakotvená v odst. l a 39d. Uvedl, že nebylo vyhověno návrhu na obnovu trestního řízení vedeného proti jeho osobě, a tak mu bylo znemožněno, aby se jeho věcí opět zabýval soud, kterému v době původního rozhodování nebyly známy okolnosti, mající vliv na stanovení souhrnného trestu a tedy i na jeho výši.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Městského soudu v Brně sp. zn. nebylo zjištěno porušení práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolává. V usnesení ze dne 9. června 1999, sp. zn. , se Krajský soud v Brně vypořádal se všemi námitkami, které ve své stížnosti proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 15. dubna 1999 navrhovatel - jako odsouzený, vznesl. Odvolací soud ve svém rozhodnutí vyložil, proč neshledal důvody pro povolení obnovy trestního řízení dle § 278 odst. 1 trestního řádu a je třeba uvést, že se Ústavní soud s jeho závěry ztotožňuje.

S ohledem na výše uvedené byl návrh stěžovatele shledán zjevně neopodstatněným, a proto o něm bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. října 1999