Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 443/99

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Klokočky a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Vladimíra Paula ve věci stěžovatele J. V., zastoupeného JUDr. J. M., advokátem, o návrhu ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka Tábor ze dne 16. 8. 1999, sp. zn. (správně sp. zn. ).

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 7. 9. 1999, které došlo Ústavnímu soudu dne 9. 9. 1999.

V návrhu ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka Tábor ze dne 16. 8. 1999, sp. zn. (správně sp. zn. ), jímž byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 30. 7. 1999, sp. zn. , který zamítl jeho žádost o propuštění z vazby a vyslovil se, že důvod vazby podle § 67 odst. 1 písm. b) tr. řádu trvá.

Stěžovatel je toho názoru, že shora uvedeným usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka Tábor bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na osobní svobodu podle ustanovení y ČR a , podle něhož lze vzít do vazby pouze z důvodů a na dobu stanovenou zákonem a na základě rozhodnutí soudu. Domnívá se, že podle ustanovení tr. řádu obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jsou-li tu konkrétní skutečnosti, které odůvodňují obavu, že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností důležitých pro trestní řízení. Namítá, že citované usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka Tábor za konkrétní skutečnosti míněné zákonem pokládá obecné a banální okolnosti, které takovou povahu nemají, a proto toto usnesení odporuje zákonu.

Při posuzování předmětné ústavní stížnosti byl Ústavní soud nucen nejprve konstatovat, že ustanovení y ČR, o kterém se stěžovatel několikrát zmiňuje, doslovně zní: "Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků". Vzhledem k vlastnímu obsahu ústavní stížnosti měl stěžovatel zřejmě na mysli ustanovení d. Dále Ústavní soud, podle již ustálené judikatury, konstatuje, že mu nepřísluší posuzovat celkovou zákonnost rozhodnutí, popř. jiného zásahu orgánu veřejné moci, ale jeho úkolem je zjistit, zda nebylo zasaženo do ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost stěžovatele, jakož i výše uvedené usnesení o zamítnutí stížnosti proti zamítavému rozhodnutí o jeho žádosti o propuštění z vazby a dospěl k závěru, že z hlediska rozhodování obecného soudu z pohledu tvrzených porušení práv zakotvených v a odst. 5 d se jedná o návrh zjevně neopodstatněný. Z usnesení shora citovaného Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka Tábor, Ústavní soud zjistil, že krajský soud postupoval při svém rozhodování zcela v intencích tr. řádu o přezkoumávání důvodů vazby, podle kterého jsou všechny orgány činné v trestním řízení povinny zkoumat v každém období trestního stíhání, zda důvody vazby ještě trvají nebo zda se nezměnily. Ústavní soud konstatuje, že se nezabývá přehodnocováním existence či neexistence příslušného vazebního důvodu, neboť tato otázka je zpravidla řešena v působnosti obecných soudů, které vycházejí ze zjištění, vyplývajících z trestního spisu. Posláním Ústavního soudu je ochrana ústavnosti ( y ČR). Při řízení o podané ústavní stížnosti Ústavní soud nezjistil, že by při rozhodování obecného soudu došlo k porušení ústavních procesních práv stěžovatele, a musel proto považovat ústavní stížnost za zjevně neopodstatněnou.

Ze shora uvedených důvodů senátu Ústavního soudu nezbylo než návrh ústavní stížnosti podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítnout.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. října 1999 JUDr. Vladimír Klokočka

předseda I. senátu Ústavního soudu