Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 452/99

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele T. R., zastoupeného JUDr. I. K., CSc., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 20. listopadu 1998, č. j. -551, a rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 2. září 1998, č. j. -503, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu 14. září 1999, se stěžovatel domáhal zrušení výše označených rozhodnutí soudů. Vyslovil přesvědčení, že jejich postupem a rozhodnutími došlo k porušení práva, zakotveného v d. Proto také podal podnět ke stížnosti pro porušení zákona, který však Ministerstvo spravedlnosti svým podáním ze dne 14. července 1999 odložilo.

Podle ustanovení a odst. 2 , ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Podle obsahu podání stěžovatele a sdělení Okresního soudu v Liberci bylo usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. -551 právnímu zástupci stěžovatele doručeno 31. prosince 1998, ústavní stížnost byla podána dne 14. září 1999. S ohledem na uvedené zjištění je nepochybné, že navrhovatel podal ústavní stížnost po lhůtě, stanovené v , ve znění pozdějších předpisů, a proto byl návrh ve smyslu citovaného zákona odmítnut.

Pokud stěžovatel učinil podnět k podání stížnosti pro porušení zákona, je třeba uvést, že takový podnět není procesním prostředkem, který mu je zákonem k ochraně práva poskytnut, nýbrž jde o právo ministra spravedlnosti k podání stížnosti pro porušení zákona, vyplývající z § 266 trestního řádu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. října 1999