Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
34008.html
HTML · 0 B
No categories available
III.ÚS 189/99
Ústavní soud ČR rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky o návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem navrhovatele V. D., zastoupeného JUDr. J. Š., advokátem, ve věci usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9, sp. zn. Zn 234/98 , ze dne 1. 3. 1999,
t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel shora uvedeným návrhem brojí proti uvedenému usnesení Obvodního státní zastupitelství pro Prahu 9 s tím, že jeho vydáním byla porušeno jeho práva uvedená v čl. 12 , 13 a 36 Listiny základních práv a svobo d (dále Listin Listina ).
Ze spisového materiálu, který byl Ústavnímu soudu zaslán Obvodním státním zastupitelstvím pro Prahu 9 je zřejmé, že navrhovatel podal trestní oznámení na neznámého pachatele v souvislosti s tím, že byt v Praze 9, který řádně užíval, byl vyklizen, nemohl se do něj pro výměnu zámku dostat a provádějí se v něm úpravy. Policejní orgán Místního oddělení Policie ČR v Praze 9-Vysočanech usnesením ze dne 3. 2. 1998 věc dle § 159 odst. 1 trestního řádu (dále tr.ř.) odložil s tím, že nebylo shledáno důvodným podezřením ze spáchaných trestných činů porušování domovní svobody dle § 238 odst. 1 trestního zákona (dále tr. zák.), krádeže dle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. a neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru dle § 249a odst. 2 tr. zák.
Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel stížnost, která byla usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 dne 1. 3. 1999, sp. zn. Zn 234/98 , podle § 148 odst. 1 písm. c) tr.ř. zamítnuta jako nedůvodná. V odůvodnění tohoto rozhodnutí se potom praví, že s ohledem na důkazní situaci policejní orgán rozhodl správně. To proto, že ze získaných důkazních materiálů je zřejmé, že navrhovatel byl vyslechnut, stejně jako vedoucí bytového družstva R., jemuž dům (byt), o který jde, patří a také důkazy listinné prokazují, že navrhovatel navrátil uvedený byt družstvu R., když s ním v tomto směru uzavřel dohodu. Na základě uvedených skutečností nebyly shledány důvody k vedení trestního stíhání a věc v souladu se zákonem odložena s tím, že z provedeného dokazování vyplynulo, že v daném případě se jedná o určení užívacího práva k bytu a tedy záležitost, která přísluší do řízení občanskoprávního.
Proti zmíněnému rozhodnutí podal navrhovatel návrh označený jako ústavní stížnost a v ní poukazuje na to, že byla zasažena jeho práva uvedená v čl. 12 a 13 Listin y (byly mu zadržovány písemnosti vybíráním schránky) a nebyla mu poskytnuta řádná ochrana dle čl. 36 Listin y (bez další argumentace).
K návrhu se na výzvu Ústavního soudu vyjádřil také účastník řízení, a to Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 9, které se odvolalo na odůvodnění napadeného usnesení s tím, že o případném zadržení písemností se ve svém oznámení nebo stížnosti policejnímu orgánu ani státnímu zastupitelství nezmiňoval.
Návrh není důvodný.
Ústavní soud dané věci dospěl k závěru, že postupem uvedených orgánů činných v trestním řízení nelze vytknout zvolený postup ani z hlediska případné protiústavnosti. Shromážděné důkazy totiž nesvědčí ani o postupu protizákonném , když nelze dovodit, že by orgány činné v trestním řízení, o jejichž rozhodnutí daném případě jde, ze zjištěných důkazů (jejich rozsah a provedení je dostatečné) vyvodil zcela nepřiměřené právní úvahy stran možné trestné činnosti.S ohledem na zjištěné skutečnosti (dohoda s bytovým družstvem a výzvy k jejímu plnění) nelze odmítnout tvrzení zmíněných orgánů, že se věcí zabývaly, a nelze ani dovodit z výsledků šetření závěr o spáchání trestného činu, když se jeví jako právně relevantní úvaha o tom, že se jedná zřejmě o spor občanskoprávní. Přesto ani do těchto úvah není Ústavní soud oprávněn zasáhnout, když namítané porušení čl. 36 Listin y neshledal, neboť navrhovateli nebylo znemožněno domáhat se stanoveným postupem svého práva. (§ 59 tr.ř.), když příslušné orgány na jeho postup reagovaly. Lze rovněž souhlasit s tvrzením státního zástupce v tom, že stran porušení namítaného čl. 12 a 13 Listin y své námitky v rámci popsaného řízení nevznesl, a proto se jimi ani označené orgány činné v trestním řízení nezabývaly a ani zabývat nemohly a přirozeně za dané situace tak nemůže činit ani Ústavní soud.
S poukazem na uvedené skutečnosti tak Ústavnímu soudu nezbylo než návrh jako zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, v posledním znění, odmítnout.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. října 1999
JUDr. Vlastimil Ševčík
předseda senátu